Několik zemí naznačilo, že chtějí být součástí evropského plánu pro Ukrajinu, řekl po skončení londýnského summitu o Ukrajině britský premiér Keir Starmer. Již není čas na další řeči, je čas jednat, uvedl premiér a oznámil novou dohodu s Kyjevem ve výši 1,6 miliardy liber (téměř 50 miliard korun).
Setkání Volodymyra Zelenského s Donaldem Trumpem v Bílém domě se nepovedlo. Kdo z toho má škodolibou radost, jsou logicky Rusové.
Deník The New York Times scénu označil za jeden z nejdramatičtějších momentů, jaký se kdy v Oválné pracovně Bílého domu odehrál před kamerami.
Pokud by Donald Trump zastavil vojenskou pomoc, tak by se Ukrajina dostala do velmi problematické situace. Mohla by Rusku čelit jen s pomocí evropských spojenců? Z analýzy vlivného magazínu Politico a vyjádření některých evropských lídrů vyplývá, že by se Evropa měla začít na tuto alternativu připravovat ihned, ačkoli Trump zatím o zastavení pomoci veřejně nemluví. Jeho politika však bývá nestabilní.
Trump uvedl, že zatím nechce mluvit o tom, kdo by dohlížel na případný mír na Ukrajině. Vyjádření přišla den před schůzkou Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, kterého minulý týden označil za diktátora. Dnes popřel, že by něco takového řekl.
Příměří mezi Ukrajinou a Ruskem by mohlo být uzavřeno už v příštích týdnech, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí večer washingtonského času v rozhovoru pro média po setkání se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.
Nikdo v Evropě nechce, aby válka na Ukrajině pokračovala, uvedla po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí EU v Bruselu šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Mírová dohoda bez Ukrajiny a bez Evropy podle ní nebude fungovat. Kallasová tak reagovala na nedávné jednání mezi americkými a ruskými představiteli a obavy, že Kyjev i EU budou z mírových rozhovorů vynechány. Evropská unie a Spojené státy měly podle šéfky unijní diplomacie rozdílné názory i v minulosti, vždy je dokázaly vyřešit. Kallasová očekává, že se to podaří i tentokrát.
Ministři zahraničí zemí EU v Bruselu schválili šestnáctý balíček sankcí proti Rusku, který se zaměřil mimo jiné na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska. Balíček obsahuje rovněž další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině. Právě na dnešní den připadá třetí výročí ruské invaze.
Skoro dvě desetiletí ruský prezident Vladimir Putin a jeho nejbližší spolupracovníci tvrdili, že ruské konflikty byly vyrobeny ve Washingtonu a že evropští vůdci přeťali svazky s Moskvou na americký nátlak. Co si o tom teď myslet.
Tři roky války, pardon, „speciální vojenské operace,“ jsou za námi. Tedy přesněji jsou za Ukrajinci, kteří se i díky velké podpoře ze Západu nadále brání ruské agresi.
Čelíme hře dvou ješitných starců, kteří se na svá stará kolena snaží zapsat do dějin. Jejich psychopatie přitom nebere ohled na nikoho. Ani na současnou společnost, ani na životní prostředí nebo na mladou generaci, kterou oba mohou sociálně poslat o staletí zpátky, píše vyjednavač Radim Pařík. Přečtěte si, o co vy vyjednávání mezi USA, Ruskem, Evropou a Čínou nyní jde.
