Byznys stavebních spořitelen upadá
Stavební spořitelny poskytly za první tři letošní čtvrtletí úvěry za 26,2 miliardy korun. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku je to o 46,6 procenta méně. Snížení způsobil především úbytek úvěrů zajištěných zástavním právem k nemovitosti. Meziročně ubylo i nových smluv o stavebním spoření, naopak cílová částka, na kterou si lidé spoří, proti loňsku vzrostla. Vyplývá to z údajů všech pěti českých stavebních spořitelen.
Počet poskytnutých úvěrů se meziročně snížil o 23,4 procenta na 34 240. Ubývá zejména úvěrů, za které lidé ručí vlastní nemovitostí. Proti loňským prvním třem čtvrtletím se jejich počet snížil na třetinu, objem klesl o 69,9 procenta. Naproti tomu počet nezajištěných úvěrů se snížil o 2,5 procenta a jejich objem zůstal na loňské úrovni. Proti loňsku se tak změnila struktura úvěrů, když nezajištěné úvěry představují 60 procent objemu všech poskytnutých úvěrů. Loni to bylo 30 procent.
Budoucnost úvěrů ze stavebního spoření je v kombinaci s dotací od státu například v programu Nová zelená úsporám. Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS) za tímto účelem v červnu uzavřela memorandum o spolupráci při zlepšování energetické úspornosti domácností s ministerstvy financí a životního prostředí.
Stavebko přežívá. Samo o sobě ale lidi už moc nezajímá
Money
Za celý loňský rok poskytly stavební spořitelny úvěry za 56,7 miliardy korun, což představovalo padesátiprocentní pokles proti hodnotám rekordního roku 2021 a návrat k dlouhodobému průměru před rokem 2020.
Stavební spořitelny od ledna do konce září uzavřely 324 287 nových smluv o stavebním spoření. Proti stejnému období loni to znamená pokles o 16,8 procenta. Cílová částka spoření se naopak zvýšila o 2,2 procenta na 214,1 miliardy korun.
Podpora u stavebka klesne
Trh se stavebním spořením letos podle analytiků ovlivnily i dohady o tom, jak se v něm projeví vládní plány na ozdravení veřejných financí. Kabinet původně zvažoval úplné ukončení státní podpory pro nové smlouvy, nakonec se dohodl na jejím snížení na polovinu ze současné maximální částky 2000 korun ročně. Snížení se bude týkat nových i už existujících smluv. Podobu úsporných opatření ještě musí schválit zákonodárci, Sněmovna se jimi tento týden zabývá v závěrečném čtení.
Co se stane se zdejšími spořílky, pokud se české vládě podaří protlačit snížení státní podpory stavebního spoření na pouhou tisícikorunu ročně nebo ještě méně? Na kolik se to promítne do trhu s bydlením a do finančních institucí? Někteří odborníci už hovoří o konci stavebního spoření, pokud plánovaná změna projde. Jiní vzkazují vládě, že by měla být razantnější anebo aspoň podpořit stavebko jen s podmínkou využití peněz pouze na bytové účely. Probrali jsme to s odborníky dvou největších finančně poradenských firem v Česku. 
Vládní změny stavebka pošlou spořílky jinam
Money
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
