Evropská komise plánuje kvůli válce na Ukrajině podpořit výrobu munice v členských zemích unie částkou 500 milionů eur, tedy zhruba 11,8 miliardy korun, ze společných fondů. Počítá s tím plán, který představil eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Stejně vysokou částku by podle představ Bruselu měly do navyšování zbrojní produkce vložit členské země.
Ve vyspělé části světa se vedou debaty o větší úloze žen v politice a ve veřejném životě. O platové rovnosti, o rovnosti pohlaví. Vznešené debaty, které posouvají náš svět dál. V realitě to však vypadá tak, že mladí žijí jinými problémy, často virtuálními. A protože se o reálný chod světa příliš nezajímají, ten stále pevně v rukou drží zkušení muži pozdního věku. V podstatě jako v tlupě goril. Mladí blbnou po větvích, stříbrohřbetý samec celý den spí a pak si vezme všechno, co chce.
Na sociálních sítích se tento týden objevily utajované válečné dokumenty, které podrobně popisují plány Spojených států a NATO na posílení ukrajinské armády před plánovanou ofenzivou proti ruským jednotkám. Pentagon vyšetřuje, kdo za únikem plánů stojí, informoval americký list The New York Times. Plány se šíří na twitteru a na komunikační platformě Telegram, která je široce dostupná v Rusku. Podle poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka únik působí jako ruská dezinformační kampaň.
Západní sankce zasáhly ruské banky, bohaté jednotlivce nebo dovoz technologií. Po roce rozsáhlých omezení, jejichž cílem bylo oslabit válečný fond Moskvy, se ale ekonomický život pro běžné Rusy příliš neliší od toho, který vedli před ruskou invazí na Ukrajinu. Žádná masová nezaměstnanost a propad měny se nekonají. Nejsou tu žádné krachující banky, před kterými se tvoří dlouhé fronty. Nabídka v supermarketech se příliš nezměnila, zahraniční zboží je stále dostupné, nebo jeho místo zaujaly místní ekvivalenty, píše agentura AP.
Rusko rozmístí v Bělorusku taktické jaderné zbraně. Podle agentury TASS to oznámil ruský prezident Vladimir Putin s tím, že Moskva s Minskem uzavřela příslušnou dohodu. V Bělorusku by mělo být deset letadel schopných jaderné zbraně nést, uvedla agentura Reuters.
V místech, kde na dně Baltského moře loni v září explodovalo potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2, se několik dní před výbuchy pohybovaly ruské válečné lodě. S odkazem na informace tajných služeb a vlastní analýzy to napsal německý zpravodajský server t-online. Podle něj šlo o plavidla, která měla potřebné vybavení na to, aby případně mohla umístit na mořské dno nálože s trhavinou.
Ruský prezident Vladimir Putin se v Kremlu sešel se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Neformální setkání obou vůdců trvalo čtyři a půl hodiny, informovaly ruské agentury. Dodaly, že čínský host v Putinově doprovodu opustil Kreml a oba prezidenti krátce pohovořili ještě u automobilu čínského prezidenta. Znovu se setkají v úterý.
Vydání zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina v souvislosti s válkou na Ukrajině je podle americké hlavy státu, Joea Bidena, oprávněné. Ruský prezident spáchal válečné zločiny, míní Biden, kterého citovala agentura Reuters. Zatykač na Putina vydal v pátek Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Začíná být jasné, že nikdo nestojí nad zákony, řekl v reakci německý kancléř Olaf Scholz.
Čínský prezident Si Ťin-pching během své plánované návštěvy Ruska pravděpodobně hodlá s ruským prezidentem Vladimirem Putinem jednat o obcházení západních protiruských sankcí. Ve své nejnovější zprávě o vývoji války na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války. Do Ruska má Si Ťin-pching podle čínského ministerstva zahraničí přicestovat začátkem příštího týdne.
Vyplácení solidárního příspěvku pro lidi, kteří zdarma či za úhradu energií ubytovávají uprchlíky u sebe doma či ve svém volném bytě, se má o čtvrt roku prodloužit. Podpora by se tak měla poskytovat do konce června. Pravidla pro její získání a její výše se měnit nemají. Nařízení o prodloužení podpory se chystá ve středu schvalovat vláda. Výdaje na čtvrt roku při ubytování 48 tisíc příchozích ministerstvo práce spočítalo na půl miliardy korun. Úřady práce začaly žádosti kvůli možnému podezření na podvody ověřovat, řada žadatelů musí s doklady do poboček.
České firmy se mohou výrazně podílet na obnově Ukrajiny a velká část z nich očekává na tamním trhu nadějné příležitosti. „K tomu potřebují podmínky srovnatelné s těmi, jaké mají německé nebo polské společnosti,“ řekl v rozhovoru pro časopis MED Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR. V nastavení státní finanční podpory zatím Česko zaostává i za Slovenskem.
