Evropská komise zveřejnila svou pravidelnou zprávu o vývoji právního státu, popisuje vývoj ve všech členských zemích. Je dobře, že to dělá. Vláda práva, rovnováha mocí a veřejná kontrola jsou základní principy, na kterém moderní liberální demokracie stojí. Bez právního státu se systém vždy zvrhne v něco nepěkného. Proto ho stavíme hlavně pro špatné časy.
Ministr financí Zbyněk Stanjura navrhl zvýšit takzvanou kofinanci u strukturálních programů EU fondů s tím, že tím stát ušetří. Stane se úplný opak, protože obce, města, příspěvkovky, školy, nemocnice, sociální služby, neziskovky volné peníze na kofinancování nemají, tak nebudou podávat projekty, a celé programy EU fondů nevyčerpají svou alokaci. Česko si tak úplně zbytečně podřezává svou budoucí prosperitu.
Pláč a frustrace nad málo výkonným státem je oblíbený sport lidí z byznysu, médií i neziskovek. Stát je drahý, neefektivní, nemá data, neví, co se děje v praxi, rozhoduje hloupě. Ale co s tím? Na Úřadu vlády teď vzniká zárodek něčeho, co by opravdu mohlo fungování státní správy změnit a reálně posunout. Jde o analytické centrum, které by mohlo prosadit do reality ono magické „evidence-based policymaking“. Řečeno s odkazem na seriál Návštěvníci, vzniká tady možný centrální mozek (rekvizita z filmu na snímku) našeho budoucího, snad chytrého státu, píše ve svém komentáři protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka.
Česká politika a veřejná správa je dlouhodobě pod obrovským tlakem lobbistů všeho druhu, kterému obvykle podléhá. Lobbisté si často vodí politiky jako slepé koně. Sami přebírají vytváření pravidel hry pro vlastní branže, píšou „pozměňováky“ ušité přesně na míru jejich klientům a silně ovlivňují reálnou podobu zásadních veřejných penězovodů a regulace. Probíhalo to za minulé vlády, ale vliv lobbistů i za aktuální vlády spíš roste, upozorňuje v komentáři pro Newstream protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka.
Principy udržitelného podnikání ESG (Environmental, Social, Governance) jsou realita dnešního byznysu. Nutnost i trend, který se nezastaví, podmínka bank na financování, postupné povinné reportování. Ale stojí za přemýšlení, jestli se vše nezužuje jen na ono E, kde se všechno točí kolem uhlíkové neutrality a reakce na klimatické změny. Kde jsou jasné strategie a kroky u pilířů S a G? Není to jen hra na sociální ohledy a governance (v češtině se to nesnadno výstižně překládá)? Jasno v tom není, ale bez toho se pak nejedná o ESG.
Česko je otevřená ekonomika v dynamickém světě, populace nám stárne a ekonomika dlouhodobě potřebuje nové lidi. Na trhu chybí 180 tisíc pracovníků, firmy akutně žádají stát o aktivní a koordinovanou spolupráci. Ale migrační politika je víceméně stejná posledních 25 let, rigidní, pomalá, neprůhledná. Neděláme chytrou migrační politiku, bohužel. A to podvazuje potenciál českých firem a tím rozvoj celé ekonomiky, píše ve svém komentáři pro Newstream David Ondráčka, protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International.
Poslední dubnový víkend se nesl v duchu zklamaných nadějí v tisícovkách rodin. Školy totiž uveřejnily výsledky přijímacích zkoušek. Zvláště pak v Praze ani heroické výkony nestačily na přijetí. O něco snazší to měli školáci v regionech, míní protikorupční expert a bývalý šéf Transparency International David Ondráčka. V případě hlavního města má jasno: „Praha zamezuje přístupu ke vzdělání,“ píše Ondráčka ve svém komentáři pro Newstream.
Česká ekonomika se posouvá od tržního hospodářství k systému závislému na dotacích. Každý (skoro) se snaží o dotace ucházet, jinak by byl přece blázen, komentuje s jistou mírou nadsázky protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka.
Přijímací zkoušky na střední školy (čtyřleté i víceleté), které proběhly minulý týden, mnoha rodičům způsobily totální deziluzi z našeho státu i samospráv. Nebyl to hezký pohled na nervózní fronty vystresovaných dětí a rodičů před pražskými gymnázii, kde se tlačily stovky dětí zelených strachem před zkouškami. Byla to bezmocná obžaloba neschopnosti našeho systému, který spíš odrazuje, než by vtahoval.
Česká pošta a další do její transformace zainteresované strany si počínají nekoncepčně. Pobočky se ruší bez znalosti místních specifik, v Praze a od stolu, píše ve svém příspěvku pro Newstream protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka.
Sledovat vývoj jednání o možném prodeji mediálního domu Mafra je zajímavé byznysově, vlivově i politicky. Myslím, že pokud se Andrej Babiš rozhodne mediální dům prodat, bude to reálně znamenat jeho konec v politice. Nemusí to být okamžitě druhý den, ale bude platit – s médii přišel, s médii odejde.
Česká pošta je na hraně insolvence, spadne do ní na konci roku, za loňský rok má ztrátu 1.5 miliardy, oznámil nám to ministr vnitra Rakušan (STAN). To by měla být zpráva dne a hlavní titulky médií. Mělo by to být velké politické téma, mimořádné jednání vlády, hledat se řešení. Ale nic se neděje a zdá se, že to vlastně nikoho moc nezajímá. Lidi mávnou rukou, přidají vtípek, že rádi chodí na poštu, protože tam nejsou jen do počtu. Ale jde o čtvrtého největšího firemního zaměstnavatele v zemi, kvalitu veřejné služby a miliardy ze státního rozpočtu, připomíná ve svém komentáři pro Newstream David Ondráčka, protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International.
