Ukrajina napadená Ruskem se podle většiny Čechů bude muset vzdát části svého území, aby dosáhla míru. Vyplývá to z lednového průzkumu agentury STEM. Česká republika by měla podle lidí usilovat o rychlý konec války i za cenu územních ztrát Ukrajiny. Podle téměř poloviny dotázaných také poskytuje Česko Ukrajině příliš velkou vojenskou pomoc. Rusko napadlo Ukrajinu v únoru 2022. Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva letos v lednu uvedl, že v tomto konfliktu bylo na celé Ukrajině zabito už více než 12 300 civilistů včetně 650 dětí. Miliony lidí z Ukrajiny musely před válkou utéct, část z nich žije i v Česku.
Každý šestý Čech se domnívá, že se lidé měli před rokem 1989 lépe. Víc než polovina je ale přesvědčena o opaku. Skeptická k vývoji po roce 1989 je především nejstarší generace a také lidé s nižším vzděláním a nižšími příjmy, uvádí průzkum agentury STEM/MARK. Průzkumu se zúčastnilo 511 respondentů ve věku od 15 do 64 let.
Z předvolebních průzkumů od různých agentur vychází v posledních dnech jako potenciální vítěz příštích parlamentních voleb Andrej Babiš. Je tu však jedno ale. Do voleb zbývají dva roky, vláda nyní „oslavila“ polovinu funkčního období. Co tedy znamenají předvolební průzkumy pro budoucí volební výsledek? „Žádné volby teď nejsou. Uprostřed závodu je jedno, v jaké části pole se nachází ten který účastník,“ říká Martin Buchtík, ředitel výzkumné agentury STEM. I podle STEMu se nyní Andrej Babiš jeví jako favorit. A pokud vládní koalice nepodnikne rázné kroky, příští volby prohraje.
Analytická organizace STEM zveřejnila další ze svých „kontinuálně prováděných“ průzkumů, ve kterém zjišťuje finanční situaci českých domácností. Výsledek? Polovina Čechů má za to, že finanční situace jejich domácnosti je horší než před rokem. Třetina tvrdí, že je jejich finanční situace neměnná.
Téměř rok po vpádu Ruska na Ukrajinu zůstává většina lidí v Česku na straně Západu, další třetina si není názorem jistá. Prorusky smýšlejících nijak významně nepřibylo. Pomoc ukrajinským uprchlíkům před válkou schvaluje 60 procent Čechů, tedy mírně víc než loni v létě. Vyplývá to z lednových průzkumů agentury STEM, jejichž výsledky zveřejnil projekt České zájmy v EU.
Čeští občané hodnotí práci prezidenta, Parlamentu a vlády hůře než před rokem. Prezident Miloš Zeman od nich dostal průměrnou známku 4 a podle agentury STEM je to nejhorší hodnocení, které mu veřejnost za dobu jeho působení ve funkci vystavila. Vláda si stejně jako premiér a Parlament za svou činnost vysloužila od lidí průměrnou známku 3,8. Průzkum, ve kterém STEM nechal dotazované známkovat práci představitelů státu, činnost úřadů a další aspekty života společnosti jako ve škole, se uskutečnil v první polovině ledna. Nejlépe z hodnocení opět vyšla kvalita zdravotní péče a práce obecních nebo městských úřadů.
Andrej Babiš má v současnosti na Petra Pavla velkou ztrátu. Přestože by se všechno mohlo zdát být už jasné, nemusí tomu tak být, říká ředitel výzkumného ústavu STEM Martin Buchtík. Babiš podle něj bude muset jako vyzyvatel přitvrdit kampaň, snažit se od Pavla odehnat voliče jiných kandidátů. A někde poshánět další hlasy. Bude to mít těžké, ale podle Buchtíka bude Pavlův náskok stahovat. Zlikvidovat ho zcela se mu však nepovede.
První kolo prezidentské volby by nyní vyhrál bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) s 27,9 procenta hlasů. Těsně za ním by skončil generál Petr Pavel s 26,7 procenta následovaný s 24,4 procenta ekonomkou Danuší Nerudovou. Vyplynulo to z lednového volebního modelu agentury STEM pro CNN Prima News. Od prosince se podpora Babiše a Nerudové snížila, zatímco Pavel si polepšil a postoupil na druhé místo, kde koncem roku byla jeho konkurentka Nerudová. Podle modelu by však Babiše ve druhém kole porazili jak Pavel, tak Nerudová.
Životní úroveň Čechů prudce padá. Domácnosti hodnotí svoji ekonomickou situaci podobně jako za minulé krize před více než deseti lety. Polovina lidí dotázaných v květnovém průzkumu agentury STEM uvádí, že nemůže vyjít se současným příjmem. Dvě pětiny se děsí budoucnosti v podobě dalšího zdražování.
