Příští rok by se měla částka na politiku zaměstnanosti včetně financování veřejně prospěšných prací snížit ze současných osmi miliard zhruba na sedm miliard korun. Řekl to ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) při návštěvě Pardubického kraje.
Vládní daňový balíček ještě ve spojení s představenými parametrickými změnami důchodového systému – protože o jeho reformu se věru nejedná – zaplatí hlavně „obyčejný člověk“. Nic moc jiného ale vlastně čekat nešlo. Vždyť vláda sama má ke svým výdajům k dispozici peníze z daní a odvodů občanů a firem. A dluh. Dluh, to jsou ale jen budoucí daně a odvody.
Loni a letos řadoví lidé v Česku splácejí veřejný dluh zastřeně, prostřednictvím rapidní inflace, totiž takzvanou „inflační daní“, zatímco od příštího roku jej budou splácet nezastřeně. A to prostřednictvím celé řady opatření, včetně zvýšení hned několika druhů daní, která vláda včera prezentovala v rámci představení konsolidačního balíčku, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Vláda Petra Fialy představila balík 55 opatření na záchranu veřejných financí. Nazvala jej Česko ve formě a během dvou let má přinést úspory ve výši téměř 150 miliard korun. Z reakcí na balíček to vypadá, že se vládě opět povedl majstrštyk: naštvat úplně každého. Tentokrát to však není chyba, ale vlastnost. A ačkoli se pochvaly mnoho nedočká, stávající balíček má i vedle běžných obětí také několik vítězů a skutečných poražených. Kteří to jsou?
Podporu z programu, který chce vláda při škrtech v zemědělských dotacích zrušit, v minulosti čerpalo několik potravinářských firem z holdingu Agrofert, mlékárenská společnost Madeta, Mlékárna Kunín nebo společnost Hamé. Vyplývá to z informací o příjemcích dotací na webu Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF).
Největší česká mlékárna Madeta, která kvůli vládním škrtům přijde o zemědělské dotace, zřejmě ukončí dodávky mléka do škol. Byl to vládní program, jejž kabinet asi přestane dotovat, firma přijde také o dotace na technologie, řekl generální ředitel Madety Milan Teplý.
Vláda zveřejnila soubor opatření, jimiž se chystá snížit schodek státního rozpočtu v příštím roce o 94,1 miliardy korun, v roce 2025 o dalších 54,4 miliardy korun. Zahrnuje zvýšení daní firmám i zaměstnancům, daně z tabáku, alkoholu a hazardu nebo daně z nemovitosti. Vzrostou také odvody živnostníků a stát opět zavede nemocenské pojištění pro zaměstnance. Snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) se sloučí na 12 procentech, dosud byly deset a 15 procent. Díky tomu mají naopak zlevnit potraviny, bydlení a zdravotnické prostředky. Ostatní položky, které dosud byly v jedné ze snížených sazeb, se ale přesunou do základní 21procentní sazby.
Vláda avizovala zrušení 22 daňových výjimek v rámci konsolidačního balíčku. Které to jsou? Přinášíme přehled zrušených či pozměněných daňových slev.
Zaručený důchod by měl odpovídat 20 procentům průměrné mzdy. Nové důchody by měly být o něco nižší než dnes. Část příjmu ve stáří by mělo zajistit spoření se státním příspěvkem. Postupně by se mohly zvýšit odvody živnostníkům a víc by mohli odvádět i lidé pracující na dohodu. Reformní změny ke zmírnění zadlužování důchodového systému a k zajištění jeho udržitelnosti představil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Meziroční inflace v dubnu dále zpomalila, a to na 13,3 procenta v meziročním vyjádření. Vyplývá to z odhadů českých i zahraničních analytiků, které oslovila agentura Bloomberg. Údaj zveřejní Český statistický úřad tento čtvrtek, připomíná hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová necelých pět měsíců před konáním předčasných voleb oznámila, že po 14. květnu jmenuje vládu odborníků. V jejím čele bude dosavadní viceguvernér slovenské centrální banky (NBS) Ľudovít Ódor. Dosluhující premiér Eduard Heger, jehož menšinovému kabinetu sněmovna loni v prosinci vyslovila nedůvěru, dal svou funkci dopoledne k dispozici. S hlavou státu se neshodl na postupu při řešení situace po rezignaci dvou ministrů.
