Kryptoměny jsou založené na ničem a měly by být regulovány, aby se lidé vyhnuli spekulacím se svými životními úsporami. V nizozemské televizi to dnes řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Obává se, že lidé, kteří nerozumějí riziku, mohou přijít o všechno a být velmi zklamaní. Proto se domnívá, že by měly být kryptoměny regulovány.
Rusko zakázalo vstup do země téměř tisícovce amerických občanů, včetně prezidenta Joea Bidena, ministra zahraničí Antonyho Blinkena, ministra obrany Lloyda Austina nebo šéfů Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) a Ústřední zpravodajské služby (CIA). Oznámilo to ministerstvo zahraničí, které zveřejnilo kompletní jmenný seznam. Podle Moskvy odvetné sankce jsou vynucený krok s cílem přimět USA „změnit chování a uznat novou geopolitickou realitu“.
Americký prezident Joe Biden podepsal zákon o poskytnutí finanční pomoci Ukrajině v objemu téměř 40 miliard dolarů (téměř 933 miliard korun). Oznámil to Bílý dům.
Ruská plynárenská společnost Gazprom ráno zastavila vývoz plynu do Finska. Oznámil to finský operátor Gasgrid.
Ruské ministerstvo vnitra nově zařadilo mezi „zahraniční agenty“ šachového velmistra Garriho Kasparova a někdejšího nejbohatšího ruského podnikatele Michaila Chodorkovského, kteří jsou známými kritiky Kremlu.
Litva od neděle přestane spolupracovat s ruským dodavatelem elektrické energie v regionu, skupinou společnosti Inter RAO. Země tak přestane využívat všechny druhy energie z Ruska: plyn, ropu i elektřinu.
Omezení pohybu v Číně kvůli pandemii covidu zřejmě budou znamenat, že tempo růstu čínské ekonomiky bude letos poprvé od roku 1976 nižší, než tempo růstu ekonomiky Spojených států, uvedla agentura Bloomberg. Podle jejích ekonomů druhá největší ekonomika světa letos vzroste pouze o dvě procenta, zatímco hrubý domácí produkt USA se má letos zvýšit o 2,8 procenta.
Kybernetická agrese proti Rusku selhala, stejně jako sankční nátlak, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin na poradě své bezpečnostní rady o bezpečnosti informačních systémů. Putin podle agentury TASS nicméně připustil, že počet hackerských útoků řádově vzrostl a staly se také závažnějšími a komplexnějšími, což podle něj není v silách jednotlivých hackerů, ale jde o počínání „státních struktur“.
Současná energetická krize by stejně jako předchozí krizová období mohla podle Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP) posunout evropskou integraci a posílit Evropu. Žádná krize by ale neměla zcela rušit fungující systémy, řekl viceprezident svazu Radek Špicar. Zároveň představil tři pilíře pro předsednictví České republiky v Radě Evropské unie, které začne za šest týdnů.
Rodinná společnost Petrof Hradec Králové, která je předním evropským výrobcem pian a klavírů, loni zvedla tržby o čtvrtinu na 318 milionů korun. Šlo tak o největší prodej za posledních 13 let. Zisk podnik znásobil na 34,5 miliony korun z předloňských 9,9 miliony korun. Letos podnik očekává tržby i zisk nižší, řekla prezidentka a majitelka Petrofu Zuzana Ceralová Petrofová.
Výrobní ceny v Německu v dubnu meziročně vzrostly o rekordních 33,5 procenta. Ve své zprávě to uvedl německý statistický úřad. Za dalším silným růstem výrobní inflace, která se později zpravidla promítá i do cen pro spotřebitele, jsou dražší energie. K jejich růstu výrazně přispívá i válka na Ukrajině. Podle statistického úřadu jde o největší cenový nárůst od roku 1949, kdy se tyto údaje začaly sledovat. Na německé ekonomice je přitom závislá i řada českých podniků.
Kanadská vláda zakázala čínské společnosti Huawei Technologies účast na budování nových internetových 5G sítí. Informovala o tom agentura AP. Podobný krok udělali již dříve klíčoví spojenci Kanady včetně Spojených států, Británie či Austrálie z obav, že by účast čínského giganta na budování nových internetových sítí ohrozila jejich národní bezpečnost.
Toto není deštník, ale luxusní módní doplněk a ideální sběratelský předmět, hájí se luxusní značka kritice, že její paraple je obyčejný šmejd.
Nová vláda Petra Fialy oprašuje Národní ekonomickou radu vlády, kterou poprvé sestavil Mirek Topolánek. Její sestava se značně proměnila.
Česko dostane z fondů Evropské unie 27,4 milionu eur (téměř 680 milionů korun) na pomoc s uprchlíky z Ukrajiny. Uvedla to mluvčí Evropské komise, podle níž kromě Česka získají peníze také Polsko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Celková částka, kterou komise nyní z fondů pro vnitřní záležitosti uvolní, je 248 milionů eur. Peníze mají sloužit především na jídlo, dopravu a ubytování lidí prchajících před ruskou invazí.
