Porota dospěla k verdiktu. Závěr je zdrcující. Nová zpráva Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu je litanií nedodržených klimatických slibů. Je to spis plný hanby, zaznamenávající prázdné sliby, které nás pevně usazují na cestu ke světu, kde se nedá žít. Tak komentoval zjištění týmu více než 200 vědců generální tajemník OSN António Guterres.
V chudších okresech Spojených států umíralo za pandemie covidu-19 v průměru téměř dvakrát více lidí než v bohatších místech země. Uvádí to nová zpráva nevládní společnosti Poor People's Campaign, podle níž šíření koronaviru ještě zhoršilo společenské a ekonomické nerovnosti, které v USA existovaly již před pandemií. Největší podíl na vzniku této nerovnosti má podle zprávy zřejmě to, že v USA není všeobecné veřejné zdravotní pojištění.
Kožešnická a oděvní společnost Kara Trutnov k 1. dubnu splnila reorganizační plán a skončilo pro ni 13 měsíců trvající insolvenční řízení. Ukončení insolvence potvrdil v pátek usnesením Krajský soud v Hradci Králové. Cílem reorganizace bylo zachování podnikání Kary. Kara měla 160 věřitelů, kteří po ní požadovali 277 milionů korun.
Český miliardář Petr Kellner zřejmě přežil loňskou havárii vrtulníku v horách na Aljašce, zemřel však při čekání na přílet záchranářů, který trval příliš dlouho kvůli selháním firmy, která stroj provozovala, stojí podle listu Anchorage Daily News v nové žalobě podané jediným přeživším nehody, Čechem Davidem Horváthem.
Maďarský premiér Viktor Orbán se prohlásil za vítěze nedělních parlamentních voleb a následně v projevu kritizoval bruselskou byrokracii i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Po sečtení více než 98 procent odevzdaných hlasů má Orbánova konzervativní strana Fidesz přes 53 procent hlasů, informovala stanice BBC.
Nejvyšší kontrolní úřad zjistil, že enormně rostly běžné výdaje, zatímco investice jen mírně. „Zásadní je to, že v České republice bezpochyby existuje prostor pro to, aby stát lépe zacházel s veřejnými penězi a neplýtval jimi,“ uvedla viceprezidentka NKÚ Zdeňka Horníková.
Německý kancléř Olaf Scholz podle agentury Reuters prohlásil, že západní spojenci se v nejbližších dnech dohodnou na dalších sankcích proti Rusku. O nových sankcích hovořil i britský premiér Boris Johnson, který v nedělním prohlášení upozornil na "ohavné útoky proti civilistům" v ukrajinských městech Buča a Irpiň. Jsou podle něj dalším důkazem, že Rusko se na Ukrajině dopouští válečných zločinů. Ministerský předseda v této souvislosti pohrozil zpřísněním protiruských sankcí a zároveň přislíbil další vojenskou pomoc Ukrajincům.
Zprávy o vyvraždění stovek civilistů v ukrajinském městě Buča vyvolaly pobouření u ukrajinských i západních představitelů. Je to nová Sebrenica, píše Kyjev. Buča leží jen 37 kilometrů severozápadně od metropole. Ruští vojáci v městě "náhodně vraždili místní civilní obyvatele". Některé z obětí mají svázané ruce za zády, ulice města jsou poseta těly, napsalo ukrajinské ministerstvo obrany na Twitteru. Starosta města Anatolij Fedoruk řekl agentuře Reuters, že bylo zabito přes 300 lidí. Ministerstvo obrany v Moskvě fotografie a videa zveřejněné ukrajinskou stranou označilo za provokaci.
Ruský vyjednavač Vladimir Medinskij dnes popřel sobotní tvrzení Kyjeva, že příprava dohody mezi Ruskem a Ukrajinou pokročila natolik, aby o dokumentu mohli jednat přímo prezidenti obou zemí Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Rozhovory vyjednavačů podle něj budou pokračovat v pondělí. Medinskij také uvedl, že ukrajinská strana zaujala "realističtější" pozici ohledně neutrálního a nejaderného statusu Ukrajiny, informovala agentura TASS.
Polský vicepremiér a de facto nejmocnější politický představitel v zemi Jaroslaw Kaczyński nedělnímu vydání německého listu Die Welt řekl, že je otevřený vůči možnosti rozmístit americké jaderné zbraně v Polsku. Podle něj by takový krok "značně zesílil odstrašení Moskvy". Dodal zároveň, že tato otázka není na pořadu dne, "což se však může rychle změnit". S iniciativou by podle něj musely přijít samy Spojené státy, informovala agentura DPA.
Celkové daňové příjmy státu bez pojistného na sociální zabezpečení v prvním čtvrtletí meziročně stouply o 13,9 procenta, tedy o 30,5 miliardy korun, na 250,2 miliardy korun. Více peněz přitom stát za první tři měsíce roku získal prakticky u všech daní. Vyplývá to z dat zveřejněných ministerstvem financí v rámci údajů o státním rozpočtu za první čtvrtletí.
Ceny drahých kovů a komodit v prvním čtvrtletí rostly. Zlato zdražilo o téměř šest procent, stříbro o sedm procent. Ještě výrazněji, o desítky procent, stouply ceny ropy, zemního plynu či pšenice a kukuřice. Vyplývá to z dat řady tuzemských analytiků. Důvodem byla podle nich hlavně ruská invaze na Ukrajinu koncem února.
Litva od začátku dubna přestala odebírat plyn z Ruska. K tomuto kroku přistoupilo v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a s požadavkem Moskvy, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech. Litva je první zemí Evropské unie, která ruský plyn přestala nakupovat.
S krutým odhadem přišlo ministerstvo hospodářství Ukrajiny, které zároveň uvedlo, že za první čtvrtletí ukrajinská ekonomika propadla o 16 procent. Stát vedený prezidentem Volodymyrem Zelenským chystá programy na podporu vybraných sektorů, zejména těch klíčových pro fungování armády. Již dříve prezident ohlásil částečnou ekonomickou reformu, například zrušení daně z přidané hodnoty.
Jednání mezi představiteli Evropské unie a Čínou podle obou stran bylo velmi otevřené. Zástupci států se shodli, že konflikt na Ukrajině přináší řadu problémů a poškozuje globální ekonomiku. Čína však odmítá mluvit o válce, necítí se být součástí konfliktu a nechce přestat obchodovat s Moskvou. Navíc vinu svaluje i na sankce uvalené Západem vůči Rusku. "Sankce mohou vést až k obchodním a měnovým válkám," tvrdí čínští diplomaté.
