Obyčejný byznys: Lidé se do kin vracejí. K návštěvnosti pomáhá i karlovarský festival, říkají provozovatelé kin
Doby, kdy každý týden zdobily peróny venkovských nádraží barevné plechové krabice s ukrytými cívkami filmových novinek, jsou dávno pryč. Stejně jako vyprodané kinosály a nekonečné fronty na filmové premiéry. Nyní se digitální filmová projekce rozdělila na dva směry: multiplexy a malá klubová kina.
Údaje Unie filmových distributorů uvádí, že v roce 1990 byly v České republice necelé dvě tisícovky kin, o deset let později už to byla polovina. Další test přinesl nástup digitalizace, která znamenala další propad, a tak v roce 2006 už promítalo pouze pět stovek kin.
„Řada z provozovatelů kin neměla na vylepšení prostředky, což ve výsledku znamenalo buď přechod na e-cinema a projekci z DVD, anebo zavření,” konstatuje Jaroslav Pecka, tajemník Unie filmových distributorů, s tím, že kina, která se digitalizovala na začátku, musí své softwarové programy upgradovat, což si žádá další nemalé prostředky. Je to jako u počítačů. Technika stárne. Klasický třicetimilimetrový pás má proti novodobým metodám projekce jednu obří výhodu, nestárne. Při nejhorším scénáři mohl shořet, nebo se přetrhnout.
Tržby rostou
Kino Crystal v České Lípě funguje už desítky let a za tu dobu prošla filmová projekce řadou inovací. „Byla krizová období, kdy lidé chodili málo, ale například letos nás doslova pozitivně nakopl film Gump z distribuce Bioscopu. Na takový film už dlouho český divák čekal. V České Lípě se tleskalo, smálo i plakalo. Dlouho jsem to nezažil,” komentoval návštěvnost provozovatel kina Crystal v České Lípě Antonín Nevole.
Mladí zájemci o filmové obory v České republice se chtějí v kinematografii prosadit více než kdy jindy. Při vstupu do filmového průmyslu však čelí mnoha překážkám, ať už v oblasti financování, nedostatku praktických zkušeností či mentoringu. Podle nového průzkumu provedeného společností Allwyn mezi zájemci o filmové obory tak mnozí z nich zvažují přesun za filmovou kariérou do zahraničí.
Valná většina mladých filmařů naráží na problémy. Kde jsou největší?
Filantropie
Stabilní návštěvnosti kin pomáhá i Karlovarský filmový festival, jehož letošní ročník právě probíhá. Oslovení provozovatelé kin se shodují, že festival je obrovská událost, která pomáhá zviditelnit klasická kina a každoročně povzbudí jejich návštěvnost.
Kina se tak postupně vzpamatovávají z covidového šoku. Počet návštěvníků sice stále mírně klesá, ale k růstu tržeb přispělo zdražení vstupenek na průměrných 170 korun.
Za 26 miliard dolarů, tedy téměř 600 miliard korun, chce společnost Sony podpořená investory z Apollo Global Management koupit konkurenční mediální společnost Paramount. Pokud by k dealu skutečně došlo, Hollywood by se opticky smrsknul o jedno studio. Série fúzí a akvizic je pro další směřování amerického audiovizuálního průmyslu nevyhnutelná. Protože Hollywood ztrácí dech. Propojování studií jim může pomoci chránit největší konkurenční výhodu, kterou ještě stále mají.
Čistka v Hollywoodu. Studia se spojují proti konkurenci Netflixu či Amazonu
Zprávy z firem
Loňské tržby kin tak překonal jen rok 2019. Data Unie filmových distributorů ukazují, že se tržby přiblížily částce 2,3 miliardy korun, meziročně tak narostly o více než 7,5 procenta. V předcovidovém rekordním roce 2019 kina utržila zhruba o 300 milionů korun více.
Rok 1993 byl jednoznačně rokem amerického filmaře Stevena Spielberga. Ten rok totiž uvedl na plátna kin hned dva snímky, díky nimž se stal nesmrtelným. Větších poct se mu dostalo za Schindlerův seznam, za nějž později sklidil sedm Oscarů. Přitom snímek, který navždy změnil možnosti kinematografie byl až ten druhý. Jurský park. Od jeho premiéry dnes uplynulo třicet let. A tady je pár důvodů, proč jde o jeden z nejlépe zrežírovaných filmů všech dob. Kde jej můžete dnes vidět zdarma?
Jurský park měl premiéru před 30 lety. Spielberg jím změnil filmovou zábavu
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
