V uplynulých měsících Rusko ve výzbroji přečíslovalo Ukrajinu v poměru až zhruba deset ku jedné. Přesto se mu nepodařil výraznější vojenský průlom. Okno příležitosti se přitom nyní zavírá ruku v ruce s tím, jak Ukrajina získává nové dodávky zbraní a munice. A to zejména díky dubnovému schválení nového balíku pomoci za více než 60 miliard dolarů. Tento Kyjevem dlouho vyhlížený krok amerického Kongresu nyní začíná měnit poměr sil na ukrajinském bojišti.
Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že Moskva by mohla poskytnout zbraně dlouhého dosahu třetím zemím, které by jimi následně mohly zaútočit na cíle na Západě. Učinil tak v souvislosti s rozhodnutím, kterým západní země povolily Ukrajině použít jimi dodané dalekonosné zbraně k útokům na ruské území. Informovala o tom agentura AP.
Ukrajina provozuje stovky podvodných call center, kterými okrádá ruské občany a výdělky financuje svou armádu. V rozhovoru s deníkem Izvestija to řekl místopředseda představenstva ruské státní banky Sberbank Stanislav Kuzněcov. Objem takto vyvedených peněz podle něj jen za loňský rok činil 250 miliard rublů (64 miliard korun).
Česká republika se závislosti na ruské ropě zbaví nejpozději do poloviny příštího roku. O zrušení výjimky na dovoz ruské ropy chce premiér Petr Fiala (ODS) požádat ihned poté, co bude dokončen projekt rozšíření italského ropovodu TAL. Práce na něm se nyní naplno rozběhly.
Ruští sportovci mají zakázáno soutěžit na letních olympijských hrách pod vlajkou své země. A Rusko se rozhodlo obrátit svůj hněv proti olympiádě a jejímu letošnímu hostiteli, Paříži, napsal list The New York Times.
Ukrajina poprvé zasáhla místo v ruské Belgorodské oblasti, ze kterého Rusové zřejmě raketovými systémy ostřelovali oblast Charkova. Při útoku byly podle vojenských expertů pravděpodobně použity americké rakety GMLRS odpálené z raketometu HIMARS, uvedl ruský nezávislý server Agenstvo.
Rusko by časem mohlo uvést opět do provozu Záporožskou jadernou elektrárnu, kterou na jihovýchodě Ukrajiny obsadilo, ale sdílí názor mezinárodních pozorovatelů, že nyní by to mohlo být nebezpečné. Uvedl to šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi.
Německo chce zrušit kontroverzní poplatek za tranzit plynu, na který si stěžují některé země EU, včetně České republiky. Řekl to dnes státní tajemník pro hospodářské záležitosti Sven Giegold s tím, že se na tom dohodla německá vláda. Vzhledem k tomu, že to vyžaduje změnu zákona, je nejbližším možným termínem pro zrušení poplatku podle něj začátek roku 2025. Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela rozhodnutí Německa ocenil.
Evropská unie schválila zvýšení cel na obiloviny, olejnatá semena a další odvozené produkty z Ruska a Běloruska. Na čtvrtečním jednání v Bruselu to odsouhlasili ministři zodpovědní za oblast zahraničního obchodu. Opatření vstoupí v platnost 1. července.
Rusko chce zavést dodatečnou progresivní sazbu daně z příjmu pro ty, kteří vydělávají více než 2,4 milionu rublů (610 tisíc korun) ročně. Plánuje zvýšit i daně z těžby nerostných surovin pro výrobce hnojiv a producenty železné rudy. O úterním návrhu ministerstva financí informovala agentura Reuters.
Gruzínský parlament přehlasoval veto kontroverzního zákona o zahraničním vlivu. Informovaly o tom agentury. Prezidentka Salome Zurabišviliová normu, která v kavkazské zemi vyvolala rozsáhlé protesty, vetovala v polovině května.
Francouzská skupina Savencia ❌ uzavře koncem února 2026 mlékárnu v Hodoníně, kde vyrábí tavené sýry - například značku Apetito. Výrobu přesune do Německa. Dotkne se to 100 pracovníků. Firma Savencia F&D CZ to oznámila v tiskové zprávě na webu. Zdůvodnila to poklesem poptávky po tavených sýrech. Zaměstnancům chce Savencia pomoci s hledáním nového místa.
Spojené státy od 1. srpna na dovoz z Japonska a Jižní Koreje uvalí clo ve výši 2️⃣5️⃣ procent. Vyplývá to z dopisů adresovaných představitelům těchto zemí, jež na své síti Truth Social zveřejnil americký prezident Donald Trump. Šéf Bílého domu 2. dubna oznámil desetiprocentní základní clo a k tomu vysoká takzvaná reciproční cla pro většinu zemí světa.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na plénu Evropského parlamentu ❌ odmítla, že by pochybila v komunikaci s výrobci vakcín v době pandemie covidu-19. Návrh na vyjádření nedůvěry její komisi, který podal rumunský europoslanec Gheorghe Piperea, zároveň označila za něco, co vychází z „nejstarší extremistické příručky“ a je snahou přepsat historii ohledně covidu-19.
Pražská burza začala nový týden nepatrným 📈 růstem. Index PX dnes při malé aktivitě na trhu přidal 0,07 procenta na 2153,27 bodu. Pomohly mu především akcie Erste Bank. Ztrácela naopak energetická společnost ČEZ.
Automobilka Škoda Auto kvůli pátečnímu zhruba dvouhodinovému výpadku elektrické energie ve všech svých závodech ❌ nevyrobila několik stovek aut. Jejich výrobu zařadí do programu v dalších týdnech. Směny navíc kvůli tomu automobilka nezavede, zvládne to v běžné pracovní době, řekl vedoucí komunikace společnosti Tomáš Kotera.
O případných náhradách škod způsobených při pátečním masivním výpadku elektrické energie v části Česka rozhodne vláda na základě 📜 analýzy příčin. Kompenzace jsou možné, pokud dojde k pochybení, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
Největší česká textilka Juta ze Dvora Králové nad Labem předběžně odhadla škody způsobené pátečním výpadkem elektřiny na 25 až 3️⃣0️⃣ milionů korun. Továrny podniku v Královéhradeckém a Libereckém kraji byly bez elektřiny až tři hodiny, řekl technický ředitel společnosti Jan Čeřovský.
Roman Starovojt spáchal sebevraždu poté, co jej ruský prezident 👴 Vladimir Putin dnes odvolal z funkce ministra dopravy. Uvedl to nejmenovaný zdroj listu Izvestija, který citovala další ruská média. Starovojtovu sebevraždu mezitím potvrdil Vyšetřovací výbor Ruska, což je federální kriminální ústředna.
První kolo dnešních nepřímých jednání mezi Izraelem a Hamásem v Dauhá o dohodě o příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích skončilo ❌ bez úspěchu, uvedl podle listu Haarec katarský server al-Arabí s odvoláním na své zdroje. Důvodem je podle nich to, že palestinské teroristické hnutí trvá na tom, aby byly do dohody podporované Spojenými státy zahrnuty jím požadované dodatky.
Akcie americké automobilky Tesla před začátkem dnešního obchodování 📉 ztrácejí kolem sedmi procent. Reagují na oznámení jejího šéfa Elona Muska, že založí novou politickou stranu. Investoři se obávají, že mu tak nezbude dost času na řízení firmy, informují média.
