Český statistický úřad v pátek zpřesnil svůj předběžný odhad meziročního růstu české ekonomiky v letošním druhém čtvrtletí. Přidala podle něj reálně 0,6 procenta, zatímco podle předběžného červencového údaje to mělo být jen o 0,4 procenta. Mezikvartální statistika se nemění. ČSÚ potvrzuje vzestup ekonomiky mezi prvním a druhým letošním čtvrtletím o 0,3 procenta.
Již zítra se Česko dozví návrh schodku státního rozpočtu pro příští rok. Zatím se hovoří o tom, že to bude maximálně 231 miliard korun. Pokud by tomu tak bylo, vytvoří Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův.
Potraviny v Česku jsou stále o desítky procent dražší než během roku 2021, tedy před nástupem inflační vlny. Klesají nyní nejrychleji v EU, neboť předtím stoupaly v rámci EU výrazně nadprůměrně.
Olympijským medailistům z Paříže Česko za umístění na stupni vítězů vyplatí celkem 9,6 milionu korun. Prostředky půjdou ze státního rozpočtu, vyplatí je Národní sportovní agentura.
Fiasko digitalizace stavebního řízení zatím českou ekonomiku připravilo o takřka dvě miliardy korun, čili o zhruba 0,5 procenta ročního výkonu tuzemského stavebnictví, což tedy ale stále není makroekonomicky významná ztráta. Lidem kvůli fiasku zdraží nové byty průměrně až o stovky tisíc korun, varují developeři.
Náklady nezvládnuté digitalizace stavebního řízení nabíhají již takřka dva měsíce. Je proto vhodné aktualizovat vyčíslení škod, které to tuzemské ekonomice způsobuje.
Část dividendy ČEZ za rok 2022 je mimořádným příjmem státu. Pak by ovšem měla být daň z mimořádných zisků ukončena už letos, jak ministerstvo financí ostatně dříve zamýšlelo. Ministerstvo financí nyní tvrdí, že dividenda ČEZ není s ohledem na mezinárodní metodiku „jednorázovým“ mimořádným příjmem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj urguje své spojence. „Válčení nezná dovolenou,“ říká a apeluje na země NATO, aby si pospíšily se slíbenými dodávkami zbraní. Ty se totiž zadrhávají. Přísliby z minulého měsíce podle Zelenského nyní neplní hlavně USA, Británie a Francie.
Nic skutečně zásadního se nemění, ruská ropa bude jižní větví ropovodu Družba dále proudit čile. Maďarsko a Slovensko totiž budou opět odebírat ruskou ropu Lukoilu, a to navzdory sankcím, které od začátku července vůči této ruské firmě ve zpřísněné podobě uplatňuje Kyjev.
Peking zahajuje vyšetřování dotační podpory mlékárenskému průmyslu v EU. Speciálně se při tom zaměří na osm zemí, včetně Česka. Výsledkem by mohlo být uvalení nových cel a snížení výkupních cen českých zemědělců.
Debata o návrhu státního rozpočtu na příští rok byla v minulých letech v tuto dobu v plném proudu. Kabinet Petra Fialy ale v rámci konsolidačního balíčku změnil rozpočtová pravidla a technický návrh rozpočtu se nemusí schvalovat ani zveřejňovat. Má pro to důvod.
Dlouho se zdálo, že si Rusko hravě poradí se sankcemi ze strany západního světa. Růstový impulz ekonomiky se ale vyčerpává a USA se podařilo Rusy odstřihnout od čínského jüanu.
Ukrajina nakonec může padnout kvůli berlínské posedlosti šetřením, varuje německá banka LBBW. Podle ní Berlín obrovsky hazarduje, když hodlá snižovat pomoc Kyjevu. Akcie německých a evropských zbrojařů v reakci výrazně klesají
Německo tvrdí, že snížení jeho vlastní pomoci Ukrajině budou kompenzovat prostředky ze zmrazených ruských devizových rezerv. Jenže tyto peníze nejsou o nic více německé než třeba české. O jejich využití, respektive pouze výnosu z nich, letos na jaře rozhodly země skupiny G7 a Evropská unie.
Francie letos dováží více ruského plynu než Maďarsko. V prvním letošním pololetí dramaticky navýšila objem dovozu ruského plynu, meziročně o více než 100 procent.
