Postoj Čechů k Evropské unii se podle agentury STEM opět zlepšil a v některých oblastech loni bylo proevropsky naladěných lidí nejvíce za několik uplynulých let. Třeba s členstvím země v EU bylo spokojeno 51 procent veřejnosti a pro setrvání ČR v unii by v případném referendu hlasovaly tři pětiny občanů, což bylo nejvíce od roku 2019. Čtvrtina lidí se loni vyslovila pro zavedení eura v republice, přičemž obdobný podíl naposledy zaznamenala agentura před 11 lety.
Analytická organizace STEM zveřejnila další ze svých „kontinuálně prováděných“ průzkumů, ve kterém zjišťuje finanční situaci českých domácností. Výsledek? Polovina Čechů má za to, že finanční situace jejich domácnosti je horší než před rokem. Třetina tvrdí, že je jejich finanční situace neměnná.
Téměř rok po vpádu Ruska na Ukrajinu zůstává většina lidí v Česku na straně Západu, další třetina si není názorem jistá. Prorusky smýšlejících nijak významně nepřibylo. Pomoc ukrajinským uprchlíkům před válkou schvaluje 60 procent Čechů, tedy mírně víc než loni v létě. Vyplývá to z lednových průzkumů agentury STEM, jejichž výsledky zveřejnil projekt České zájmy v EU.
Čeští občané hodnotí práci prezidenta, Parlamentu a vlády hůře než před rokem. Prezident Miloš Zeman od nich dostal průměrnou známku 4 a podle agentury STEM je to nejhorší hodnocení, které mu veřejnost za dobu jeho působení ve funkci vystavila. Vláda si stejně jako premiér a Parlament za svou činnost vysloužila od lidí průměrnou známku 3,8. Průzkum, ve kterém STEM nechal dotazované známkovat práci představitelů státu, činnost úřadů a další aspekty života společnosti jako ve škole, se uskutečnil v první polovině ledna. Nejlépe z hodnocení opět vyšla kvalita zdravotní péče a práce obecních nebo městských úřadů.
Andrej Babiš má v současnosti na Petra Pavla velkou ztrátu. Přestože by se všechno mohlo zdát být už jasné, nemusí tomu tak být, říká ředitel výzkumného ústavu STEM Martin Buchtík. Babiš podle něj bude muset jako vyzyvatel přitvrdit kampaň, snažit se od Pavla odehnat voliče jiných kandidátů. A někde poshánět další hlasy. Bude to mít těžké, ale podle Buchtíka bude Pavlův náskok stahovat. Zlikvidovat ho zcela se mu však nepovede.
První kolo prezidentské volby by nyní vyhrál bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) s 27,9 procenta hlasů. Těsně za ním by skončil generál Petr Pavel s 26,7 procenta následovaný s 24,4 procenta ekonomkou Danuší Nerudovou. Vyplynulo to z lednového volebního modelu agentury STEM pro CNN Prima News. Od prosince se podpora Babiše a Nerudové snížila, zatímco Pavel si polepšil a postoupil na druhé místo, kde koncem roku byla jeho konkurentka Nerudová. Podle modelu by však Babiše ve druhém kole porazili jak Pavel, tak Nerudová.
Životní úroveň Čechů prudce padá. Domácnosti hodnotí svoji ekonomickou situaci podobně jako za minulé krize před více než deseti lety. Polovina lidí dotázaných v květnovém průzkumu agentury STEM uvádí, že nemůže vyjít se současným příjmem. Dvě pětiny se děsí budoucnosti v podobě dalšího zdražování.
Do vyšší střední vrstvy patří v Česku nyní asi dva a půl milionu lidí. To je o milion a půl víc než před dvaceti lety. Podle sociologa a ředitele výzkumného ústavu STEM Martina Buchtíka jde o nejvýraznější sociologickou změnu v české společnosti za poslední generaci.
Evropské země se díky diverzifikaci zdrojů energie a rychlému rozvoji obnovitelných zdrojů vyrovnávají s aktuálním růstem cen ropy a plynu způsobeným válkou na Blízkém východě 👍 lépe než při energetické krizi v roce 2022 po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Ve své analýze to uvedla agentura Bloomberg.
Většina spojenců z NATO se ❌ nechce zapojit do operace USA proti Íránu, i když s ní téměř všechny země souhlasily. Jelikož ale Spojené státy zcela zničily íránskou armádu, pomoc od NATO nepotřebujeme, nechceme a nikdy jsme ji nepotřebovali, napsal dnes na své sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump.
Prezident Petr Pavel 📜 zákon o státním rozpočtu podepíše v pátek. Na webu to dnes potvrdil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Pavel na schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) podle Hradu připomněl závazek ČR ke zvyšování výdajů na obranu do roku 2035 ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a 1,5 procenta HDP na širší výdaje do civilní infrastruktury spojené s obranyschopností.
Pražská burza dnes výrazně 📈 posílila, index PX přidal 2,15 procenta na 2582,97 bodu. Druhý den v řadě rostly akcie energetické společnosti ČEZ, dařilo se i finančnímu sektoru. Mírnou ztrátu naopak zapsala zbrojovka Colt CZ.
Kanadský investor 👨 Stephen Smith spolu se svou rodinnou holdingovou společností Smith Financial získá podíl 26,9 procenta ve vydavateli časopisu Economist. Smith se na koupi dohodl s Lynn Foresterovou de Rothschildovou, jejíž rodina akcie dlouhodobě držela. Uvedla to skupina The Economist Group. Podmínky transakce nebyly zveřejněny.
Systém emisních povolenek ETS 1 je neudržitelný a způsobuje škody automobilovému průmyslu, shodli se při dnešním jednání v Praze předseda vlády 👴 Andrej Babiš (ANO) s premiérem německé spolkové země Sasko-Anhaltsko Svenem Schulzem. Babiš to napsal na síti X. Se Schulzem řešil také energetickou spolupráci, uvedl.
První analýza údajů od prodejců pohonných hmot ❌ neukazuje, že by čerpací stanice po začátku konfliktu v Íránu radikálně měnily své marže. Uvedlo to dnes ministerstvo financí, které údaje o maržích od pondělí monitoruje. Podrobnější data bude mít úřad ve čtvrtek.
Ministr průmyslu a obchodu 👨 Karel Havlíček (ANO) bude ve středu dopoledne jednat v Praze se slovenskou ministryní hospodářství Denisou Sakovou o ropovodu Družba. Budou spolu řešit zajištění reverzního toku z ČR na Slovensko a hovořit o expertním týmu ke stavu poškození ropovodu na Ukrajině.
Prezident 👨 Petr Pavel podepíše zákon o státním rozpočtu v pátek. Po schůzce s hlavou státu to novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Po podpisu hlavy státu může vyjít zákon o rozpočtu ve Sbírce zákonů, tím skončí rozpočtové provizorium, ve kterém Česko hospodaří od začátku roku. Státní rozpočet, který schválila Sněmovna, počítá pro letošní rok s deficitem 310 miliard korun.
Obce, kraje a dobrovolné svazky obcí loni hospodařily s přebytkem 1️⃣4️⃣ miliard korun. Meziročně se saldo snížilo, v roce 2024 činil přebytek 52,1 miliardy korun. Za kladným výsledkem hospodaření samospráv stál výsledek hlavního města - Praha dosáhla přebytku 24,2 miliardy korun. Obce bez metropole i kraje byly ve schodku, uvedlo dnes ministerstvo financí.
