Od roku 2002 vzniklo v Praze téměř 20 kilometrů protipovodňových zábran, od zemních valů, betonových stěn a až po vrata uzavírající Čertovku. Ochrannou funkci plní i projekty vznikající u řeky. Podívejte se na některé z nich.
V Ostravě bude stát nejvyšší budova v Česku, upozorňují zahraniční média na projekt Ostrava Tower. Mrakodrap vysoký 235 metrů patří do portfolia developerské společnosti RT Torax Group. Projekt navrhlo brněnské architektonické studio Chybik+Kristof.
Dolní Břežany spojované v posledních letech s mnoha výjimečnými architektonickými počiny mají další zajímavou stavbu. Problém s parkováním tam vyřešili výstavbou parkovacího domu, který navrhl architekt Zdeněk Fránek.
Stejně jako v mnoha dalších oborech jsou i v architektuře dneška zcela zásadní otázky udržitelnosti. A možností, jak stavět s respektem k přírodě, je využití dřeva. Neustálé inovace stavebního procesu také umožňují využití tohoto materiálu i pro gigantické objekty, včetně společenských a kulturních budov.
Rekonstrukce bytu v pražských Dejvicích je výjimečná hned ze dvou důvodů. Kvůli covidu navrhování probíhalo na dálku, a ještě k tomu s minimálním rozpočtem. Kompletní přestavba, při níž došlo nejenom na změnu dispozic, ale i k výměně rozvodů, vyšla na 1,2 milionu korun.
Projekt novojičínské vily, který navrhlo brněnské architektonické studio Marka Štěpána, se dostal do výběru lifestylového magazínu Hype and Hyper jako jedna z deseti nejpovedenějších realizací posledních měsíců.
Přepracování stavebního zákona je jednou z priorit nové vlády. Po zefektivnění stavebního řízení volají i tuzemští developeři. Jen tak se vyřeší současná bytová krize a otázka nedostupného bydlení, odpovídají zástupci předních developerských společností v anketě Newstreamu.
Investoři do komerčních nemovitostí v tuzemsku letos vloží téměř dvě miliardy eur (asi 51 miliard korun). Loni to bylo o 600 milionů eur více. Letošní čísla jsou podle realitně-poradenské společností CBRE nejslabší za posledních sedm let. Rok 2022 by ale měl přinést změnu k lepšímu.
Zadání investorů směrem k architektům ze studia SEENA znělo jasně: „Rodinný dům. Pokud se dá na pozemku vůbec něco postavit“. Místo, na němž dnes dům stojí i s vinným sklípkem a zahradním domkem, totiž není příliš rozlehlé, a navíc má i náročný svažitý terén.
Zájem o dřevostavby roste. Například v Nizozemí nebo Francii si dokonce stanovili povinnost, že část výstavby bude muset být právě ze dřeva. I Češi čím dál častěji projevují zájem o tento typ domů, zatím ale v tuzemsku lze ze dřeva postavit maximálně čtyři patra vysokou budovu.
Navrhla desítky mrakodrapů, velké multifunkční komplexy i město pro milion lidí. Ke všem svým projektům ale architektka Eva Le Peutrec přistupuje stejně. „Na většině zakázek platí, že už dnes je pozdě,“ popisuje stavění v Číně, kde chvíli žila, aby mohla projektovat mrakodrapy.
