Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že je na cestě do Washingtonu, kde dnes bude jednat s americkým prezidentem Joem Bidenem a vystoupí v Kongresu. Návštěvu, o které informovala v úterý některá americká média, potvrdil i Bílý dům. Hlavním tématem jednání bude posílení ukrajinských obranných kapacit. Jde o první cestu Zelenského do zahraničí od 24. února, kdy ruská armáda napadla Ukrajinu.
Osvobodíme celé území Ukrajiny navzdory vyhrůžkám ruského prezidenta Vladimira Putina jadernými zbraněmi, řekl v rozhovoru s německým deníkem Bild ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Částečnou mobilizaci podle něj Rusko provádělo skrytě již dříve, než ji dnes oficiálně vyhlásilo.
Hrubý domácí produkt válkou zmítaná země se ve druhém čtvrtletí propadl o kritických 37 procent. Přitom již v prvním kvartálu HDP Ukrajiny padalo o 15 procent. Ukrajina je tak v recesi a nepomáhají tomu ani reformy, které ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prosadil krátce po začátku invaze.
Zvýšené množství luxusních vozů s ukrajinskou SPZ v Praze a dalších městech nejsou překvapením. Letos se očekává, že Ukrajinu opustí dvě pětiny tamních milionářů, což je nejvíc v historii. A ještě horší situace se čeká u ruských elit.
Česko bude s Polskem dál intenzivně jednat o energetické infrastruktuře, především o obnově projektu plynovodu Stork II nebo o využití kapacit polských LNG terminálů pro Česko. Uvedl to premiér Petr Fiala (ODS) po pátečním jednání se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým. Premiéři se v Praze také dohodli, že budou společně požadovat po Evropské unii nové prostředky na zvládnutí migrace z Ukrajiny.
Ekonomická elita světa se po dvouleté pauze způsobené protikoronavirovými opatřeními sešla na tradičním Světovém ekonomické fóru ve švýcarském Davosu. Svět se ale mezitím výrazně změnil – globální ekonomika se přes dva roky potýká s dopady covidu a poslední měsíce i s bující inflací, propady akciových trhů a následky ruské invaze na Ukrajinu. I proto mezi vystupujícími na dálku je ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Nad tím vším se vznáší letošní téma, které má zlověstný podtext: „Historie v bodě zvratu“, napsala agentura Bloomberg.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že země zvítězí nad Ruskem, jeho ruský protějšek stále trvá na tom, že invaze na Ukrajinu odsuzovaná většinou civilizovaného světa bylo správné rozhodnutí. Oba se tak vyjádřili dnes, v Den vítězství nad nacismem v roce 1945, který se v bývalých státech Sovětského svazu slaví o den později než v západních zemích. Putin opět zkresluje historii, potvrdila se nutnost jednoty Západu vůči agresorovi, uvedl v reakci český premiér Petr Fiala (ODS).
S krutým odhadem přišlo ministerstvo hospodářství Ukrajiny, které zároveň uvedlo, že za první čtvrtletí ukrajinská ekonomika propadla o 16 procent. Stát vedený prezidentem Volodymyrem Zelenským chystá programy na podporu vybraných sektorů, zejména těch klíčových pro fungování armády. Již dříve prezident ohlásil částečnou ekonomickou reformu, například zrušení daně z přidané hodnoty.
„Bojujeme za společný cíl, zachránit Ukrajinu. Rozpory ponechávám stranou,“ tvrdí ukrajinský miliardář Rinat Achmetov. Na změnu postoje nejbohatšího Ukrajince, který se před ruskou invazí na Ukrajinu ke vztahu obou zemí nevyjadřoval, upozornila agentura Bloomberg.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s ruskými novináři jako lživé odmítl tvrzení Moskvy, že se prý Kyjev jako první chystal zaútočit na separatisty ovládnuté části ukrajinského Donbasu. Moskva existencí údajného dokumentu o přípravách ukrajinského útoku odůvodňuje rozpoutání války proti Ukrajině.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve videoprojevu k izraelskému parlamentu tázal, proč Izrael není ochoten dodat Ukrajině protiraketový systém a proč nezavedl proti Rusku tvrdé sankce. Ruský útok na Ukrajinu Zelenskyj přirovnal k nacistickému plánu vyhladit Židy.
Írán po 20 dnech války již není schopen obohacovat uran, ani vyrábět balistické rakety, uvedl dnes izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Uvedla to agentura Reuters.
Jihokorejská společnost Samsung Electronics letos plánuje zvýšit investice do výzkumu a rozšíření výroby čipů o 22 procent na rekordních 110 bilionů wonů (1,56 bilionu korun). Cílem je zaujmout vedoucí pozici v odvětví polovodičů pro umělou inteligenci (AI).
Americký prezident Donald Trump dnes v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily sankce proti běloruskému finančnímu sektoru, včetně banky Belinvestbank. Minsk na oplátku propouští 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho dnešním jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na sdělení amerického velvyslanectví v Litvě.
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) dnes odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Informaci Deníku N potvrdila mluvčí galerie Jana Holcová. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková.
Pět evropských států společně s Japonskem vyjádřilo ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Vyzvaly rovněž k zastavení vzdušných útoků Teheránu i dalších pokusů tento průliv zablokovat, informují tiskové agentury. K dnešnímu společnému prohlášení se vedle Japonska připojily Británie, Francie, Německo, Itálie a Nizozemsko.
Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna.
Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku bojů v Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 koruny až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před a po vypuknutí konfliktu stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
Spolek Milion chvilek čeká na sobotní demonstraci na pražské Letné v závislosti na počasí 200 až 400 tisíc lidí. Akcí chce upozornit na nebezpečí eroze demokracie, oligarchizace společnosti a kroky vlády Andreje Babiše (ANO), které k nim směřují.
