Ministr financí Zbyněk Stanjura stále počítá s mimořádnou daní uplatněnou na banky. Zatímco ve věci mimořádného zdanění energetických a petrochemických podniků bude vláda postupovat v souladu s EU, při zdanění bank chce uplatnit národní řešení. Mimořádná daň EU se totiž na bankovní sektor vztahovat nebude.
Zastropování jen přes naši mrtvolu. To ještě před létem znělo jednohlasně z úst představitelů Fialova kabinetu. Orbánovo zastropování cen pohonných hmot tehdy nazírali jako odstrašující případ, který se vymstí. Dnes je všemu jinak.
Pohonné hmoty v Česku dále zlevňují. Přetrvává však mimořádně vysoký rozdíl mezi cenou nafty a cenou benzínu. Ten je důsledkem evropské plynové krize, protože nafta slouží také jako náhražka právě plynu. Cena benzínu i kvůli vývoji v Číně by měla klesat i nadále, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Stahuje americké akcie už jen „blbá nálada“, která brzy odezní? nad tím se ve svém komentáři zamýšlí hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Zastropování je „úsporný tarif na steroidech“, ale nemotivuje k úsporám jako v Rakousku. Jeho náklady lze odhadnout na 200 miliard korun ročně, což válečná daň ani z poloviny nepokryje.
Akcie ukrajinských firem v pondělí nečekaně prudce rostou. Akciovým investorům vhání optimismus do žil víkendový postup ukrajinských vojsk. Kritické, nebývalé selhání vojsk ruských, které jej způsobilo, může být totiž známkou hlubších problémů Putinovy armády.
Inflace poprvé od loňského června zpomaluje, což je poměrně nečekané. Uhlí či dřevo zdražují výrazněji než elektřina, neboť Češi se v obavě právě i z drahé elektřiny horečně předzásobují.
Česká vláda podle všeho zastropuje domácnostem platby za elektřinu a také zavede daň z mimořádných zisků na některá odvětví. Z výnosu této daně by se měla financovat další opatření ulevující od energetické drahoty domácnostem i firmám. Dnes to v televizi uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura. Ministr financí také chystá ambiciózní program na podporu velkého průmyslu.
Král Karel III. zdědí po zesnulé královně Alžbětě II. majetek za v přepočtu 12 miliard korun. V žebříčku nejbohatších Čechů by takový majetek stačil na 24. místo.
Bruselský energetický summit, který na pátek svolalo české předsednictví EU, bude pravděpodobně přelomový. Některá z diskutovaných řešení by domácnostem a firmám v Unii mohla od energetické drahoty ulevit, jiná ji naopak mohou vyhrotit, třeba zastropování ceny plynu. Ale popořadě...
Zesnulá královna Alžběta II. vstupuje do dějin nejen jako nejdéle vládnoucí britský monarcha, ale též „nejhodnotnější“. Pokud by britská královská rodina představovala firmu, byla by její značka, „brand“, jednou z nejhodnotnějších na světě.
Do Česka v uplynulých sedmi dnech netekl žádný plyn z Ruska. Důvodem je odstavení plynovodu Nord Stream 1. Přesto se dodávky plynu z německé do české plynovodní sítě ztenčily jen o necelých 40 procent. Důvodem je fakt, že do Česka přes Německo nadále proudí plyn z jiných zemí, než je Rusko. Zejména se jedná o Norsko.
Češi kvůli drahotě šetří na všem možném kromě léků, hlavně na benzínu a naftě. Přijdou krachy firem či restaurací a růst nezaměstnanosti.
Běžná domácnost v Česku zaplatí počátkem příštího roku za energie zhruba 12 300 korun měsíčně. Plyne to z nové prognózy americké banky Goldman Sachs, která částku odhaduje na základě současného cenového vývoje příslušných termínových kontraktů.
České předsednictví chce navrhnout dočasné zastropování cen plynu. Němci se tomu příčí a Brusel razí jinou cestu. Návrh tak zřejmě spadne pod stůl. A spolu s ním i „válečná daň“ na ČEZ.
