Ukrajina napadená Ruskem se podle většiny Čechů bude muset vzdát části svého území, aby dosáhla míru. Vyplývá to z lednového průzkumu agentury STEM. Česká republika by měla podle lidí usilovat o rychlý konec války i za cenu územních ztrát Ukrajiny. Podle téměř poloviny dotázaných také poskytuje Česko Ukrajině příliš velkou vojenskou pomoc. Rusko napadlo Ukrajinu v únoru 2022. Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva letos v lednu uvedl, že v tomto konfliktu bylo na celé Ukrajině zabito už více než 12 300 civilistů včetně 650 dětí. Miliony lidí z Ukrajiny musely před válkou utéct, část z nich žije i v Česku.
Každý šestý Čech se domnívá, že se lidé měli před rokem 1989 lépe. Víc než polovina je ale přesvědčena o opaku. Skeptická k vývoji po roce 1989 je především nejstarší generace a také lidé s nižším vzděláním a nižšími příjmy, uvádí průzkum agentury STEM/MARK. Průzkumu se zúčastnilo 511 respondentů ve věku od 15 do 64 let.
Z předvolebních průzkumů od různých agentur vychází v posledních dnech jako potenciální vítěz příštích parlamentních voleb Andrej Babiš. Je tu však jedno ale. Do voleb zbývají dva roky, vláda nyní „oslavila“ polovinu funkčního období. Co tedy znamenají předvolební průzkumy pro budoucí volební výsledek? „Žádné volby teď nejsou. Uprostřed závodu je jedno, v jaké části pole se nachází ten který účastník,“ říká Martin Buchtík, ředitel výzkumné agentury STEM. I podle STEMu se nyní Andrej Babiš jeví jako favorit. A pokud vládní koalice nepodnikne rázné kroky, příští volby prohraje.
Analytická organizace STEM zveřejnila další ze svých „kontinuálně prováděných“ průzkumů, ve kterém zjišťuje finanční situaci českých domácností. Výsledek? Polovina Čechů má za to, že finanční situace jejich domácnosti je horší než před rokem. Třetina tvrdí, že je jejich finanční situace neměnná.
Téměř rok po vpádu Ruska na Ukrajinu zůstává většina lidí v Česku na straně Západu, další třetina si není názorem jistá. Prorusky smýšlejících nijak významně nepřibylo. Pomoc ukrajinským uprchlíkům před válkou schvaluje 60 procent Čechů, tedy mírně víc než loni v létě. Vyplývá to z lednových průzkumů agentury STEM, jejichž výsledky zveřejnil projekt České zájmy v EU.
Čeští občané hodnotí práci prezidenta, Parlamentu a vlády hůře než před rokem. Prezident Miloš Zeman od nich dostal průměrnou známku 4 a podle agentury STEM je to nejhorší hodnocení, které mu veřejnost za dobu jeho působení ve funkci vystavila. Vláda si stejně jako premiér a Parlament za svou činnost vysloužila od lidí průměrnou známku 3,8. Průzkum, ve kterém STEM nechal dotazované známkovat práci představitelů státu, činnost úřadů a další aspekty života společnosti jako ve škole, se uskutečnil v první polovině ledna. Nejlépe z hodnocení opět vyšla kvalita zdravotní péče a práce obecních nebo městských úřadů.
Andrej Babiš má v současnosti na Petra Pavla velkou ztrátu. Přestože by se všechno mohlo zdát být už jasné, nemusí tomu tak být, říká ředitel výzkumného ústavu STEM Martin Buchtík. Babiš podle něj bude muset jako vyzyvatel přitvrdit kampaň, snažit se od Pavla odehnat voliče jiných kandidátů. A někde poshánět další hlasy. Bude to mít těžké, ale podle Buchtíka bude Pavlův náskok stahovat. Zlikvidovat ho zcela se mu však nepovede.
