Končí letní čas. Hodiny se posunou o hodinu zpátky
V noci na neděli skončí letní čas. Tři hodiny po půlnoci se hodiny posunou zpátky na 02:00, noc tak bude o hodinu delší. Standardní středoevropský čas, pro který se vžilo označení zimní, bude platit do poslední březnové neděle příštího roku, tedy pět měsíců. Náramkové či nástěnné hodiny si lidé musí posunout sami, čas v elektronických přístrojích, například v telefonu nebo počítači, se změní automaticky.
Změna času se dotkne desítky nočních dálkových vlaků Českých drah (ČD), které uprostřed noci vyčkají ve stanicích na odjezd podle nového času. Regionálních vlaků se hodinové čekání nedotkne, protože v době změny času nejedou.
Povinné střídání času mělo podle plánu Evropské komise skončit předloni v celé Evropské unii. Členské státy se ale nedohodly, který z používaných časů bude platit trvale. Také mezi lidmi podle průzkumů na střídání času nepanuje shoda. Při volbě celoročního času by byl podle odborníků pro člověka příznivější pásmový čas, který platí v zimě.
Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v době energetické krize na konci 70. let minulého století. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců.
Původně se letní čas zavedl kvůli úsporám energie, které jsou ale nyní zanedbatelné. Odborníci naopak upozorňují, že střídání času má negativní důsledky na lidské zdraví.
Trojice výzkumníků z ekonomických škol ve Francii, Dánsku a Španělsku zjišťovala, jak lidé se zkušenostmi z práce v mezinárodním prostředí posuzují národnostní a společenské předpoklady dobrého šéfa týmu.
Kdo je lepší šéf: Němec, nebo Východoevropan? Stereotypy fungují, ukázala studie
Zprávy z firem
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