V nesplatitelné dluhové pasti je stále zhruba 750 tisíc lidí (s rodinami 1,5 milionu Čechů), tragicky vysoký počet lidí, a to i přes řadu dílčích zlepšení a změn v posledních letech. Většina je dnes ve vícečetných exekucích, kde už nejsou reálně schopni splácet, už si na nich není co vzít a exekuční mašina tady jede hodně naprázdno. Podle Davida Ondráčky, protikorupčního experta a bývalého šéfa české pobočky Transparency International jde o jeden z nejtěžších ekonomických a sociálních „zločinů“ polistopadové éry. „Zásadní politické téma je, jestli a jak tento exekuční a vymahačský Klondike, rozprášit,“ komentuje Ondráčka.
Žádné volby teď nejsou na obzoru, vláda má pohodlnou většinu ve sněmovně i Senátu a žádná koaliční strana z ní teď odcházet nechce (ani Piráti). Opozice je oslabená, bez nápadů a představivosti. ANO se potřebuje po prohraných prezidentských volbách konsolidovat a Okamura a Schillerová se vyblbnou při obstrukcích ve sněmovně (to bude velké mediální divadlo). Teď je nejvyšší čas, aby to vláda Petra Fialy pořádně odbrzdila a začala konečně dělat reálné strukturální změny, které posílí odolnost země a modernizuje řadu oblastí. Kdy už jindy bude taková příležitost? Vlak naší zemi dost ujíždí, píše ve svém komentáři protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka.
Válka na Ukrajině už trvá šílených devět let, a nikoli jen rok, kdy začala celoplošná agrese Ruska. Bohužel konec války zatím není na dohled, píše v komentáři pro Newstream David Ondráčka, protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International. „Probírají se všemožné aspekty, podle mě je nejhorší dopad na běžné lidi. Ti denně umírají, trpí pod bombardováním, převrátil se jim život naruby, mají zničená města a domy a mnozí musí před válkou prchat,“ uvádí s tím, že aktuálně je osm milionů uprchlíků v zahraničí (nejvíc v Německu a Polsku, pak v Česku), a dalších skoro 6 milionů je vnitřně vysídlených a nemůžou domů.
Největší polská petrochemická skupina Orlen v letošním prvním pololetí téměř 📈 ztrojnásobila čistý zisk na 15,87 miliardy zlotých (zhruba 89,5 miliardy korun) z 5,67 miliardy zlotých před rokem. Oznámila to dnes firma, která v České republice vlastní rafinérskou společnost Orlen Unipetrol.
Senát, horní komora polského parlamentu, dnes ❌ odmítl udělit souhlas s uspořádáním celostátního referenda o klimatické politice Evropské unie, známé jako Green Deal, které – již podruhé a opět neúspěšně – navrhl prezident Karol Nawrocki. Pro odmítnutí prezidentova návrhu hlasovalo 59 senátorů, 32 bylo proti a jeden senátor se zdržel, uvedl list Rzeczpospolita.
Příměstské vlaky v Praze a Středočeském kraji budou od roku 2030 provozovat 🚅 České dráhy, tedy stejný dopravce jako dosud. Cena tendru na 30 let je 165 miliard korun. Výsledek tendru dnes schválili středočeští krajští radní, ještě jej budou potvrzovat pražští radní, informovaly Hospodářské noviny na webu.
Pražská burza sedmým růstem po sobě uzavřela na novém 📈 maximu. Přepsala dosavadní nejvyšší závěr z letošního února. Index PX dnes vzrostl o 1,30 procenta na 2805,12 bodu. Vyplývá to z internetových stránek burzy. Víc než tři procenta přidaly akcie Erste Bank a přes pět procent cenné papíry pojišťovny VIG.
Americká investiční společnost Apollo Global Management se dohodla na koupi britských nízkonákladových aerolinek easyJet za 5️⃣,7️⃣ miliardy liber (zhruba 161 miliard korun). Firmy o tom dnes informovaly v tiskové zprávě. Oznámení přišlo krátce poté, co se z boje o převzetí easyJetu stáhl konkurenční uchazeč, kterým byla americká investiční společnost Castlelake.
Americká investiční společnost Castlelake se ❌ vzdala plánů na převzetí britského nízkonákladového leteckého dopravce easyJet. Oznámila to dnes firma Castlelake ve společném prohlášení s aerolinkami easyJet. Vedení easyJetu minulý měsíc podpořilo konkurenční nabídku na převzetí od firmy Apollo.
Bankovní rada České národní banky vidí v české ekonomice převažující ☝️ rizika ve směru vyšší inflace. Rada potvrdila své odhodlání pokračovat v měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž dvou procentního cíle. To nyní vyžaduje ještě relativně přísnou měnovou politiku, řekl novinářům po dnešním jednání rady guvernér ČNB Aleš Michl.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ✅ ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni je základní úroková sazba od června. Rozhodnutí odpovídá očekávání finančního trhu. Naznačovaly ho i výroky některých členů bankovní rady před jednáním.
Británie uvalila nové sankce proti ruským 🚢 lodím, bankám a průmyslovým podnikům ve snaze narušit příjmy z prodeje ropy, které by Moskva mohla využít k financování války proti Ukrajině. Na svém webu to dnes oznámila britská vláda. Rusko se k tomu bezprostředně nevyjádřilo, uvedla agentura Reuters.
Šestici největších tuzemských bank 📈 stoupl v prvním pololetí letošního roku čistý zisk o pět procent na celkem 48 miliard korun. O rok dříve to bylo 45,9 miliardy. Za růstem zisků stojí podle analytiků hlavně příznivá makroekonomická situace, díky níž se zvyšují vklady u bank. Zájem se zvedl i o investiční produkty a hypotéky.