Představenstvo společnosti OpenAI stojící za chatbotem ChatGPT jednomyslně odmítlo nabídku miliardáře Elona Muska na převzetí ve výši 97,4 miliardy dolarů (téměř 2,4 bilionu korun), informovala agentura Reuters. Musk je nejbohatší člověk světa a blízký spolupracovník amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Začátek letošního roku poznamenaly dvě události, které výrazně ovlivní strategii boje o technologickou převahu ve světě. Čínská firma DeepSeek zaujala novým modelem umělé inteligence, jenž v některých ohledech překonává americkou konkurenci. A administrativa prezidenta Joea Bidena ještě těsně před svým odchodem přišla s přísnějšími limity vývozu polovodičových čipů nejen do Číny a dalších nepřátelských zemí, ale v omezené míře také do většiny států světa včetně Česka. Kdo bude stát na straně vítězů a kdo je poraženým, rozebírá ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Evropská unie hodlá iniciovat investice do rozvoje umělé inteligence v hodnotě 200 miliard eur (zhruba pět bilionů korun). V projevu na summitu o AI v Paříži to řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Umělá inteligence podle ní může přispět mimo jiné ke zvýšení konkurenceschopnosti.
V Silicon Valley se schyluje k zajímavému střetu dvou mocných miliardářů. Elon Musk vymyslel kličku, jejíž prostřednictvím by chtěl ovládnout společnost OpenAI, a to za pouhých 100 miliard dolarů. Nacenění firmy přitom je mnohem vyšší. Střet dvou dávných přátel, kteří OpenAI založili, se tak dostává do dalšího kola. Samu Altmanovi se tak komplikuje snaha přetvořit OpenAI ve funkční byznysovou entitu.
Svět je stále daleko od toho, aby se zbavil uhlí. V Evropě a ve Spojených státech sice spotřeba uhlí výrazně klesá, poptávka v Asii ale dál roste. Spojené státy pak zvyšují vývoz, aby uspokojily celosvětovou poptávku. Navíc kapacita uhelných elektráren loni dosáhla rekordu a očekává se, že celosvětová poptávka po uhlí loni také překonala dosavadní rekord, upozornil server zpravodajské televize CNBC. Uhlí je považováno za nejšpinavější fosilní palivo na světě.
Francie chce v příštích letech investovat 109 miliard eur (více než 2,7 bilionu korun) do umělé inteligence (AI). Řekl to francouzský prezident Emmanuel Macron, podle něhož to Paříž oznámí na summitu o AI, který Francie hostí v pondělí a v úterý.
Ruská Sberbank plánuje spolupracovat s Číňany na projektech umělé inteligence (AI), řekl agentuře Reuters zdroj z vedení největší ruské banky. Reaguje podle něj na úspěch čínské aplikace DeepSeek, která změnila technologické prostředí tím, že vytvořila výkonný model AI mnohem levněji než američtí konkurenti.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) ve středu odletí na návštěvu Spojených států, která potrvá do soboty. Klíčovým bodem jeho programu ve Washingtonu bude mimo jiné jednání se zástupci amerických technologických firem na téma vývozu čipů pro umělou inteligenci.
Čistý zisk americké technologické skupiny Alphabet, které patří internetová společnost Google, vzrostl ve čtvrtém čtvrtletí o 28 procent na 26,54 miliardy dolarů (643 miliard korun). Výnosy však zaostaly za očekáváním analytiků, hlavně kvůli zpomalování podnikání v oblasti cloud computingu.
Čím si Donald Trump získal americké IT miliardáře, tedy nejbohatší lidi světa? Tím, že jim slíbil levnou fosilní elektřinu pro datová centra ke zdokonalování umělé inteligence.
Japonská společnost SoftBank a majitel chatovacího programu ChatGPT, americká firma OpenAI, se dohodly na založení společného podniku v Japonsku, který bude nabízet služby umělé inteligence (AI) firemním zákazníkům, podle agentury Reuters to uvedl generální ředitel japonského konglomerátu Masajoši Son. OpenAI zároveň představila nový nástroj umělé inteligence s názvem „deep research“ (hloubkový výzkum), který podle ní ve více krocích řeší složité úlohy na internetu.
