Ukrajina napadená Ruskem se podle většiny Čechů bude muset vzdát části svého území, aby dosáhla míru. Vyplývá to z lednového průzkumu agentury STEM. Česká republika by měla podle lidí usilovat o rychlý konec války i za cenu územních ztrát Ukrajiny. Podle téměř poloviny dotázaných také poskytuje Česko Ukrajině příliš velkou vojenskou pomoc. Rusko napadlo Ukrajinu v únoru 2022. Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva letos v lednu uvedl, že v tomto konfliktu bylo na celé Ukrajině zabito už více než 12 300 civilistů včetně 650 dětí. Miliony lidí z Ukrajiny musely před válkou utéct, část z nich žije i v Česku.
Každý šestý Čech se domnívá, že se lidé měli před rokem 1989 lépe. Víc než polovina je ale přesvědčena o opaku. Skeptická k vývoji po roce 1989 je především nejstarší generace a také lidé s nižším vzděláním a nižšími příjmy, uvádí průzkum agentury STEM/MARK. Průzkumu se zúčastnilo 511 respondentů ve věku od 15 do 64 let.
Z předvolebních průzkumů od různých agentur vychází v posledních dnech jako potenciální vítěz příštích parlamentních voleb Andrej Babiš. Je tu však jedno ale. Do voleb zbývají dva roky, vláda nyní „oslavila“ polovinu funkčního období. Co tedy znamenají předvolební průzkumy pro budoucí volební výsledek? „Žádné volby teď nejsou. Uprostřed závodu je jedno, v jaké části pole se nachází ten který účastník,“ říká Martin Buchtík, ředitel výzkumné agentury STEM. I podle STEMu se nyní Andrej Babiš jeví jako favorit. A pokud vládní koalice nepodnikne rázné kroky, příští volby prohraje.
Analytická organizace STEM zveřejnila další ze svých „kontinuálně prováděných“ průzkumů, ve kterém zjišťuje finanční situaci českých domácností. Výsledek? Polovina Čechů má za to, že finanční situace jejich domácnosti je horší než před rokem. Třetina tvrdí, že je jejich finanční situace neměnná.
Téměř rok po vpádu Ruska na Ukrajinu zůstává většina lidí v Česku na straně Západu, další třetina si není názorem jistá. Prorusky smýšlejících nijak významně nepřibylo. Pomoc ukrajinským uprchlíkům před válkou schvaluje 60 procent Čechů, tedy mírně víc než loni v létě. Vyplývá to z lednových průzkumů agentury STEM, jejichž výsledky zveřejnil projekt České zájmy v EU.
Čeští občané hodnotí práci prezidenta, Parlamentu a vlády hůře než před rokem. Prezident Miloš Zeman od nich dostal průměrnou známku 4 a podle agentury STEM je to nejhorší hodnocení, které mu veřejnost za dobu jeho působení ve funkci vystavila. Vláda si stejně jako premiér a Parlament za svou činnost vysloužila od lidí průměrnou známku 3,8. Průzkum, ve kterém STEM nechal dotazované známkovat práci představitelů státu, činnost úřadů a další aspekty života společnosti jako ve škole, se uskutečnil v první polovině ledna. Nejlépe z hodnocení opět vyšla kvalita zdravotní péče a práce obecních nebo městských úřadů.
Andrej Babiš má v současnosti na Petra Pavla velkou ztrátu. Přestože by se všechno mohlo zdát být už jasné, nemusí tomu tak být, říká ředitel výzkumného ústavu STEM Martin Buchtík. Babiš podle něj bude muset jako vyzyvatel přitvrdit kampaň, snažit se od Pavla odehnat voliče jiných kandidátů. A někde poshánět další hlasy. Bude to mít těžké, ale podle Buchtíka bude Pavlův náskok stahovat. Zlikvidovat ho zcela se mu však nepovede.
První kolo prezidentské volby by nyní vyhrál bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) s 27,9 procenta hlasů. Těsně za ním by skončil generál Petr Pavel s 26,7 procenta následovaný s 24,4 procenta ekonomkou Danuší Nerudovou. Vyplynulo to z lednového volebního modelu agentury STEM pro CNN Prima News. Od prosince se podpora Babiše a Nerudové snížila, zatímco Pavel si polepšil a postoupil na druhé místo, kde koncem roku byla jeho konkurentka Nerudová. Podle modelu by však Babiše ve druhém kole porazili jak Pavel, tak Nerudová.