Do vyšší střední vrstvy patří v Česku nyní asi dva a půl milionu lidí. To je o milion a půl víc než před dvaceti lety. Podle sociologa a ředitele výzkumného ústavu STEM Martina Buchtíka jde o nejvýraznější sociologickou změnu v české společnosti za poslední generaci.
Americká biofarmaceutická společnost Gilead Sciences se dohodla na převzetí německé biotechnologické firmy Tubulis za až 5️⃣ miliard dolarů (106 miliard korun). Gilead o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Tubulis vyvíjí lék proti rakovině vaječníků a léčiva proti dalším typům nádorů.
Francouzi Cécile Kohlerová a Jacques Paris, které íránský režim zadržoval tři a půl roku, byli propuštěni a jsou na cestě do Francie. Uvedl to francouzský prezident 👨 Emmanuel Macron na síti X. Dodal, že oba francouzští občané opustili Írán za úsvitu a nyní se s diplomatickým doprovodem nacházejí na území Ázerbájdžánu. Macron zároveň poděkoval Ománu za pomoc se zprostředkováním jejich propuštění.
Společnost foodora 📈 navýší počet autonomních vozítek, které rozvážejí jídlo v pražském Karlíně, a to ze tří na osm, uvedl mediální zástupce firmy Kamil Chalupa. Rozšířil se i sortiment zboží, které roboty rozvážejí. První tři vozítka jezdila po Karlíně od konce loňského roku, podle společnosti se osvědčila a firma jedná o jejich nasazení s jinými pražskými městskými částmi i dalšími městy.
Ministr zahraničí nemůže zakázat prezidentovi, aby zastupoval zemi navenek, míní prezident 👨 Petr Pavel. „Popíral by tím jeho ústavní pravomoci,“ uvedl Pavel v debatě se studenty Mendelovy univerzity v Brně na dotaz k účasti na letním summitu NATO v Ankaře. Už dříve avizoval, že se kvůli tomu chce sejít s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
Íránský strategický ostrov Charg dnes zasáhly 🚀 americké údery. Píší to americká média s odkazem na nejmenované zdroje. Podle nich údery zasáhly vojenské cíle, a nikoliv ropnou infrastrukturu. O explozích a izraelsko-amerických úderech na ostrov informovala bez bližších podrobností také íránská agentura Mehr.
Akciové podílové fondy letos do konce března 📉 ztratily 2,9 procenta, smíšené fondy 1,2 procenta a dluhopisové fondy 0,6 procenta. Vyplývá to z Partners indexu podílových fondů, který má ČTK k dispozici. Celkem loni akciové fondy podle indexu přinesly zhodnocení 9,4 procenta, smíšené fondy 6,9 procenta a dluhopisové fondy 2,5 procenta.
Pražský dopravní podnik podepsal se sdružením vedeným firmou Subterra smlouvu na zakázku za zhruba 3️⃣0️⃣ miliard korun bez DPH na stavbu druhého úseku metra D mezi Pankrácí a Olbrachtovou, uvedl mluvčí podniku Daniel Šabík. Antimonopolní úřad oznámil, že jeho předseda Petr Mlsna pravomocně zamítl rozklad stavební firmy Strabag, která požadovala zrušení výběru vítěze zakázky.
Maximální cena nafty na čerpacích stanicích v Česku bude ve středu 49,59 koruny za litr, litr benzinu by pak měl stát nejvýše 43,15 koruny. Oznámila to dnes ministryně financí 👩 Alena Schillerová (ANO). Cenové stropy jsou tak výše, než je současná průměrná cena v Česku.
Evropská komise poprvé oznámila cenu takzvaného uhlíkového cla (CBAM) na produkty ze zemí mimo Evropskou unii. Pro první čtvrtletí letošního roku clo stanovila na 75,36 eura (1️⃣8️⃣4️⃣9️⃣ korun) za tunu CO2. Mechanismus uhlíkového vyrovnání platí od začátku letošního roku a jeho cílem je zajistit srovnatelné výrobní podmínky pro evropské a mimoevropské průmyslové podniky.
Izraelské údery dnes ráno a dopoledne zabily v Libanonu nejméně osm lidí. Uvádí to libanonská státní agentura NNA. V pondělí libanonské úřady uvedly, že od začátku války 2. března zemřelo 1497 lidí, počet obětí se tak zřejmě vyšplhal nad 1️⃣5️⃣0️⃣0️⃣. Šíitské hnutí Hizballáh ostřelovalo v posledních hodinách sever Izraele, nejméně jeden člověk byl zraněn, píší izraelská média.
