Nelichotivé výsledky Třineckých železáren. Firmě výrazně klesl zisk
Třineckým železárnám (TŽ) loni výrazně klesl zisk, dosáhl 44 milionů korun. O rok dříve byl přitom čistý zisk firmy 2,393 miliardy korun. Tržby podniku meziročně klesly o 7,91 miliardy korun na 49,692 miliardy korun, uvedla mluvčí firem ve skupině Třinecké železárny - Moravia Steel Petra Macková Jurásková. Výsledky hospodaření už schválila valná hromada společnosti.
Huť loni vyrobila přes 2,4 milionu tun oceli, tedy přibližně stejně jako v roce 2022. Podíl Třineckých železáren na domácí produkci surové oceli se v roce 2023 zvýšil podle mluvčí na 71 procent oproti předloňským 57 procentům.
„Rok 2023 nebyl pro výrobce oceli přívětivý. Spotřeba oceli se celosvětově propadla a zapsala tak čtvrtou roční recesi v posledních pěti letech. Na hospodaření se významně podepsaly především strmě rostoucí ceny energií, které měly zásadní vliv na konkurenceschopnost na světových trzích. Po celý rok jsme také čelili značnému poklesu poptávky na trhu s ocelovými produkty,“ uvedl předseda dozorčí rady TŽ Tomáš Chrenek.
Čeští stavbaři z Metrostavu nedávno dokončili jednu z největších vodohospodářských staveb v Evropě, modernizaci plavebních komor na vodním díle Gabčíkovo. Bezmála pětileté dobrodružství plné dramatických epizod zakončili happyendem a k symbolu samostatného Slovenska vepsali velkými písmeny další český podpis.
Metrostav: Zvládli jsme Gabčíkovo, teď už si troufneme i na Panamský průplav
Newstream TV
Válcovaný drát jako číslo jedna
Největší podíl na objemu prodeje měl stejně jako v předchozích letech válcovaný drát. Firma ho loni prodala 937,5 kilotuny, což bylo mírně více než předloňských 904 kilotun. Objem prodeje tyčové a profilové oceli loni dosáhl 487 kilotun proti předloňským 511 kilotunám. „Tyčová a profilová ocel směřuje především do pružných dílů používaných v automobilovém průmyslu. Zejména na zahraniční trhy směřovalo 250 kilotun kolejnic včetně příslušenství železničního svršku, přičemž podíl prodeje v zahraničí činil 89 procent,“ uvedla mluvčí.
Huť loni investovala 1,4 miliardy korun, předloni to bylo více než 1,8 miliardy korun. Podle mluvčí investovala například do automatizace, energetických úspor, zvýšení efektivity provozu i ekologických projektů, z nichž k největším patřilo odprášení sazeben obou vysokých pecí a rekonstrukce látkového filtru na aglomeraci. V letošním roce třinecká huť dokončí investici do tepelného zpracování kolejnic.
„K nejzásadnějším krokům firmy nyní patří realizace transformačního projektu, který povede k zásadní změně ve výrobě oceli, jehož cílem je razantní snížení emisí CO2 (oxidu uhličitého), jak nařizuje legislativa Evropské unie,“ doplnila mluvčí. Podstatou projektu je ekologizace prvovýroby, k zásadním opatřením bude patřit instalace elektrické obloukové pece.
Těžební společnosti OKD loni klesl čistý zisk na 2,9 miliardy korun z 5,1 miliardy o rok dřív. Ziskové hospodaření firma očekává i letos a příští rok, kdy se počítá s ukončením těžby černého uhlí. Snížily se také tržby z předloňských 14,1 miliardy na 12 miliard korun v loňském roce. Výsledky sdělila mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková. Vlastníkem OKD je prostřednictvím společnosti Prisko stát.
Těžební OKD loni klesl čistý zisk na 2,9 miliardy korun, snížily se také tržby
Zprávy z firem
„Role oceli je v průmyslu nezastupitelná. Její schopnost recyklace, využití v segmentech ekologické dopravy, energetiky a moderním strojírenství ji předurčuje být udržitelným materiálem budoucnosti. Přestože jsou pro naši firmu výzvy Green Dealu velmi náročné, na dekarbonizaci výroby oceli již intenzivně pracujeme,“ řekl první místopředseda dozorčí rady Ján Moder.
Třinecké železárny jsou největším hutním podnikem v Česku. Zaměstnávají 7000 lidí. Roční výroba TŽ se pohybuje okolo 2,5 milionu tun oceli. Mezi hlavní produkty patří především dlouhé válcované výrobky – válcovaný drát, tvarová ocel, speciální tyčová ocel, tažená ocel, kolejnice, široká ocel, bezešvé trubky a hutní polotovary.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