Životní úroveň Čechů prudce padá. Domácnosti hodnotí svoji ekonomickou situaci podobně jako za minulé krize před více než deseti lety. Polovina lidí dotázaných v květnovém průzkumu agentury STEM uvádí, že nemůže vyjít se současným příjmem. Dvě pětiny se děsí budoucnosti v podobě dalšího zdražování.
Do vyšší střední vrstvy patří v Česku nyní asi dva a půl milionu lidí. To je o milion a půl víc než před dvaceti lety. Podle sociologa a ředitele výzkumného ústavu STEM Martina Buchtíka jde o nejvýraznější sociologickou změnu v české společnosti za poslední generaci.
Sudetoněmecký sjezd v Brně se bude určitě konat, řekl bavorskému veřejnoprávnímu rozhlasu BR předák sudetských Němců Bernd Posselt. Ve svém vyjádření kritizoval české hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) a německou stranu Alternativa pro Německo (AfD). Označil je za pokrytce, kteří drží pospolu proti Evropě a smíření.
Americký prezident Donald Trump na své sociální síti znovu pohrozil Íránu bombardováním, pokud Teherán neuzavře dohodu, jež povede k otevření Hormuzského průlivu. Bulvárnímu deníku New York Post šéf Bílého domu mezitím řekl, že je příliš brzy na jeho přímá osobní jednání s Teheránem.
Ve věku 87 let dnes zemřel zakladatel americké televizní stanice CNN Ted Turner. Úmrtí mediálního magnáta, filantropa a jachtaře oznámila CNN s odvoláním na jeho společnost Turner Enterprises. Dnes již legendární stanici s nepřetržitě vysílanými zprávami Turner vytvořil v roce 1980.
Budapešť vrátila Kyjevu peníze a cennosti ukrajinské banky Oščadbank, které maďarské úřady v březnu zabavily při převozu z Rakouska na Ukrajinu. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který Maďarsku poděkoval za konstruktivní přístup.
Ukrajina nevidí žádný důvod dodržovat příměří, které Rusko jednostranně vyhlásilo na Den vítězství ve Velké vlastenecké válce. Informoval o tom list The Kyiv Independent s odkazem na vysoce postaveného ukrajinského představitele.
Americká společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje investovat 55 miliard dolarů (1,135 bilionu korun) do společné výstavby komplexu Terafab na výrobu čipů pro umělou inteligenci (AI) s další Muskovou společností Tesla. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na úřední dokumenty.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se dnes výrazně snižuje díky nadějím na mírovou dohodu mezi Spojenými státy a Íránem. Klíčový termínový kontrakt na plyn s dodáním příští měsíc ve virtuálním obchodním uzlu v Nizozemsku vykazoval pokles o zhruba 11 procent a pohyboval se v blízkosti 42 eur za megawatthodinu (MWh). Předtím sestoupil až na 40,50 eura za MWh.
Pokles cen ropy se odpoledne prohloubil vzhledem k rostoucím nadějím na dohodu o ukončení války mezi Spojenými státy a Íránem. Severomořská ropa Brent kolem 12:45 vykazovala pokles více než devět procent, sestoupila tak pod psychologicky důležitou hranici 100 dolarů za barel.
Ceny ropy se dnes prudce snižují poté, co americký prezident 👴 Donald Trump signalizoval možnou dohodu o ukončení války s Íránem. Severomořská ropa Brent vykazovala pokles o téměř sedm procent, sestoupila tak pod 103 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela přes sedm procent a dostala se pod 95 dolarů za barel.
V Curychu se léčí muž s hantavirem, oznámila dnes v tiskové zprávě švýcarská vláda. Předtím byl na výletní 🚢 lodi, kde se několik lidí virem nakazilo. Švýcarským občanům v tuto chvíli nehrozí nebezpečí, sdělil kabinet alpské země. Plavidlo MV Hondius, na jehož palubě pravděpodobně v souvislosti s virem zemřeli tři lidé, je nyní na Kapverdách.
