Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí meziročně klesla o 2,1 procenta, mezičtvrtletně o 0,3 procenta. Uvádí to zpřesněný odhad Českého statistického úřadu (ČSÚ), který se shoduje s odhadem statistiků z konce dubna. Na meziročním vývoji hrubého domácího produktu (HDP) se podle ČSÚ negativně podepsal mimo jiné propad spotřebních výdajů domácností.

I když celkový vývoj ekonomiky byl negativní, oproti předchozímu kvartálu stoupla hrubá přidaná hodnota (HPH), a to konkrétně o 0,1 procenta. Vzrostla zejména ve stavebnictví, peněžnictví a pojišťovnictví a ve zpracovatelském průmyslu. Ve většině služeb ovšem klesla.

Ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet uvedl, že k meziročnímu poklesu ekonomiky nejvýrazněji přispěl vývoj v odvětví obchodu, dopravy a ubytování a v profesních, vědeckých, technických a administrativních činnostech. Naopak se podle něj dařilo zpracovatelskému průmyslu. „Na straně poptávky byly hlavním faktorem poklesu HDP nižší spotřební výdaje domácností a investice,” doplnil Kermiet.

Zveřeněné statistiky podle analytiků potvrdily odolnost tuzemské ekonomiky vůči dopadům pandemie navzdory výrazným restrikcím. Zveřejněná struktura vývoje ekonomiky pak podle nich ukázala, že i spotřebitelé se nové situaci dokázali relativně dobře přizpůsobit. Ve druhém čtvrtletí čekají ekonomové obrat a výrazný růst ekonomiky mimo jiné kvůli meziročnímu srovnání. Za celý rok by pak ekonomika podle odhadů mohla vzrůst o tři až čtyři procenta.

„Celkově lze říci, že ekonomika se dokázala s problémy, které ji na začátku roku postihly, vypořádat nadmíru dobře a nadále tak prokazovala vyšší míru odolnosti. Ta byla zjevná také při srovnání s výkony sousedních a podobně průmyslově orientovaných ekonomik Německa a Slovenska, které ve stejném období poklesly mezičtvrtletně o skoro dvě procenta,” uvedl i ekonom Komerční banky Martin Gürtler.

I podle analytika ČSOB Petra Dufka je výsledek vzhledem k okolnostem pozitivní. „Nová data z české ekonomiky nám umožňují potvrdit náš příznivý výhled pro letošní rok, který počítá s růstem HDP o 3,5 procenta,” uvedl.

Pozitivně pak k vývoji ekonomiky podle ČSÚ přispívaly výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí, změna stavu zásob a zahraniční poptávka.

Výdaje na konečnou spotřebu se v období od ledna do konce března mezičtvrtletně snížily o 1,3 procenta a meziročně o 3,7 procenta. Z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností klesly proti proti předchozímu čtvrtletí o 0,2 procenta a proti loňskému stejnému čtvrtletí o 6,1 procenta. „Meziročně oslabila zejména spotřeba předmětů se střednědobou trvanlivostí a výdaje za služby,” uvedli statistici.

Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně klesly o 3,6 procenta, meziročně však byly vyšší o 1,3 procenta.

V Česku bylo prvním čtvrtletí zaměstnáno v průměru 5,327 milionu lidí. Celková zaměstnanost se tak proti loňskému poslednímu kvartálu zvýšila o 0,3 procenta, meziročně však klesla o 1,6 procenta.