Dluh vlády ČR loni historicky rekordně narostl. O skoro 430 miliard korun. To nominálně zhruba odpovídá nárůstu zadlužení vlád z let 1993 až 2004. Fialova vláda se za rok zadlužila přibližně jako obě Klausovy, Tošovského, Zemanova, Špidlova a Grossova vlády dohromady.
Česká koruna od začátku ruské invaze na Ukrajinu posílila vůči euru více než švýcarský frank, který je v čase krizí považován za „bezpečný přístav“. Dnes je euro poprvé od srpna 2008 za méně než 23,50 koruny.
Nejen u zeleniny, ale také ceny v živočišné výrobě rostou nejvíce v historii ČR. Jde o další tlak na ČNB, aby zvedla úroky, neboť takhle masivní růst výrobních cen nikdo z expertů nečekal, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Mnozí tuzemští dodavatelé plynu a elektřiny domácnostem, nejnověji společnost innogy, začínají zlevňovat. Zohledňují tak dramatický pokles burzovních cen napříč EU, k němuž dochází od loňského srpna. Referenční cena plynu v EU, jež je určující i pro dodavatele v ČR a která je klíčová také pro ceny elektřiny, klesla od druhé poloviny loňského srpna do dneška, tedy za zhruba půl roku, o více než 85 procent, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Ekonomické sankce Rusko „až tak moc nezabolely,“ říká exministr financí USA. Čína, Indie, ale třeba i Turecko na nich navíc slušně vydělávají, komentuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Cena nafty u českých čerpacích stanic včera vůbec poprvé klesla pod úroveň z doby před invazí Ruska na Ukrajinu. Shodou okolností – a symbolicky – se tak tak stalo pouhý den po výročí invaze. Průměrná cena litru nafty v Česku včera činila 36,43 koruny, vyplývá z dat společnosti CCS. To je její nejnižší cena za celé období od 23. února 2022, tedy od předvečera invaze. V den invaze, 24. 2. 2022, činila její průměrná cena 36,45 koruny za litr.
Rusko dnes nečekaně přestalo dodávat ropu severní větví ropovodu Družba, která surovinu přepravuje do Polska a pak dále do Německa. Polsko však od tohoto měsíce odebírá od Ruska pouze zlomek objemu ropy v porovnání ještě i se situací v lednu letošního roku, natožpak loni, či dokonce před válkou na Ukrajině.
U příležitosti vládou zvažovaného zvýšení odvodů osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) se opět rozjela veřejná diskuse o tom, zda a jak jsou zvýhodněny. Jenže srovnávat OSVČ či živnostníky a zaměstnance je jako porovnávat jablka a hrušky. Prostě to univerzálně nejde a je třeba posuzovat věc případ od případu. Rozhoduje věk, pohlaví, kvalifikace, místo bydliště, ochota dojíždět, rodinné zázemí a mraky dalších faktorů.
Hrozí světová potravinová krize, varují OSN, Světová banka i Mezinárodní měnový fond. Prázdnými regály v Británii může jenom začínat, v Česku ovoce a zelenina ale asi „jenom“ dále zdraží.
Česká ekonomika letos může dopadnout hůř než ta ruská. Ne, nejde o kremelskou propagandu. Je to závěr prognóz západních institucí a bank v čele s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), píše ekonom Lukáš Kovanda.
Podle Českého statistického úřadu činila inflace v ČR v lednu 17,5 procenta. Podle Eurostatu je tedy ještě o 1,6 procentního bodu vyšší. Poměrně markantní rozdíl spočívá v odlišné metodice měření inflace. Hlavní rozdíl pramení z odlišného přístupu k takzvanému imputovanému nájemnému.
Pohonné hmoty se v Česku prodávají ze srovnatelné ceny jako takřka přesně před rokem 23. února, tedy v předvečer ruské invaze na Ukrajinu. Útok loni na jaře a v létě vedl ke zdražení pohonných hmot v ČR na historicky rekordní úrovně, kdy třeba cena nafta atakovala v celorepublikovém průměru úroveň 50 korun za litr. Toto mocné cenové vzepětí je však pryč, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Zásadním cílem opatření v oblasti penzí by mělo být dostat do důchodového systému více peněz. Pokud to nemá být na dluh nebo z vyšších daní, nezbývá jiná možnost, než že si lidé budou sami na stáří spořit více, eventuálně začnou s takovým spořením dříve. Takže cokoli je k něčemu takovému pobídne, stojí za zvážení, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Emisní povolenka EU stojí poprvé v historii více než 100 eur, a cena půjde ještě výše. Drahé povolenky zdražují nejen elektřinu, ale třeba i cukr nebo tvrdý alkohol.
Akciím energetické společnosti ČEZ se daří. V minulém týdnu se jejich cena na pražské burze vrátila zpět nad psychologickou hranici 1000 korun. Ve středu se prodávaly až za bezmála 1070 korun, tedy nejdráže od loňského srpna. V pátek se ovšem propadly zpět mírně pod hranici 1000 korun, kde jsou i nyní, poté, co se klíčový menšinový akcionář podniku, uhlobaron Pavel Tykač, nechal slyšet, že česká vláda zřejmě ČEZ nezestátní. Tykač míní, že se ve Fialově vládě nakonec zřejmě nenajde nikdo, kdy by byl ochoten zaplatit reálnou cenu za zhruba 30procentní zbývající podíl.
