Evropská unie o 90 dní odloží platnost protiopatření proti americkým clům, která měla začít platit 15. dubna, oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. EU tak reagovala na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve středu s okamžitou platností snížil většině zemí původně zamýšlená vysoká cla na deset procent na dobu 90 dní.
USA vs. zbytek světa, kolo první. Zatím se zdá, že jediný, kdo se pokouší s Donaldem Trumpem hrát si na obchodní válku je Čína. Evropská unie zatím svou reakci nepřehání a snaží se nezasáhnout nejcitlivější Trumpova místa. Pokud situace vydrží taková, jaká je, eufemisticky řečeno to nebude dobré. Scénáře ale mohou být i daleko temnější i světlejší. Možností vývoje jsou desítky. Zde je několik z těch, které by mohly být pravděpodobné.
Členské státy EU ve středu podpořily návrh Evropské komise na zavedení odvetných cel v reakci na americká cla na ocel a hliník. Cla začnou být vybírána 15. dubna, oznámila unijní exekutiva v prohlášení. Komise dodala, že Evropská unie považuje americká cla za neopodstatněná a škodlivá, protože způsobují ekonomickou újmu oběma stranám i světové ekonomice.
Čína od čtvrtka zvýší odvetné clo na dovoz ze Spojených států ze 34 na 84 procent. Oznámilo to dnes čínské ministerstvo financí, informují tiskové agentury.
Evropská komise (EK) jedná o možných odvetných opatřeních v reakci na rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa uvalit na dovoz z EU takzvaná reciproční cla ve výši 20 procent. Komise navrhla uvalit 25procentní dovozní poplatek na zboží ze Spojených států, jehož roční dovoz dosahuje hodnoty 22,1 miliardy eur (asi 556 miliard korun). S odvoláním na interní dokument komise to uvedla bruselská mutace amerického serveru Politico. Navrhovaná opatření míří zejména na vývoz ze států s vysokou voličskou podporou Trumpových republikánů.
Chce Trump záměrně dovést Spojené státy do bankrotu? Není to až tak pošetilá myšlenka, jak na první poslech zní – finančníci o ní mluví jako o tajné „Dohodě z Mar-a-Lago“.
Spojené státy už pár hodin uplatňují nejvyšší daň z mezinárodního obchodu – clo – za posledních asi sto let. Dnes začaly aplikovat navýšené clo na zhruba šedesátku zemí či ekonomických celků, s nimiž vykazují obchodní schodek. Již v sobotu přitom zavedly univerzální, desetiprocentní clo. Tato „základní sazba“ se týká prakticky všech zemí světa, s výjimkou například Ruska, Běloruska, Severní Koreje či Kuby, na něž už jsou uplatňovány americké sankce.
Cla na dovoz z Číny do Spojených států se od středy zvýší na 104 procent. Oznámil to v úterý podle agentury AFP Bílý dům, který tak naplňuje hrozbu amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa uvažuje o tom, že do boje proti drogovým kartelům v Mexiku, které pašují narkotika přes hranice do Spojených států, nasadí útočné drony. S odvoláním na své zdroje o tom na svém webu napsala stanice NBC News. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová případnou jednostrannou akci USA na území Mexika podle agentury Reuters jednoznačně odmítla.
Pád finančních trhů sice může působit tak, že se děje za zavřenými dveřmi Wall Street, City a dalších světových burz. Důsledky si však najdou cestu i do peněženek běžných Američanů, včetně voličů Donalda Trumpa. Obávat se mohou například o svoje důchody. Ustojí to Trumpova administrativa?
Ukrajinští vojáci se v boji na východě země střetli s šesti čínskými vojáky, dva z nich zajali, řekl podle agentur novinářům ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Až dosud se vědělo, že do války proti Ukrajině se na straně Ruska zapojili severokorejští vojáci. Kyjev podle Zelenského očekává vysvětlení Pekingu a reakci Washingtonu. Ukrajinské ministerstvo zahraničí si předvolalo čínského chargé d´affaires, aby ohledně čínských vojáků bojujících v ruských silách podal vysvětlení, uvedl vzápětí ministr zahraničí Andrij Sybiha.
