Zajímá nás
Pokles své životní úrovně vnímá sedm lidí z deseti. Každý druhý Čech začal kupovat levnější zboží. Podle reálných dat Češi omezili výdaje například na oblečení ve prospěch výdajů na jídlo, energie či dopravu. Vyplývá to z dat Banky Creditas o reálných finančních tocích klientů a z průzkumu agentury Ipsos.
Další odvětví, které v době pandemie nemoci covid-19 zažívalo rozkvět, ohrožuje recese. Podle prognózy výzkumné společnosti Ampere Analysis tržby za videohry a související služby letos meziročně klesnou o 1,2 procenta na 188 miliard dolarů (4,6 bilionu korun), uvedl zpravodajský server CNBC.
Celosvětový nárůst životních nákladů vrhá dalších 71 milionů lidí v nejchudších zemích světa do extrémní chudoby. S odkazem na zprávu Rozvojového programu OSN (UNDP) to píše agentura Reuters.
Meziroční růst cen v eurozóně v červnu opět překonal rekordní hranici a zrychlil na 8,6 procenta. To je o pět desetin procentního bodu více než v květnu. Ve svém rychlém odhadu to uvedl Eurostat.
Životní úroveň Čechů prudce padá. Domácnosti hodnotí svoji ekonomickou situaci podobně jako za minulé krize před více než deseti lety. Polovina lidí dotázaných v květnovém průzkumu agentury STEM uvádí, že nemůže vyjít se současným příjmem. Dvě pětiny se děsí budoucnosti v podobě dalšího zdražování.
Míra inflace v zemích Evropské unie v květnu opět překonala rekord a vystoupila na 8,8 procenta. Dosud nejvyšší hodnotu z dubna převýšila o sedm desetin procentního bodu, oznámil Eurostat.
36 procent amerických zaměstnanců, kteří ročně vydělávají sto tisic dolarů a více (skoro dva a půl milionu korun) žije kvůli zvýšeným nákladům od výplaty k výplatě.
Inflace 70 procent je podle Turků jen papírová. Ve skutečnosti je nárůst cen podle místních daleko rychlejší, což se týká zejména cen pohonných hmot a nájmů. Ty jen za poslední rok vystřelily na troj- i čtyřnásobek. Pro srovnání: v Česku benzin a nafta podražily „jen“ o necelou polovinu, nájmy se na mnoha místech dokonce snížily kvůli pandemii. A co je horší: problémy se začínají podepisovat na turistickém ruchu, který je pro Turecko významným zdrojem příjmů.
Lidem v Česku letos klesne životní úroveň nejvýrazněji od vzniku republiky v roce 1993. Potvrzují to nejnovější čísla ČSÚ k vývoji reálných mezd. Frustrace a nespokojenost obyvatelstva, zejména sociálně zranitelných skupin, narůstá každým dnem. Výhledově hrozí vážný společenský a politický rozkol.
Průměrná mzda za první čtvrtletí letošního roku zvýšila o 7,2 procenta. Na první pohled vysoké číslo. Po započtení inflace ale měsíční výdělek ve srovnání se stejným obdobím loni v průměru klesl o 3,6 procenta, uvádí Český statistický úřad.
V Česku probíhá historicky rekordní pád životní úrovně. Reálné mzdy se letos v prvním čtvrtletí meziročně propadly o 3,6 procenta. I když meziročně sice přidaly přes sedm procent nominálně, takže většina lidí má pocit, že „bere více“, reálně, tedy po zohlednění více než 11procentní inflace, se historicky propadly. Potvrzují to nejnovější data Českého statistického úřadu.
