Končí letní čas. Hodiny se posunou o hodinu zpátky
V noci na neděli skončí letní čas. Tři hodiny po půlnoci se hodiny posunou zpátky na 02:00, noc tak bude o hodinu delší. Standardní středoevropský čas, pro který se vžilo označení zimní, bude platit do poslední březnové neděle příštího roku, tedy pět měsíců. Náramkové či nástěnné hodiny si lidé musí posunout sami, čas v elektronických přístrojích, například v telefonu nebo počítači, se změní automaticky.
Změna času se dotkne desítky nočních dálkových vlaků Českých drah (ČD), které uprostřed noci vyčkají ve stanicích na odjezd podle nového času. Regionálních vlaků se hodinové čekání nedotkne, protože v době změny času nejedou.
Povinné střídání času mělo podle plánu Evropské komise skončit předloni v celé Evropské unii. Členské státy se ale nedohodly, který z používaných časů bude platit trvale. Také mezi lidmi podle průzkumů na střídání času nepanuje shoda. Při volbě celoročního času by byl podle odborníků pro člověka příznivější pásmový čas, který platí v zimě.
Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v době energetické krize na konci 70. let minulého století. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců.
Původně se letní čas zavedl kvůli úsporám energie, které jsou ale nyní zanedbatelné. Odborníci naopak upozorňují, že střídání času má negativní důsledky na lidské zdraví.
Trojice výzkumníků z ekonomických škol ve Francii, Dánsku a Španělsku zjišťovala, jak lidé se zkušenostmi z práce v mezinárodním prostředí posuzují národnostní a společenské předpoklady dobrého šéfa týmu.
Kdo je lepší šéf: Němec, nebo Východoevropan? Stereotypy fungují, ukázala studie
Zprávy z firem
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
