Počasí už nebude jen o stupních, ale o škodách. Meteorologové mění výstrahy, mají ukázat skutečné riziko

Po rekordních vedrech, která v Česku vystřídaly silné bouřky a mimořádně velké kroupy, přichází změna v systému meteorologických výstrah. ČHMÚ od července klade větší důraz na dopady počasí. Výstrahy tak nemají říkat jen to, kolik naprší nebo jak vysoko vystoupí teplota, ale hlavně co to může způsobit lidem, dopravě či infrastruktuře.

Česko má za sebou ukázku počasí, při kterém samotná čísla přestávají stačit. Jeden den rekordní vedra, další den silné bouřky, přívalový déšť a kroupy schopné ničit střechy, skleníky i auta. Právě v takové chvíli začíná platit nový systém výstrah Českého hydrometeorologického ústavu.

ČHMÚ od 1. července mění způsob, jakým varuje před nebezpečnými meteorologickými a hydrologickými jevy. Dosavadní systém byl založen hlavně na pevně stanovených klimatologických kritériích, například na dosažené teplotě, úhrnu srážek, síle větru nebo množství sněhu. Nový systém má víc sledovat dopady počasí v praxi.

Výstraha nemá být jen informací pro meteorology, ale návodem pro veřejnost, obce, krizové štáby, záchranné složky i správce infrastruktury: co se může stát a na co se připravit.

Bazény na suchu. Obce brání kolapsu vodovodů, někde už nestačí ani vlastní studna

Enjoy

Napustit si v létě bazén pitnou vodou z vodovodu už v řadě obcí není samozřejmostí. Stát plošný zákaz nezavedl, omezení ale přibývají lokálně. Od Mikulovska přes Rataje nad Sázavou až po Dobřichovice obce kvůli suchu, slabým zdrojům a přetíženým vodovodům zakazují používat pitnou vodu k napouštění bazénů, zalévání nebo mytí aut. Někde se omezení týká i vody ze studní a vrtů.

nos

Přečíst článek

Počasí jako riziko, ne jen údaj v předpovědi

Změna přichází v době, kdy extrémy počasí zasahují Česko stále citelněji. Na konci června padl nový český teplotní rekord. ČHMÚ potvrdil, že v Doksanech bylo 28. června naměřeno 41,9 stupně Celsia. Krátce nato přišly silné bouřky. Na Prachaticku a Vimpersku padaly mimořádně velké kroupy, místy téměř deseticentimetrové.

Právě tyto situace ukazují, proč samotný údaj o teplotě, větru nebo srážkách nemusí být pro rozhodování dostatečný. Stejný déšť může mít jiné dopady po dlouhém suchu a jiné v krajině, kde je půda už nasycená. Několik centimetrů mokrého sněhu může být běžná komplikace na horách, ale vážný problém ve městě v ranní špičce. A námraza na mostě nebo ve stinném úseku silnice může být nebezpečnější než obecná informace, že teplota klesla pod nulu.

Nový systém ČHMÚ proto počítá s tím, že se při vydávání výstrah bude víc zohledňovat nasycenost půdy, načasování jevů, dopravní situace nebo možné dopady na zdraví a infrastrukturu.

Vedro se rozdělí podle toho, koho ohrožuje

Jedna z nejviditelnějších změn se týká výstrah před vysokými a nízkými teplotami. Ty se nově rozdělí podle dopadů. Jinak se bude posuzovat situace, kdy počasí ohrožuje hospodářství a infrastrukturu, a jinak situace, kdy je hlavním rizikem zdraví člověka.

ČHMÚ tím reaguje i na potřebu lépe chránit zranitelné skupiny obyvatel během vln veder nebo mrazů. U tepelné zátěže člověka už totiž nejde jen o samotnou teplotu vzduchu. Roli hraje také vlhkost, vítr, sluneční záření nebo to, jak dlouho extrémní počasí trvá.

Cílem je, aby výstrahy byly lépe použitelné pro města, sociální služby, zdravotnictví i krizové řízení. Nejde jen o informaci, že bude horko. Důležitější je vědět, kdy už může počasí představovat reálnou zdravotní zátěž.

Pro silničáře může být nový systém zásadní

Výrazný dopad může mít změna také v dopravě. Právě správci silnic často potřebují víc než obecnou předpověď. Potřebují vědět, které úseky mohou být problematické, kdy bude nutné vyjet se zimní údržbou nebo kde hrozí největší riziko nehod.

„Nový přístup ČHMÚ dobře odpovídá směru, kterým se ubírá i digitalizace dopravy. Pro správce komunikací nebo krizové štáby je informace o samotné teplotě nebo úhrnu srážek často až druhotná. Mnohem důležitější je vědět, jaký bude skutečný dopad na provoz,“ říká Robert Knap ze společnosti VARS, která se zabývá řešením dopravních systémů.

Podle něj je rozdíl mezi tím, když několik centimetrů sněhu napadne v horské oblasti, a tím, když stejná situace nastane ve městě během dopravní špičky. Podobné je to s námrazou. Na mostech, ve stinných úsecích nebo na místech se zvýšenou vlhkostí může být riziko mnohem vyšší, než by naznačovala samotná teplota vzduchu.

Extrémní vedra jako investiční příležitost. Evropa musí přestavět města i energetické sítě

Money

Rekordní vedra v západní Evropě nejsou jen zdravotní hrozbou. Podle CNBC začínají měnit i investiční sázky: v kurzu mohou být klimatizace, modernizace elektrických sítí, pojišťovny nebo firmy pomáhající Evropě přizpůsobit se horkým létům.

nst

Přečíst článek

Data mají ukázat, kde zasáhnout dřív

Moderní dopravní systémy dnes umožňují propojovat meteorologická data s dalšími informacemi. Do rozhodování mohou vstupovat údaje o silniční síti, intenzitě dopravy, průjezdech vozidel zimní údržby, historii nehod nebo aktuálních datech z provozu.

Správci komunikací tak mohou přesněji odhadnout, kde bude potřeba preventivní zásah, které úseky se mohou stát nejrizikovějšími a jaká opatření mohou nejvíc pomoci bezpečnosti provozu.

„Právě taková data může využívat také digitální platforma ViiDA, která propojuje data z různých zdrojů do jednoho přehledu pro správce komunikací. Samotná meteorologická předpověď je důležitým vstupem, skutečnou hodnotu ale přináší až ve chvíli, kdy je možné její dopady promítnout do konkrétního rozhodování,“ dodává Knap.

Podle něj je nový systém výstrah logickým krokem k modernějšímu řízení dopravy a správě dopravní infrastruktury. Rozhodování se tak má víc opírat o očekávaná rizika a jejich dopady, ne pouze o samotné meteorologické hodnoty.

Barvy zůstávají, obsah se mění

Barevné stupně výstrah se nemění. Nadále zůstává žlutý stupeň pro nízké nebezpečí, oranžový pro vysoké a červený pro extrémní. Mění se ale struktura a pojmenování skupin jevů, pro které budou výstrahy vydávány.

Zjednodušení čeká například zimní výstrahy. Dosavadní tři kategorie týkající se sněhu se sloučí do jedné skupiny. Výstrahy před námrazou se naopak rozdělí podle toho, zda se týkají pozemních komunikací, nebo nadzemních objektů.

ČHMÚ uvádí, že změna odpovídá moderním trendům v meteorologii a doporučením Světové meteorologické organizace. V praxi má jít hlavně o to, aby výstrahy nebyly jen přesnější, ale také srozumitelnější a použitelnější. Tedy aby lidé, obce i správci infrastruktury rychleji pochopili, co počasí může způsobit.