Průzkum: Nejvíc krvácejí rodiny s dětmi. Důchodci jsou na svém

Analytická organizace STEM zveřejnila další ze svých „kontinuálně prováděných“ průzkumů, ve kterém zjišťuje finanční situaci českých domácností. Výsledek? Polovina Čechů má za to, že finanční situace jejich domácnosti je horší než před rokem. Třetina tvrdí, že je jejich finanční situace neměnná.

Jak vyplývá z průzkumu, hlavní zátěž současných vysokých cen se za poslední rok přesunula k lidem ve středním věku, kteří pracují, a mají děti. V těchto domácnostech se podle výzkumníků soustředí takzvaný efekt širokospektrálního zdražování. Což znamená, že zvýšení výdajů v různých kategoriích zboží je v součtu téměř zničující. „Na rozdíl od skupiny domácností důchodců se též přidává výraznější propad reálných čistých příjmů,“ konstatuje průzkum. Což souvisí s valorizací penzí, důchodcům stát navýšil na základě valorizačního vzorce důchody za posledních pět let v průměru o šedesát procent. Zaměstnanci inflaci takto kompenzovanou nemají.

Dalibor Martínek: Důchodci, přestaňte vydírat stát. Buďte solidární se svými vnoučaty

Názory

Lidí, kteří v Česku pobírají nějakou státní důchodovou dávku, je 3,4 milionu. A to včetně víc než 400 tisíc invalidních důchodců. Lidí, kteří pracují a přispívají na důchody, je 5,3 milionu. To jsou statistická data. Průměrný důchod nyní činí 20 216 korun. Což je zhruba na úrovni 48 procent průměrné mzdy v Česku. Pro lidi, kteří nepracují. A kteří by měli mít po svém produktivním věku na účtu úspory, měli by podle očekávání vlastnit dům. Někteří i jachtu.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Dalším zjištěním je, že domácnosti nedokážou tvořit úspory. Víc než polovině domácností (56 procent) se za poslední tři měsíce nepodařilo ušetřit ani korunu.

Přesto se nálada v Česku lepší. Pětina domácností předpokládá, že se jejich situace za rok zlepší. Mírné nebo prudší zhoršení očekává 41 procent domácností. Což jsou oproti minulému výzkumu čísla optimističtější.

Skepse ustupuje, optimální situace ale není

„O něco méně skeptická je společnost ve výhledu do budoucna, 36 procent lidí očekává budoucnost s obavami, zatímco dalších 38 procent s nadějí. Obavy se tedy v současnosti podobají náladě z druhé poloviny roku 2021, kdy česká veřejnost přestala pociťovat dopady krize spjaté s virem covid-19,“ uvedl ředitel STEM Martin Buchtík.

Podle průzkumu patří do kategorie nejméně zasažených 22 procent domácností, loni to bylo 21 procent. Tyto rodiny se vyznačují nadprůměrnými příjmy a současně vyššími úsporami a majetkem. Naopak, 14 procent domácností spadá do kategorie „kriticky ohrožených“. Typicky domácnosti s podprůměrným majetkem i příjmy, navíc zatížené půjčkami a v pětině případů také exekucemi. V Česku má exekuci asi sedm procent obyvatel.

Nejdůležitější pro prosperitu českých domácností je faktor, zda mají její dospělí členové práci. „Přetrvávání takřka plné zaměstnanosti je jedním z hlavních faktorů, který působí ve směru zlepšování nálad domácností. I proto máme příslovečné světlo na konci tunelu, které ukazuje, že ještě letos bychom mohli vybřednout z technické recese. Nicméně to neznamená, že situace je optimální, zejména u nízkopříjmových domácností zůstává silný pesimismus ohledně budoucnosti,“ tvrdí ekonom KPMG Adam Páleníček.

Češi pokorně snáší vysokou inflaci. Mají nejmenší odvahu na světě říct si o zvýšení platu

Money

Ani vysoká inflace nenutí Čechy říct si šéfovi o víc peněz. Přidat chce jen větší pětina lidí, to je nejméně na světě. Vyplývá to z průzkumu prestižní PwC.

vku

Přečíst článek