OBRAZEM: Podzemní katedrály pro toxický odpad. Metrostav dokončuje v Norsku svou největší ražbu
Ve skále nad norským fjordem vznikly dvě dutiny vysoké jako pražská Petřínská rozhledna. Norská dcera Metrostavu v nich dokončuje obří úložiště odpadu ze zinkové huti společnosti Boliden. Stavbaři během necelého roku a půl vyrubali 880 tisíc metrů krychlových horniny a už jednají o vybudování dalších čtyř kaveren.
Na první pohled připomíná vstup do podzemí u norského města Odda obyčejný silniční tunel. O několik stovek metrů dál se však prostor otevírá do rozměrů, které se vymykají běžné představivosti. Ve skále vznikly dvě kaverny o celkovém objemu téměř 800 tisíc metrů krychlových.
Úložiště odpadu v Norsku
Každá je dlouhá přibližně 250 metrů, široká 30 metrů a vysoká až 74 metrů. Pokud by se postavila na výšku, téměř by se vyrovnala Petřínské rozhledně. Stavbaři proto podzemním prostorám přezdívají katedrály.
Na stavbě plavecké haly v Litvínově pracuje největší jeřáb, který je v Česku k dispozici. Je využíván ke zvedání devatenáctimetrových panelů o hmotnosti šestnáct tun. 
OBRAZEM: Litvínovu vévodí obří jeřáb. Zastřeší novou plaveckou halu
Zprávy z firem
„Délku a šířku si ještě umíme představit jako stanici metra. Když ale dodáte, že je kaverna vysoká 74 metrů, mluvíme o opravdové podzemní katedrále,“ říká generální ředitel Metrostavu Norge Jiří Horčička.
Ve skále zmizelo 880 tisíc kubíků horniny
Metrostav Norge zahájil práce v srpnu 2024. Nejprve prodloužil tři přístupové tunely navazující na existující podzemní systém. Poté začala samotná ražba dvojice hlavních kaveren. Vedle nich vznikla ještě menší komora o objemu 25 tisíc metrů krychlových, která bude sloužit k bezpečnému ukládání rtuti.
Tuneláři postupovali tradiční skandinávskou metodou drill & blast: do čela horniny vyvrtali otvory, vložili trhavinu, skálu odstřelili a rozdrcený materiál odvezli. Celkem takto odstranili přibližně 880 tisíc metrů krychlových horniny.
Objem prací zařadil Metrostav Norge v roce 2025 na druhé místo mezi největšími tunelářskými společnostmi působícími v Norsku. Ražbu navíc firma dokončila proti původnímu harmonogramu rychleji, už na začátku letošního roku.
Nejobtížnější částí bylo podle vedoucího projektu Antona Vida postupné otevírání kaveren od stropu směrem ke dnu. Těžká technika se pohybovala po strmých rampách a vytěžená hornina putovala přímo do fjordu. „Nyní provádíme především dokončovací betonářské práce. Na dně každé kaverny vzniká masivní železobetonová stěna, která bude po dokončení sloužit jako bezpečnostní zátka při postupném plnění úložiště odpadem,“ uvedl Vido.
Zátky mají zadržet odpad ze zinkové huti
V podzemí nyní utichly odstřely a hlavní slovo převzali betonáři. Na dně každé kaverny budují masivní železobetonovou stěnu, která se po zahájení provozu promění v bezpečnostní zátku. Za ní se bude prostor postupně plnit odpadem vznikajícím při výrobě zinku.
Objednatelem je švédská těžební a hutní společnost Boliden. V Oddě provozuje jednu z nejmodernějších zinkových hutí v Evropě. Po rozsáhlém rozšíření má její výrobní kapacita dosáhnout až 350 tisíc tun zinku ročně.
Dokončení současné zakázky je naplánováno na srpen 2026. Tím ale mohou práce českých stavbařů pod norskými horami teprve začít.
„S investorem už jednáme o možném pokračování projektu a připravujeme nabídku na výstavbu dalších čtyř kaveren. Vnímáme to jako výraz důvěry i ocenění práce celého našeho týmu,“ uvádí Horčička.
Z pražského metra až za polární kruh
Odda je největším podzemním projektem v historii skupiny Metrostav, nikoliv však její první zkušeností na severu Evropy. Čeští stavbaři vstoupili do Skandinávie v roce 2006 a od té doby se podíleli na stavbách v Norsku, Finsku, Švédsku, na Islandu i Faerských ostrovech. Celkem už na severu Evropy vyrazili více než 57 kilometrů tunelů.
Mezi nejvýraznější reference patří traťové tunely západního metra mezi Helsinkami a Espoo. Na Islandu firma postavila 5,6 kilometru dlouhý tunel Dýrafjörður, který proráží horský masiv mezi stejnojmenným fjordem a Arnarfjörðurem. Při ražbě tam stavbaři dokázali za jediný měsíc postoupit až o 405 metrů.
Nedaleko norského Trondheimu Metrostav vybudoval tunely Slørdal a Mjønes a 735 metrů dlouhý most Åstfjordbrua. Jeho pilíře zakládali stavbaři přímo ve fjordu za pomoci pontonů, lodních jeřábů a potápěčů. Podrobnosti uvádí Metrostav ve svém přehledu severských projektů.
Firma si vyzkoušela také práci na odlehlém faerském ostrově Suðuroy. Tam razila 1,2 kilometru dlouhý tunel mezi obcemi Fámjin a Ørðavík, který nahradil úzkou horskou silnici obtížně sjízdnou zejména v zimě.
Rekordní tunel a práce pod domy Osla
V roce 2025 Metrostav Norge dokončil ražbu dvoutubusového tunelu Grenland na nové trase dálnice E18. Obě tunelové trouby měří dohromady 5,5 kilometru. Stavbu komplikovaly poruchové zóny, silné přítoky vody i mrazy klesající ke 30 stupňům pod nulou. Jen na utěsnění jednoho z úseků spotřebovali stavbaři 660 tun cementu. Tunel vznikl jako součást obchvatu města Porsgrunn.
Metrostav Norge se podílí na výstavbě jednoho z klíčových projektů v oblasti Bærum – Gjønnes tunelu. Ten propojí Gjønnes s hlavní dopravní tepnou E18, která v úseku mezi městy Lysaker a Randstad právě prochází modernizací.
Metrostav Norge razí tunel jen pár metrů pod obytnými domy Osla
Zprávy z firem
Dalším technicky náročným projektem je tunel Gjønnes v aglomeraci Osla. Metrostav Norge zde razí 2,8 kilometru podzemních úseků, místy jen několik metrů pod obytnými domy. Kvůli vibracím, hluku a ochraně podzemní vody musejí stavbaři horninu před každým odstřelem důkladně utěsňovat cementovou směsí. Projekt je součástí modernizace dopravního koridoru E18.
Dosud nejambicióznější zakázkou, kterou norská dcera české skupiny získala, je 12,4 kilometru dlouhý tunel Røldal na silnici E134. Po dokončení se má stát třetím nejdelším silničním tunelem v Norsku. Hodnota celé investice byla při podpisu smlouvy uváděna v přepočtu kolem 6,3 miliardy korun. Pro Metrostav by šlo o nejdelší tunel, na jehož výstavbě se kdy podílel. Zakázku získalo sdružení vedené Metrostavem Norge v roce 2025.
Severský trh se tak pro českou stavební skupinu během dvou desetiletí proměnil z odvážné zahraniční výpravy v jednu z jejích klíčových oblastí. Obří kaverny v Oddě jsou zatím nejviditelnějším, přestože z povrchu téměř nepozorovatelným, symbolem této proměny.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
