Zajímá nás
Ministerstvo financí od července zruší 77 z 201 územních pracovišť finančních úřadů. Z toho 56 budou pracoviště, která už nyní fungovala v omezeném režimu. Místo zrušených úřadů Finanční správa lidem nabídne zvláštní linky pro telefonické konzultace, v době podávání daňových přiznání také rozšíří výjezdy do obcí, uvedlo ministerstvo.
Vládní politici čím dále častěji vypouštějí balonek, jímž testují, jak veřejnost přijme záměr navyšovat věk odchodu do důchodu. Už loni ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka hlásal, že navýšení věku odchodu do důchodu je v ČR nevyhnutelné, a to nejpozději kolem roku 2030. Nyní téma vrací na stůl další vrcholní politici vládní pětikoalice, například šéfka sněmovny Markéta Adamová Pekarová, která ovšem krok podmiňuje širší reformou penzí. Ministr financí Zbyněk Stanjura pak podle materiálu z jednání koaliční rady v minulém týdnu už črtá poměrně konkrétní obrysy toho, co se chystá.
Ministra Stanjuru neopouští ambice snížit napřesrok schodek státního rozpočtu o 70 miliard. Jak toho chce dosáhnout, sdělil ve čtvrtek. „Doporučený poměr úspor a příjmů na jedné straně rozpočtu jsou dvě ku jedné. Zhruba dvě třetiny z těch sedmdesáti miliard znamená, že by se měla snížit bilance o snížené výdaje a asi jedna třetina na straně příjmů,“ naznačuje. Díky za info. To jsme potřebovali vědět.
Vláda bude směřovat ke snížení schodku státního rozpočtu pro příští rok o 70 miliard korun. Chce upravit daně, ale přitom nezvyšovat celkové daňové zatížení, upravit důchodový systém nebo snížit počet státních zaměstnanců. Při bilanční návštěvě na ministerstvu financí to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce konsolidační balíček projednat na jaře ve Sněmovně i v Senátu.
Státní rozpočet skončil v lednu ve schodku 6,8 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Loni v lednu bylo lednové hospodaření státu přebytkové, výsledek 3,9 miliardy ale byl ovlivněn rozpočtovým provizoriem, které omezilo výdaje státu na dvanáctinu rozpočtu roku 2021. Je to potřetí za posledních 15 let, kdy je lednový výsledek státního rozpočtu záporný.
Sjednocení snížených sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) na 13 procentech by zvýšilo výběr daně o 1,6 miliardy korun a zvýšilo by inflaci o 0,06 procentního bodu. Pokud by se sazby sjednotily na 14 procentech, inkaso daně by vzrostlo o 13,4 miliardy korun a inflační dopad by byl 0,37 procentního bodu. Vyplývá to z analýzy společnosti Deloitte. V Česku jsou v současnosti snížené sazby DPH 15 a deset procent, ministerstvo financí ale plánuje jejich sjednocení. Podle ministra Zbyňka Stanjury (ODS) je hlavním cílem zjednodušení daňového systému.
Nová makroekonomická prognóza ministerstva financí (MF) počítá letos s poklesem hrubého domácího produktu (HDP) o 0,5 procenta. Průměrná celoroční inflace by měla být 10,4 procenta.
Za prvních 11 měsíců letošního roku stát na DPH vybral 487,7 miliardy korun. Přitom ještě před deseti lety se mu podařilo za celý rok získat z této daně pouhých 278 miliard korun.
Daňové příjmy podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) letos vzrostou o 15 procent a příští rok o deset procent, jejich vývoj tak bude kopírovat inflaci. Stanjura ale zároveň ale upozornil, že inflační výdaje státního rozpočtu rostou rychleji než příjmy.
Ministerstvo financí (MF) v nové makroekonomické prognóze zlepšilo letošní odhad růstu hrubého domácího produktu na 2,4 procenta. V srpnu odhadovalo růst 2,2 procenta. V příštím roce čeká hospodářský pokles o 0,2 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že ekonomika začala klesat ve třetím čtvrtletí, mezikvartální pokles předpokládá i v posledním čtvrtletí letošního a v prvním čtvrtletí příštího roku.
Česko bude mít dostatek plynu na zimu a nehrozí tedy úmyslné vypínání některých provozů nebo továren. Zásobníky plynu jsou naplněné téměř z 95 procent, což představuje více než 3,2 miliardy kubických metrů plynu. Ve sněmovně to při představování návrhu státního rozpočtu na příští rok řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
