Akciové trhy po celém světě ve středu i ve čtvrtek čeká náraz. Pád. Možná i splasknutí bubliny, ba dokonce „superbubliny“. Burzovní pesimisté se předhánějí v ponurých předpovědích toho, co nastane po skončení probíhajícího dvoudenního zasedání vedení americké centrální banky – Fedu.
Češi ročně vyhodí 57,1 kilogramu jídla v přepočtu na obyvatele. Takový je závěr loňské studie vědců z Univerzity Karlovy. V době letošní očekávané rapidní inflace v oblasti potravin – až desetiprocentní a rekordní v tomto miléniu – může být zvláště zajímavé alespoň orientačně odhadnout cenu takto vyhozeného jídla. A odvodit tedy tak následně, kolik by Češi mohli ušetřit, pokud by s jídlem nakládali hospodárněji.
Cena bitcoinu se nebývale propadá. Nejstarší a nejrozšířenější kryptoměna světa v pondělí zlevnila pod úroveň 34 tisíc dolarů. To znamená, že už stojí ani ne polovinu toho, co loni v listopadu, kdy vykázala svoji dosud rekordní cenu, necelých 69 tisíc dolarů.
Nová vláda je pod tlakem. Musí hledat úspory naléhavěji než jakákoli jiná před ní v novodobé historii země. Důležitější než hon za letošními škrty ve výši 80 miliard však bude rozvážná a odvážná proměna rozpočtu na rok 2023.
V případě války na Ukrajině hrozí zdražení pohonných hmoty v Česku nad 45 korun za litr, vyplývá z prognóz amerických bank. I bez války ale mohou jejich ceny vzrůst až ke 40 korunám ze litr.
Dopady možného dalšího zhoršení stupňujícího se rusko-ukrajinského konfliktu zasáhnou mezi středoevropskými ekonomikami nejtíživěji tu polskou. Ve své prognóze to předvídá Citigroup, třetí největší banka v USA. Podle ní bude polská měna, zlotý, zasažena hůře než česká koruna nebo maďarský forint.
Zemědělce napříč Evropou i v Česku trápí extrémně vysoké ceny hnojiv. Ty se v důsledku energetické krize zvýšily třeba na šestinásobek úrovně roku 2020. K výrobě hnojiv je totiž třeba plynu, který v uplynulých měsících v Evropě extrémně zdražil v souvislosti s energetickou krizí. Například pěstitelé kukuřice nebo pšenice čelí historicky vůbec poprvé „hnojivové krizi“.
Pohonné hmoty v ČR mohou prudce zdražit, cena ropy poprvé od roku 2014 stoupá k 90 dolarům za barel. Na vině je teroristický útok ve Spojených arabských emirátech, napětí v Rusku a také nečekaný průběh nové koronavirové vlny s mutací omikron. Naopak růst zpomaluje silná koruna.
Omezení slev na jízdném, o němž dnes rozhodla vláda, nezapříčiní přesun cestujících k individuální dopravě, ani žádný jejich citelnější ústup od cestování v současné intenzitě.
Průměrná sazba hypoték v ČR stoupla v prosinci na 2,99 procenta, a to z listopadové úrovně 2,7 procenta. Nárůst o 0,29 procentního bodu představuje nejvýraznější meziměsíční vzestup v celé historii sledování od roku 2003, vyplývá z dat Fincentrum Hypoindex.
Cena severomořské ropy Brent, která je určující pro ceny pohonných hmot v Česku, vystoupala na své osmileté maximum. V úterý ráno se barel prodával i za více než 88 dolarů, to je nejvíce od roku 2014. Bezprostředním důvodem je dronový útok jemenských povstalců ve Spojených arabských emirátech (SAE).
Jen pár dnů nazpět varovala Isabel Schnabelová z vedení Evropské centrální banky (ECB) před takzvanou zelenou inflací, neboli „greenflation“. Jedná se o dosud nejhlasitější varování zpoza zdí ECB, že nynější vysoké ceny energií napříč eurozónou, a potažmo EU včetně Česka, tu budou celé roky. A že se ještě dost možná budou průběžně výrazně zvyšovat. Jsou totiž daní za zelenou transformaci EU a za její snahu dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality.
Ceny oděvů a obuvi v ČR loni poskočily nejvýrazněji od 90. let. Podle ČSÚ vzrostly o 6,5 procenta. Znatelně tak překonaly svůj nárůst z roku 2020, o 3,7 procenta, který byl přitom pro celé toto milénium, tedy pro období od roku 2000, rekordní.
Závažnější než samotná výše veřejného dluhu Česka je stávající dynamika jeho nárůstu. Hrozí totiž, že mnohé země EU začnou své veřejné finance ozdravovat rychleji než ČR, což by mohlo postavení Česka v rámci EU coby šesté nejméně zadlužené země zhoršit. Navíc by takový vývoj nenechaly bez povšimnutí ratingové agentury. Ty pandemický nárůst tuzemského zadlužení zatím tolerují, neboť vnímají celkový mimořádný kontext, kvůli němuž nastalo.
Polovina Čechů, zhruba 4,5 milionu lidí, nemá dostatečné úspory. Během rekordní inflace letošního roku mohou velmi trpět. Podstatnou část z nich tvoří ale důchodci, kteří mají zajištěn příjem od státu. V době růstu cen energie se však projevil nedostatek úspor i u nich.
