Skoro celý rok poté, co Ukrajina osvobodila města podél válkou zničené cesty do Kupjansku v Charkovské oblasti, vyjadřovali místní obyvatelé obavy z druhé ruské okupace sotva šeptem. Nyní o nich mluví nahlas.
Ruské ministerstvo vnitra vyhlásilo pátrání po Igorovi Volobujevovi, bývalém viceprezidentovi Gazprombanky. S odvoláním na databázi hledaných osob to na svém webu píše list Kommersant. Volobujev je podle ministerstva stíhán kvůli blíže neupřesněnému trestnému činu. Bývalý viceprezident banky ruského plynárenského koncernu Gazprom podle dřívějších zpráv tisku krátce po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu utekl právě do sousední země, kde se přidal k vojákům a bojuje proti Rusku.
Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 mají obyvatelé Ukrajiny přístup k jedinému zdroji televizního zpravodajství - celodennímu vysílání plnému záběrů ukrajinských tanků ostřelujících ruské pozice, zdravotníků operujících v blízkosti fronty a politických vůdců získávajících podporu v zahraničí.
Rusko za úterní vzdušné útoky na Ukrajinu utratilo zhruba 620 milionů dolarů (asi 14 miliard korun), odhadl časopis Forbes. Vychází přitom z informací zveřejněných velením ukrajinských sil ohledně raket a střel, kterými Rusové útočili, a z vlastních odhadů cen těchto prostředků. Podle Kyjeva Rusko na Ukrajinu vyslalo 99 raket různých typů a desítky bezpilotních strojů.
Přes 11 milionů korun již poslali Češi za několik dní do sbírky na drony pro Ukrajinu. Pro nasazení v boji proti ruským okupantům chtějí organizátoři ze spolku Skupina D nakoupit 10 tisíc strojů.
Těžiště války na Ukrajině bude v nadcházejícím roce Krymský poloostrov a s ním související bitva o Černé moře, uvedl v rozhovoru s časopisem The Economist ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pro Ukrajinu je podle něj zásadní snížit počet ruských útoků z tohoto směru. Odmítl, že by Rusko momentálně vítězilo, a vyzval spojence k pokračování pomoci.
Ukrajina požádala mezinárodní dárce o urychlené poskytnutí financování, uvedl podle agentury Bloomberg ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Podle něj má Ruskem napadená země problémy plnit rozpočtové priority.
Evropská unie připravuje záložní plán, jak poskytnout Ukrajině, která se brání ruské ozbrojené agresi, 20 miliard eur (přes 490 miliard korun), a to i bez maďarského souhlasu. S odvoláním na nejmenované představitele zapojené do projednávání plánu to uvedl deník Financial Times.
Příští rok nabízí podle premiéra Petra Fialy (ODS) naději, že bude mnohem lepší než roky předcházející. To nejhorší má Česko za sebou, řekl Fiala ve svém vánočním projevu. Inflace se vrátí v roce 2024 k hodnotám obvyklým před třemi roky, skončí neustálé zdražování a reálné mzdy začnou růst, dodal. Za dobrou zprávu označil, že se podařilo i díky konsolidačnímu balíčku dostat pod kontrolu zadlužování země a deficit veřejných financí klesne pod tři procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Současná podoba války na Ukrajině naznačuje podle Zdeňka Petráše z brněnské Univerzity obrany stagnaci a ztrátu operačního tempa na obou stranách. Aby Kyjev mohl uskutečnit úspěšnou protiofenzivu, musela by se západní pomoc zdvojnásobit nebo i ztrojnásobit, uvedl Petráš.
Polský podnikatel Rafal Brzoska se chystá investovat 100 milionů eur (asi 2,454 miliardy korun) na Ukrajině, uvedl polský list Rzeczpospolita, podle kterého se Brzoska do svého fondu chystá přilákat další polské firmy a také podnikatele z okolních zemí.
