Květnový atentát na slovenského premiéra Roberta Fica, který se zotavuje ze střelných zranění, úřady nově vyšetřují jako teroristický útok, dosud šlo o pokus o úkladnou vraždu. Změnu právní kvalifikace skutku oznámil generální prokurátor Maroš Žilinka, který tuto možnost zmínil už krátce po útoku na Fica.
Po teroristickém útoku na předměstí Moskvy, při kterém na konci minulého týdne zahynulo nejméně 139 lidí, začali ruští zákonodárci volat po obnově trestu smrti, který není v Rusku už téměř tři desetiletí uplatňován. Ústavní soud se k této věci odmítl vyjádřit, protože ji může zanedlouho posuzovat, uvedla ruská média.
Odnož teroristické organizace Islámský stát (IS), která se přihlásila k pátečnímu útoku u Moskvy, se v poslední době pokusila spáchat několik podobných akcí také ve Francii. Podle agentury AFP to uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron.
Soud v Moskvě obvinil čtyři lidi podezřelé z pátečního útoku v koncertní síni ve městě Krasnogorsk na západním okraji ruské metropole z teroristického činu spáchaného ve skupině. Hrozí jim doživotí, uvedla agentura TASS. Na všechny čtyři soud uvalil vazbu na dobu nejméně dvou měsíců nebo než se uskuteční soudní proces. Při útoku zahynulo nejméně 137 lidí, dalších více než 180 je jich zraněno, uvedly v aktualizované bilanci moskevské úřady.
Ruský prezident Vladimir Putin se snaží svalit svou vlastní odpovědnost za páteční teroristický útok u Moskvy s nejméně 133 mrtvými na někoho jiného, uvedl večer na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Prohlásil také, že Putin, namísto toho, aby se zabýval svými vlastními občany, se na dlouhé hodiny po útoku odmlčel a jen přemýšlel, jak svést vinu na Ukrajinu.
Ruská tajná služba FSB podle médií tvrdí, že podezřelí z pátečního útoku v Krasnogorsku u Moskvy měli údajně kontakty na ukrajinské straně. Kyjev už v pátek odmítl, že by měl s útokem na koncertní síň cokoliv společného.
Útoky jemenských povstalců v Rudém moři mají dopad do ekonomik evropských zemí. Jen co se přehnala jedna inflační vlna, hrozí další. Podle deníku The Wall Street Journal může kvůli tomu Evropa začít ekonomicky více zaostávat za USA.
Finanční pomoc EU Palestině je v posledních patnácti letech zhruba desetinásobná v porovnání s objemem unijních peněz, které v témže období coby řádný člen EU čerpalo Česko, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Pracovní strasti a slasti celkem 23 tisíc mileniálů a lidí generace Z ve 44 zemích zkoumá pravidelný průzkum poradenské společnosti Deloitte. Největším problémem jsou aktuálně vysoké náklady na životbytí, kvůli nimž se jim těžko plánuje budoucnost. Čechům narozdíl od většiny jejich vrstevníků v zahraničí nedělá tolik těžkou hlavu nezaměstnanost a méně je také trápí znečištění planety.
Každý rok se zapíše do historie politiky, umění či sportu. A také zanechá zásadní stopu i v jazycích národů celého světa. Lingvisté pak zkoumají novotvary, které se začaly v jejich rodném jazyce v daném roce objevovat, přičemž vždy mají něco společného s hlavními událostmi celého roku. Která spojení se stala „slovem roku 2022“?
Turecký podnikatel Sitki Ayan, který má blízko k tureckému prezidentovi Recepu Tayyipovi Erdoganovi, pomáhal několik let Íránu vyhýbat se mezinárodním sankcím. Napsal to server Politico. Podle uzavřených kontraktů Ayanova společnost ASB pomohla Teheránu od roku 2020 prodat ropu za několik miliard dolarů. Prospěch z toho měly například elitní íránské jednotky Kuds. Ve čtvrtek večer Spojené státy uvalily na Ayana a jeho firmy sankce.
Skupina OPEC+, kterou tvoří kartel OPEC a jeho spojenci v čele s Ruskem, se dohodla, že v prosinci opět ponechá své limity pro těžbu 🛢️🛢️🛢️ ropy beze změny.
V Bulharsku se dnes koná druhé kolo🗳️🗳️🗳️ prezidentských voleb. O prezidentskou funkci soupeří úřadující hlava státu Ilijana Jotovová a někdejší předseda prozatímní vlády Andrej Gjurov. Ve hře je i přístup země k Rusku a jeho válce proti Ukrajině. Volební místnosti se uzavřou ve 20.00 místního času (19.00 SEČ). Výsledky budou pravděpodobně známy v pondělí, uvedla agentura Reuters. V prvním kole z 25. října zvítězila se ziskem 34,76 procenta hlasů Jotovová,
V Bulharsku se dnes koná druhé kolo🗳️🗳️🗳️ prezidentských voleb. O prezidentskou funkci soupeří úřadující hlava státu Ilijana Jotovová a někdejší předseda prozatímní vlády Andrej Gjurov. Ve hře je i přístup země k Rusku a jeho válce proti Ukrajině. Volební místnosti se uzavřou ve 20.00 místního času (19.00 SEČ). Výsledky budou pravděpodobně známy v pondělí, uvedla agentura Reuters. V prvním kole z 25. října zvítězila se ziskem 34,76 procenta hlasů Jotovová,