První kolo prezidentské volby by nyní vyhrál bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) s 27,9 procenta hlasů. Těsně za ním by skončil generál Petr Pavel s 26,7 procenta následovaný s 24,4 procenta ekonomkou Danuší Nerudovou. Vyplynulo to z lednového volebního modelu agentury STEM pro CNN Prima News. Od prosince se podpora Babiše a Nerudové snížila, zatímco Pavel si polepšil a postoupil na druhé místo, kde koncem roku byla jeho konkurentka Nerudová. Podle modelu by však Babiše ve druhém kole porazili jak Pavel, tak Nerudová.
Životní úroveň Čechů prudce padá. Domácnosti hodnotí svoji ekonomickou situaci podobně jako za minulé krize před více než deseti lety. Polovina lidí dotázaných v květnovém průzkumu agentury STEM uvádí, že nemůže vyjít se současným příjmem. Dvě pětiny se děsí budoucnosti v podobě dalšího zdražování.
Do vyšší střední vrstvy patří v Česku nyní asi dva a půl milionu lidí. To je o milion a půl víc než před dvaceti lety. Podle sociologa a ředitele výzkumného ústavu STEM Martina Buchtíka jde o nejvýraznější sociologickou změnu v české společnosti za poslední generaci.
Palubní personál Lufthansy ✈ hodlá v pátek stávkovat. Odborový svaz UFO o tom informoval na svých internetových stránkách.
O složení delegace na summit NATO musí podle politologa Ladislava Mrklase z CEVRO Univerzity rozhodnout premiér Andrej Babiš (ANO). Bude si muset vybrat mezi Motoristy jako koaličním partnerem a dobrým vztahem s Pražským hradem, řekl Mrklas.
Mezinárodní expedice 🌍 ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Dnes to na svém webu oznámil bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví. Výsledkem průzkumu je to, že ostrov je dlouhý 130 metrů a široký 50 metrů, nejvyšší část pak vyčnívá asi 16 metrů nad hladinou.
Česká měna dnes zpevnila 💪 k euru i dolaru. Oproti předchozímu závěru posílila k euru o 17 haléřů na 24,38 Kč/EUR a k dolaru o 37 haléřů na 20,85 Kč/USD.
Pražská burza reagovala na vyhlášení příměří na Blízkém východě výrazným růstem 💪. Index PX přidal 3,01 procenta na 2624,14 bodu. Je tak nejsilnější za více než měsíc. Výše zavřel naposledy 2. března. V zisku dnes skončila většina hlavních titulů, výjimkou byla energetická společnost ČEZ.
Írán zastavil ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem 🛳 poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou.
Americká a íránská delegace přicestují ve čtvrtek do Islámábádu, kde se v pátek očekává zahájení mírových rozhovorů. S odvoláním na své pákistánské zdroje to píše agentura Reuters s tím, že americké diplomaty povede viceprezident J. D. Vance. Prezident USA Donald Trump mezitím řekl listu New York Post, že Vance se z bezpečnostních důvodů rozhovorů možná nezúčastní osobně.
Americké akcie po oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem zahájily obchodování s výraznými zisky 💪. Index Nasdaq Composite přidává 3,65 procenta nad 22 821 bodů, zatímco širší index S&P 500 vykazuje růst o 2,1 procenta nad 6754 bodů. Dow Jonesův index má k dobru 0,85 procenta nad 46 978 bodů. Silný zájem je například o letecké společnosti.
Maximální ceny paliv ⛽, které denně stanovuje ministerstvo financí, ve čtvrtek oproti dnešku mírně klesnou. Litr nafty bude nejvýše za 49,40 Kč, což je o 19 haléřů méně než dnes. Litr benzinu budou moci čerpací stanice prodávat maximálně za 43,05 Kč, tedy o 10 haléřů méně než dnes. Stále jsou však stanovené ceny nad cenovým průměrem z počátku tohoto týdne. Vyplývá to z cenového věstníku, který ministerstvo odpoledne zveřejnilo.
Číst více
Kuvajt a Spojené arabské emiráty oznámily, že několik hodin po oznámení příměří mezi Washingtonem a Teheránem čelily vlně íránských úderů. Informovala agentura AFP. Naopak íránské ministerstvo ropného průmyslu podle agentury Reuters uvedlo, že jedna z íránských ropných rafinérií se dnes stala terčem "nepřátelského útoku".
