Havlíček slibuje rychlejší odpisy už od roku 2027. Firmám mají vrátit konkurenceschopnost
Rychlejší odpisy daní pro firmy, které by podnikům pomohly kompenzovat náklady na vysoké ceny energií, by mohly být zavedeny od roku 2027. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl místopředseda ANO Karel Havlíček. Na zkrácení časových horizontů, kdy by si podniky mohly jinak odepisovat daně, se ale podle Havlíčka strany musí nejdříve domluvit na koaliční radě. Nová koalice chce od začátku příštího roku pomoci kompenzovat cenu regulované složky energií. Řešit kompenzaci takzvaných nepřímých nákladů, mezi které patří například i rychlejší odpis daní, může začít řešit následně.
Rychlejší odpisy by podle Havlíčka pomohl tuzemským firmám zůstat konkurenceschopnými na evropském trhu. Německá vláda totiž představila plán na zavedení takzvané průmyslové ceny elektřiny, která má od ledna 2026 snížit náklady na energie pro energeticky náročné podniky. Cílem je prostřednictvím přímé podpory ze státního rozpočtu v celkovém objemu 6,5 miliardy eur (zhruba 157 miliard) udržet cenu elektřiny pro průmysl na přibližně 50 eurech (zhruba 1200 korun) za megawatthodinu. Díky tomu by náklady firem byly nižší, což by se promítlo také do finální ceny výrobků.
Zestátnění ČEZ, které má v návrhu programového prohlášení vznikající vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů, je drahý a zbytečný nesmysl. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to řekl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Bez dalších kroků to podle něj nepovede ke změnám v cenách silové složky energie. Záměr v kontextu letošního roku, kdy ceny energií už výrazně nerostou, nechápe.
Drahý a zbytečný nesmysl. Hampl se nepáral s kritikou zestátnění ČEZ
Politika
Lepší odpisová politika by podle Havlíčka pro firmy znamenala také nepřímou daňovou pobídku. Časový horizont, kdy by si podniky mohly odepisovat daně, by se mohl snížit i zhruba o polovinu, na konkrétních krocích se je ale podle místopředsedy ANO nejdříve nutné domluvit v koalici. Odpisy by státní rozpočet pak zasáhly spíše krátkodobě. "Pokud by to bylo jenom na energeticky náročné firmy, tak je to v podstatě pod rozlišovací schopnost rozpočtu. Já bych ale chtěl, abychom šli nad rámec energeticky náročných firem," dodal Havlíček. Za obory ohrožené drahými energiemi nyní nejsou Evropskou unií považováni například výrobci keramiky, což Havlíček nepovažuje za správné.
Jaké možnosti financování dostupného bydlení jsou dnes v Česku aktuální a co by měla nová vláda udělat jako první, aby se projekty dostupného bydlení nezastavily, shrnul exkluzivně pro newstream.cz Daniel Ryšávka, ředitel Státního fondu podpory investic (SFPI). Fond pořádal v Praze tento týden třetí ročník Evropského summitu o odpovědném financování dostupného bydlení.
Šéf Státního fondu: Pokud chceme dostupné bydlení změnit, musí jej podpořit i nová vláda
Money
Nižší ceny energií a energetická soběstačnost patří podle programového prohlášení mezi jedny z priorit budoucí vládní koalice ANO, SPD a Motoristů. Chce například přesunout poplatky za podporované zdroje energie (POZE) zcela na stát. V současnosti jsou příspěvky rozděleny mezi stát a odběratele. Nová koalice se tímto krokem inspirovala v zahraničí, poplatky hradí jen stát například v Německu. Cílem je podle návrhu snížení regulovaných cen energií. Pokud by tento krok nová vláda schválila, zvýšila by tak aktuálně plánované státní výdaje na POZE v příštím roce ze současných 24,6 miliardy o dalších zhruba 20 miliard. Havlíček v ČT řekl, že by tento krok mohl vést k plošnému zlevnění elektřiny o průměrně deset procent.
Podle místopředsedy SPD Radima Fialy Česko nemá peníze na to podporovat české podniky podobně jako Německo. Jedinou cestou, jak jím proto ulehčit od drahých energií, je přímo regulovat cenu elektřiny vyrobené v ČR.