Státní rozpočet skončil v lednu s deficitem 26 miliard korun. Loni bylo hospodaření státu za první měsíc ve schodku 6,8 miliardy korun. Výsledek lednového hospodaření byl letos druhý nejhorší v historii Česka, podle ministerstva financí ale deficit způsobilo dřívější odeslání zálohy pro regionální školství v objemu 30,5 miliardy korun.
Český státní dluh ke konci roku 2023 vzrostl na 3,111 bilionu korun. O rok dříve to bylo 2,895 bilionu korun, informovalo ministerstvo financí.
Hospodaření státu loni skončilo se schodkem 288,5 miliardy korun, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Státu se tak podařilo dodržet plánovaný rozpočtový deficit 295 miliard korun. Schodek byl nejnižší od pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší v historii Česka.
V neděli vstoupi v platnost nový zákon, který zamezuje velkým firmám optimalizovat daně v takzvaných daňových rájích. Česko by si tak mohlo přijít na dvě miliardy korun ročně. Zaplatí je největší firmy světa včetně technologických gigantů.
Stát jako věřitel hutní společnosti Liberty Ostrava, která má problémy platit své závazky, zvažuje i podání návrhu na insolvenci. Radiožurnálu to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Dodal, že situaci by to ale ztížilo. Zcela vyloučená je pak podle něj finanční pomoc od státu. Stanjura uvedl, že huť má pohledávky v rámci své skupiny sedm nebo osm miliard korun, pokud by tedy vlastník peníze nechal v Liberty Ostrava, žádný problém by nyní nenastal, podotkl. Firma patří od roku 2019 do Liberty Steel Group z koncernu GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty. Českému státu dluží Liberty Ostrava 1,5 miliardy korun.
Pravděpodobnost pádu hutí Liberty Ostrava roste. Byl by to problém hlavně pro region jako takový, protože je v něm spousta firem a subdodavatelů navázaných na Liberty. Makroekonomicky to země celorepublikově nepocítí, v rámci kraje to však bude znatelná rána, s níž by došlo ke zvýšení regionální míry nezaměstnanosti. Pak by nastal řetězový efekt, firmy by neměly komu dodávat a číslo lidí, kteří přijdou o práci, by mohlo být daleko vyšší.
V předchozích letech si česká ekonomika navykla výrazným „dávkám“ fiskálních prostředků. Dlouhých osm let levicových vlád, které uplácely své voliče si vybralo svou daň v hospodářství. A následné období pandemie, kdy se řada firem přizpůsobila řadě programů, typu Antivirus nebo Covid – Nepokryté náklady, situaci jen dále zhoršilo.
Nákup sítě čerpacích stanic RobinOil státní společností Čepro zapadá do energetické bezpečnosti státu, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), jehož resort je stoprocentním vlastníkem Čepra. Stanjura upozornil, že Čepro má třetí největší síť čerpacích stanic v Česku, dvě větší jsou ale vlastněné jinými státy, což by podle ministra mohlo být problematické v době krize. Zdůraznil také, že akvizice nebude financována ze státního rozpočtu.
Česko zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí, ale působí i v tuzemsku. Má to umožnit nový zákon o dorovnávací dani, který schválila Sněmovna.
Sněmovna v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Deficit má podle návrhu vlády klesnout proti letošnímu plánu o 43 miliard korun na 252 miliard korun.
Vláda uspěla. Prosadila svůj „konsolidační balíček“, který v následujících dvou letech přinese úspory ve veřejných financích ve výši až 150 miliard korun. Tedy alespoň snad. Co ovšem balíček přinese zcela určitě, je růst daní a zdražování. Tak snad vláda ví, co prosadila.
