Zájem amerického prezidenta o arktický ostrov otřásl kampaní před volbami, které se uskuteční 11. března. Prakticky v každých volbách po téměř půlstoletí slibovali grónští politici zesílený tlak na nezávislost na Dánsku. A po každých volbách se to nestalo. Ale letos, kdy americký prezident Donald Trump nepokrytě hlásá své grónské vize, se nezávislost katapultovala na vrchol volebních programů.
Nedělní německé parlamentní volby vyhraje konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze, k sestavení většinové vlády bude ale možná potřebovat dva koaliční partnery. Vyplývá to z nového průzkumu agentury INSA. Podle něj a prohlášení jednotlivých stran o povolební spolupráci by v úvahu připadala jen takzvaná keňská koalice, tedy spolupráce CDU/CSU, sociálních demokratů (SPD) a zelených.
Oligarchie je postavena na vazbách na politiky, aby je využila pro získání kontraktů nebo privatizací, to je její podstata. Proto je zajímavá zpráva o námluvách zbrojního magnáta Strnada s pravděpodobným příštím premiérem Babišem.
Německo míří do hluboké hospodářské krize a nová vláda musí přijmout drastická opatření, aby zabránila zhoršení životní úrovně lidí a tím i nástupu extremistů k moci po volbách v roce 2029. V rozhovoru s novináři to v Berlíně řekla německá ekonomka a členka poradního orgánu německé vlády Veronika Grimmová. Podle předsedy Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) Marcela Fratzschera sice není Německo nemocným členem Evropy, jak se někdy říká, bez zásadních reforem po nedělních volbách se ale ani podle něj země neobejde.
Česká národní banka očekávaně snížila základní úrokovou sazbu ze čtyř na 3,75 procenta. Finance budou pro investory dostupnější. A to i pro investory do bydlení. V prosinci byla průměrná sazba hypotéky podle bankovní asociace 4,8 procenta. To číslo by mohlo jít níže.
Kandidát konzervativní unie CDU/CSU na německého kancléře Friedrich Merz vyloučil jakoukoli povolební spolupráci se stranou Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Řekl to v projevu na předvolebním sjezdu své Křesťanskodemokratické unie (CDU). Také podle bavorského premiéra a předsedy sesterské CSU Markuse Södera je jakákoli spolupráce s AfD vyloučená.
Volby do Poslanecké sněmovny by nyní jednoznačně vyhrálo hnutí ANO se ziskem 35,1 procenta hlasů. Druhá by s velkým odstupem skončila koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), pro kterou by se rozhodlo 18,8 procenta voličů. Na třetím místě by se umístilo hnutí Starostové a nezávislí (STAN) s podporou 10,6 procenta lidí. Z aktuálního volebního modelu agentury STEM pro CNN Prima News vyplývá, že do Sněmovny by se dostali ještě opoziční SPD, Piráti a uskupení Stačilo!, zatímco strana Motoristé sobě by zůstala pod potřebnou pětiprocentní hranicí.
Volby do Poslanecké sněmovny by v lednu vyhrálo ANO, podle volebního modelu agentury NMS Market Research získalo 32,3 procenta hlasů. Druhá by byla koalice Spolu se ziskem 17,1 procenta. Pro obě uskupení jde v porovnání s prosincovým modelem o pokles. Ztrácela i SPD. Naopak Starostové, Piráti a Motoristé sobě si polepšili. Do Sněmovny by se podle modelu dostalo sedm stran a hnutí.
Se začátkem roku má skoro každý politik spoustu energie a myslí si na maršálskou hůl. Jen premiér Fiala, zdá se, je konečně realista a připouští, že měl po začátku války na Ukrajině říct českým občanům, že předvolební sliby, se kterými byla koalice zvolena, přestávají platit. Označil to za chybu. Nechválil se, ale – jeho vláda přeci jen sliby plní, a to na 93 procenta. Prezident Pavel uvažuje, že parlamentní volby se budou konat ve druhé polovině září.
Volby do Poslanecké sněmovny by v lednu jednoznačně vyhrálo opoziční hnutí ANO se ziskem 33,9 procenta hlasů. Druhou koalici Spolu, kterou tvoří ODS, KDU-ČSL s TOP 09, by volilo 18,4 procenta voličů. Následují hnutí STAN, SPD a Piráti, přes pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do Sněmovny se dostalo ještě uskupení Stačilo!. Na hraně vstupu do dolní komory jsou Motoristé, kteří by obdrželi přesně pět procent hlasů. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News.
Veřejnost má největší důvěru v opoziční politiky, vládní většinou propadli. Vyplývá to z lednového průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News. Největší důvěru mají lidé v předsedu hnutí ANO Andreje Babiše a jeho spolustraníky Karla Havlíčka a Alenu Schillerovou, po nich následuje předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura. Za nimi se umístil vládní politik a šéf hnutí STAN Vít Rakušan. Stejnou podporu jako Rakušanovi vyjádřili lidé i lídryni hnutí Stačilo Kateřině Konečné (KSČM), která zasedá v Evropském parlamentu. Za nimi je předseda vlády Petr Fiala (ODS), stejnou podporu jako premiér má i europoslanec za Motoristy Filip Turek.
Americká lehká ropa 🛢 citelně zdražuje, Brent zůstává téměř beze změny. Barel severomořské ropy Brent se obchoduje za 106 dolarů. West Texas Intermediate (WTI) přidává 2,3 procenta na 97,31 dolaru za barel.
