Američtí představitelé začali věřit ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi, ačkoliv jejich vlastní zpravodajské informace jsou v rozporu s jeho tvrzeními. Magazínu Time to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který vyjádřil přesvědčení, že Moskvě se daří prostřednictvím informací ovlivňovat některé lidi v týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se vrátil do Bílého domu letos v lednu.
Prezidenti a premiéři 26 členských zemí Evropské unie se v Bruselu shodli na další podpoře bránící se Ukrajiny. Potvrdil to unijní zdroj. Vyzvali rovněž Rusko, aby ukázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku, kterou rozpoutalo svým útokem na sousední zemi v únoru 2022. Proti byl maďarský ministerský předseda Viktor Orbán. Text proto nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu, k jejichž schválení je potřeba jednomyslný souhlas všech zemí.
Rusko stále útočí na energetickou infrastrukturu na Ukrajině. Účastníkům summitu EU v Bruselu to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Slíbené třicetidenní zastavení útoků na energetickou soustavu ze strany Moskvy podle něj vůbec nic nezměnilo. Zároveň požádal prezidenty a premiéry zemí EU, aby schválili program na nákup dělostřelecké munice za pět miliard eur (125 miliard korun). Unijní země vyzval také k investicím do svého i ukrajinského vojenského průmyslu.
Rusko obvinilo Evropu z militarizace a označilo ji za válečnou stranu. Podle státní agentury TASS se takto vyjádřil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který dále prohlásil, že takový přístup Evropy je v kontrastu s postojem prezidentů Ruska a Spojených států Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Rusko už více než tři roky vede válku proti sousední Ukrajině.
Cena ropy Brent od začátku roku oslabila o šest procent a za poslední rok ztratila téměř pětinu své hodnoty. Analytici varují, že hlavními faktory poklesu jsou obchodní spory, celní války a rostoucí nabídka na trhu, která může vést k dalšímu tlaku na ceny.
Ruský prezident Vladimir Putin během telefonátu o válce na Ukrajině se svým americkým prezidentem Donaldem Trumpem souhlasil se zastavením útoků na energetickou infrastrukturu na 30 dnů. Podle agentury Reuters o tom informoval Kreml. Putin dal příslušný rozkaz ruské armádě. Kromě toho spolu oba státníci hovořili také o potřebě míru a příměří na Ukrajině, uvedl podle Reuters Bílý dům v prohlášení. Hovořili podle něj také o Blízkém východě a bilaterálních vztazích mezi USA a Ruskem. Telefonát trval více než dvě a půl hodiny.
Americký prezident Donald Trump zvažuje uznání ukrajinského Krymského poloostrova, který Rusko v roce 2014 anektovalo v rozporu s mezinárodním právem, za ruský, uvedl zpravodajský server Semafor. Bílý dům o tom podle něj uvažuje v souvislosti s mírovou dohodou, která by ukončila válku na Ukrajině, jež se už tři roky brání ruské agresi. Agentuře Reuters se nepodařilo tuto zprávu nezávisle ověřit a Bílý dům věc podle Semaforu odmítl komentovat.
Největší zahraniční firmy, které z Ruska odešly po invazi ruských vojsk na Ukrajinu, se zatím vrátit neplánují. Na svém webu to s odkazem na průzkum portálu The Bell tvrdí polský deník Rzeczpospolita. Ruské úřady ale tvrdí opak a například agentura Reuters před měsícem napsala, že některé firmy by o návratu na kdysi vysoce růstový trh mohly uvažovat, pokud administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa uvolní dosavadní sankce.
Americké ministerstvo spravedlnosti v tichosti informovalo evropské činitele, že Spojené státy opouštějí skupinu vytvořenou pro to, aby vyšetřovala lidi odpovědné za invazi na Ukrajinu, včetně ruského prezidenta Vladimira Putina, uvedl americký list The New York Times. Zpráva podle něj naznačuje, že Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa se nebudou snažit pohnat Putina k odpovědnosti za zločiny spáchané na Ukrajině.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že bude v úterý mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války na Ukrajině, včetně území a elektráren. Informovaly o tom agentury Reuters a AP. Chystaný hovor potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, k jeho obsahu se však nechtěl vyjádřit.
Takzvaná koalice ochotných plánuje vyslání více než 10.000 vojáků na Ukrajinu na mírovou misi. Dnes to uvedl britský list The Sunday Times s odvoláním na britské vládní a armádní zdroje. Jednotky, pravděpodobně převážně z Británie a Francie, mají představovat odstrašující sílu bránící ruskému útoku po případném uzavření příměří.
