Nejméně 220 milionů lidí po celém světě zůstane letos bez práce. To je mnohem více než před pandemií nemoci covid-19. Míra nezaměstnanosti bude činit 6,3 procenta. Globální trh práce se z pandemie nezotaví nejméně do roku 2023. Do té doby se ještě více prohloubí stávající nerovnosti na pracovním trhu. Uvedla to ve svém výhledu Mezinárodní organizace práce (ILO).
Přes rok trvající pandemie se na nezaměstnanosti v Česku zásadně nepodepisuje. Podíl nezaměstnaných v Česku v květnu klesl na 3,9 procenta z dubnových 4,1 procenta. Meziročně byla nezaměstnanost o tři desetiny procentního bodu vyšší. Vyplývá to z údajů Úřadu práce ČR.
Stavební výrobě v Česku se stále nedaří nastartovat růst. V dubnu meziročně klesla o 3,9 procenta. Poklesla i meziměsíčně, a to o 1,3 procenta. Za dubnovým snížením stejně jako v předchozích měsících stály pozemní stavby, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).
Čínský vývoz v květnu meziročně stoupl o 27,9 procenta na 263,9 miliardy dolarů (5,52 bilionu korun) a dovoz se zvýšil o 51,1 procenta na 218,4 miliardy. Informoval o tom čínský celní úřad. Mimořádně vysoká čísla částečně souvisí s loňským propadem obchodu, který zapříčinila koronavirová pandemie. Zahraniční obchod sice roste už několik měsíců, čekalo se ale ještě silnější oživení.
Restart po pandemii koronaviru bude podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP) Radka Špicara mnohem rychlejší než z hospodářské krize v letech 2008 a 2009. Vládě se podařilo z aktuální krize „proinvestovat”, nyní se to ale zvrátila na „prorozhazovat se”, uvedl. Schodek státního rozpočtu je podle něj zbytečně vysoký a to, jak se zvyšuje státní dluh, je nebezpečné.
Průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,2 procenta na 35 285 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 1089 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o jedno procento, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Slovenská ekonomika v prvním čtvrtletí klesla proti posledním třem měsícům loňského roku o dvě procenta. V meziročním srovnání pak hrubý domácí produkt (HDP) o 0,2 procenta vzrostl, a to po poklesu o 2,1 procenta ve čtvrtém loňském čtvrtletí. Informoval o tom slovenský statistický úřad. Výsledky jsou mírně horší než květnový odhad, kdy statistici předpokládali mezičtvrtletní pokles hospodářství o 1,8 procenta a meziroční růst o 0,3 procenta.
