Nelichotivé výsledky Třineckých železáren. Firmě výrazně klesl zisk
Třineckým železárnám (TŽ) loni výrazně klesl zisk, dosáhl 44 milionů korun. O rok dříve byl přitom čistý zisk firmy 2,393 miliardy korun. Tržby podniku meziročně klesly o 7,91 miliardy korun na 49,692 miliardy korun, uvedla mluvčí firem ve skupině Třinecké železárny - Moravia Steel Petra Macková Jurásková. Výsledky hospodaření už schválila valná hromada společnosti.
Huť loni vyrobila přes 2,4 milionu tun oceli, tedy přibližně stejně jako v roce 2022. Podíl Třineckých železáren na domácí produkci surové oceli se v roce 2023 zvýšil podle mluvčí na 71 procent oproti předloňským 57 procentům.
„Rok 2023 nebyl pro výrobce oceli přívětivý. Spotřeba oceli se celosvětově propadla a zapsala tak čtvrtou roční recesi v posledních pěti letech. Na hospodaření se významně podepsaly především strmě rostoucí ceny energií, které měly zásadní vliv na konkurenceschopnost na světových trzích. Po celý rok jsme také čelili značnému poklesu poptávky na trhu s ocelovými produkty,“ uvedl předseda dozorčí rady TŽ Tomáš Chrenek.
Čeští stavbaři z Metrostavu nedávno dokončili jednu z největších vodohospodářských staveb v Evropě, modernizaci plavebních komor na vodním díle Gabčíkovo. Bezmála pětileté dobrodružství plné dramatických epizod zakončili happyendem a k symbolu samostatného Slovenska vepsali velkými písmeny další český podpis.
Metrostav: Zvládli jsme Gabčíkovo, teď už si troufneme i na Panamský průplav
Newstream TV
Válcovaný drát jako číslo jedna
Největší podíl na objemu prodeje měl stejně jako v předchozích letech válcovaný drát. Firma ho loni prodala 937,5 kilotuny, což bylo mírně více než předloňských 904 kilotun. Objem prodeje tyčové a profilové oceli loni dosáhl 487 kilotun proti předloňským 511 kilotunám. „Tyčová a profilová ocel směřuje především do pružných dílů používaných v automobilovém průmyslu. Zejména na zahraniční trhy směřovalo 250 kilotun kolejnic včetně příslušenství železničního svršku, přičemž podíl prodeje v zahraničí činil 89 procent,“ uvedla mluvčí.
Huť loni investovala 1,4 miliardy korun, předloni to bylo více než 1,8 miliardy korun. Podle mluvčí investovala například do automatizace, energetických úspor, zvýšení efektivity provozu i ekologických projektů, z nichž k největším patřilo odprášení sazeben obou vysokých pecí a rekonstrukce látkového filtru na aglomeraci. V letošním roce třinecká huť dokončí investici do tepelného zpracování kolejnic.
„K nejzásadnějším krokům firmy nyní patří realizace transformačního projektu, který povede k zásadní změně ve výrobě oceli, jehož cílem je razantní snížení emisí CO2 (oxidu uhličitého), jak nařizuje legislativa Evropské unie,“ doplnila mluvčí. Podstatou projektu je ekologizace prvovýroby, k zásadním opatřením bude patřit instalace elektrické obloukové pece.
Těžební společnosti OKD loni klesl čistý zisk na 2,9 miliardy korun z 5,1 miliardy o rok dřív. Ziskové hospodaření firma očekává i letos a příští rok, kdy se počítá s ukončením těžby černého uhlí. Snížily se také tržby z předloňských 14,1 miliardy na 12 miliard korun v loňském roce. Výsledky sdělila mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková. Vlastníkem OKD je prostřednictvím společnosti Prisko stát.
Těžební OKD loni klesl čistý zisk na 2,9 miliardy korun, snížily se také tržby
Zprávy z firem
„Role oceli je v průmyslu nezastupitelná. Její schopnost recyklace, využití v segmentech ekologické dopravy, energetiky a moderním strojírenství ji předurčuje být udržitelným materiálem budoucnosti. Přestože jsou pro naši firmu výzvy Green Dealu velmi náročné, na dekarbonizaci výroby oceli již intenzivně pracujeme,“ řekl první místopředseda dozorčí rady Ján Moder.
Třinecké železárny jsou největším hutním podnikem v Česku. Zaměstnávají 7000 lidí. Roční výroba TŽ se pohybuje okolo 2,5 milionu tun oceli. Mezi hlavní produkty patří především dlouhé válcované výrobky – válcovaný drát, tvarová ocel, speciální tyčová ocel, tažená ocel, kolejnice, široká ocel, bezešvé trubky a hutní polotovary.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
