Odstoupení České republiky od muniční iniciativy by mělo podle bezpečnostních analytiků citelný dopad jak na obranu Ukrajiny, tak na mezinárodní postavení Česka. Shodují se, že projekt přinesl zemi nejen prestiž a diplomatický vliv, ale i ekonomické přínosy pro české zbrojovky a státní rozpočet.
Politologové, ekonomové i sociologové se vzácně shodují na jednom – volby v demokracii rozhoduje peněženka. Tedy konkrétně vývoj životní úrovně za poslední roky. Pokud k tomu skutečně dojde, pak bude u voleb mít poměrně závažný problém aktuální vládní koalice, protože za její vlády se růst životní úroveň zastavil téměř všem. A Petr Fiala nedokázal vysvětlit, že za to vláda může jen zčásti.
Tomio Okamura a Kateřina Konečná se mohou dál těšit na vstup do příští poslanecké sněmovny. Na rozdíl od Voltu. Ústavní soud hodil do koše podnět strany Volt, který vymyslel fígl a najal právníka, aby dokázal, že SDP a Stačilo! jsou nepřiznané koalice a žádal soud, aby zrušil jejich kandidátky. Neuspěl.
Francouzští poslanci vyslovili nedůvěru vládě centristického premiéra Françoise Bayroua, který v úterý podá demisi. Informovala o tom agentura AFP. Bayrou byl ve funkci od loňského 13. prosince a za poslední dva roky byl čtvrtým předsedou vlády. Prezident Emmanuel Macron podle médií brzy jmenuje nového premiéra.
V případě, že by opoziční hnutí ANO po říjnových sněmovních volbách vládlo, vrátilo by ze Sněmovny nynější návrh státního rozpočtu na příští rok kabinetu k přepracování. Na počátku roku 2026 by stát hospodařil v rozpočtovém provizoriu.V televizní Partii na CNN Prima News to uvedla někdejší ministryně financí Alena Schillerová.
Málokdo by na podzim roku 2013 odhadoval, že se ODS ještě někdy stane vůdčí politickou silou. Jenomže již v lednu následujícího roku se stal předsedou Petr Fiala a začala cesta obrody, která vyvrcholila volebním vítězstvím koalice Spolu v roce 2021. Podaří se Petru Fialovi opět překvapit a bude v čele strany i za rok? Zde je část příběhu tohoto muže, který může do dějin vstoupit mnoha způsoby, a zatím není zcela jisté, jestli to bude příspěvek pozitivní, nebo spíše problematický.
Ministr Marian Jurečka oznámil, že průměrný starobní důchod vzroste od ledna o 668 korun. Dosáhne tak téměř 22 tisíc korun. Stát od příštího roku vydá na důchody o 22 miliard korun více, celkem přes 720 miliard korun. Důchody tvoří asi třetinu výdajů státu.
Říct, že chystaný rozpočet má Achillovu patu, by bylo nepřesné. Rozpočet se schodkem 286 miliard jich má tunu. Zdá se, že klíčovou patou je vláda sama. Nyní, pár týdnů před volbami, vede debatu s odbory o platech téměř sedmi set tisíc lidí placených z veřejných peněz. A ti všichni by chtěli přidat.
Schvalování rozpočtu je delikátní věc. I občané se totiž dozvědí, co jejich vláda skutečně vnímá jako prioritu, a o čem naopak víc mluví, než by v dané oblasti chtěla konat. I proto mělo smysl pořádat volby na jaře, aby daný rozpočet schvalovala už nová vláda. Podzimní termín totiž téměř vždy hrozí rozpočtovým provizoriem. To sice škodí méně, než se někteří snaží tvrdit, ale dobrá věc to také není.
Nový školní rok přináší několik významných změn v zákonech. Nejkontroverznější z nich je přitom změna financování nepedagogických profesí, jako jsou kuchařky. Jaké další změny se dotknou dětí a rodičů?
Ne rozšíření Dukovan. Ani výstavba dálnic, ani bydlení. Dokonce ani ne valorizace důchodů. Klíčovým tématem Česka je růst platů učitelů. Kupodivu nejde o vzdělávání našich dětí a posouvání Česka vpřed v soutěži národů. Jde prostě a jenom o ty platy. Že prý když budou vyšší platy, děti budou chytřejší.
