Itálie vyčlení 12 miliard eur, v přepočtu zhruba 296 miliard korun, na výstavbu obřího mostu mezi pevninou a ostrovem Sicílie. Oživuje tak projekt, který se zdál být před deseti lety definitivně opuštěn. Investice potrvá několik let a první tři splátky mají být vyplacené do roku 2026, řekl při představování státního rozpočtu na příští rok ministr hospodářství Giancarlo Giorgetti.
Výdaje na obranu přesáhnou příští rok dvě procenta HDP. Ministerstvo obrany (MO) bude hospodařit se 151 miliardami korun, což je zhruba o 40 miliard více oproti letošnímu rozpočtu. Dalších 8,6 miliardy korun je v rozpočtu vyčleněno na výdaje na obranu mimo kapitolu MO, celkem tedy výdaje na obranu dosáhnou 160 miliard korun. Vyplývá to z tiskové zprávy MO.
Vláda schválila státní rozpočet na příští rok s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,192 bilionu korun. Schodek bude 252 miliard korun, na letošek je plánováno 295 miliard korun. Příjmy i výdaje se proti návrhu ministerstva financí z konce srpna zvýšily o 19 miliard korun. Parametry rozpočtu představil na tiskové konferenci po jednání kabinetu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Rozpočet dostanou k posouzení poslanci.
Pokud stát něco neudělá s výdaji na důchody, podle projekce Národní rozpočtové rady bude Česko za několik desítek let víc zadlužené než poškoláci Evropy, Řecko nebo Itálie. Výdaje na důchody už tvoří zhruba třetinu státních výdajů a mají dál růst. Stát a firmy přitom v situaci, kdy je schodek rozpočtu plánován ke třem stům miliardám korun, zvažují, že by dalšími desítkami miliard korun podpořily klíčové investice. „Pokud chceme vést debatu o budoucích strategických investicích, které jsou na dluh, bylo by dobré začínat s uklizeným stolem v běžném rozpočtu,“ říká Mojmír Hampl, šéf rozpočtové rady, „vrchní dozorce“ nad hospodařením státu.
České veřejné finance jsou nadále ve výrazné nerovnováze. V dnes představené zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to konstatovala Národní rozpočtová rada. Vládní konsolidační balíček a úprava penzijního systému podle rady mohou změnit trend a oddálit náraz na dluhovou brzdu, do budoucna ale bude třeba v konsolidaci pokračovat.
Premiér Petr Fiala (ODS) očekává, že vláda schválí státní rozpočet na příští rok 27. září. Schodek podle něj bude 252 miliard korun, jak navrhlo na konci srpna ministerstvo financí. Kromě úsporných opatření bude rozpočet obsahovat i investice do dopravní infrastruktury nebo do bezpečnosti, uvedl premiér na tiskové konferenci po výjezdním zasedání vlády v Kadani.
Sněmovní rozpočtový výbor podle očekávání odmítl hlasy koalice téměř všechny opoziční úpravy vládního konsolidačního balíčku. Negativní stanoviska prosadili koaliční zástupci u návrhů ANO a SPD, které by až na výjimky zvýšily výdaje státního rozpočtu. Výbor dával doporučení k jednotlivým návrhům, jichž bylo předloženo osm desítek. Sněmovna má balíček a jeho případné úpravy začít schvalovat tento pátek na mimořádné schůzi.
České vládě se nedaří těžit z nejnižší nezaměstnanosti v EU. Naopak tempo zadlužování bylo loni nejrychlejší v celé EU. Ve své zprávě to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun, vyplývá ze zveřejněného návrhu státního rozpočtu pro rok 2024. Resort financí tak potvrzuje několik dní starou neoficiální informaci. Částka 252 miliard korun se může jevit jako vysoká, když přece ta samá vláda tvrdila, že veřejné finance jsou rozvrácené. Pokud by byly rozvrácené, jak je možné, že vláda i v příštím roce hodlá hospodařit s jedním z nejvyšších schodků historie?
Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun. To se může zdát stále hodně, když přece ta samá vláda tvrdila, že veřejné finance jsou rozvrácené. Jenže ony nikdy rozvrácené nebyly; a tím méně jsou rozvrácené nyní, když vládě pomohla umazat dluh inflace, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Změny v konsolidačním balíčku, které se podle dnešní zprávy Mladé fronty Dnes nejspíše podaří prosadit hnutí STAN, by v příštím roce připravily státní rozpočet o více než deset miliard korun – v porovnání se situací při prosazení stávající, nepozměněné podoby balíčku. Více než deset miliard korun přitom představuje zhruba třetinu výnosu, který měl státnímu rozpočtu balíček na příjmové straně v příštím roce zajistit. Nejde tudíž o žádné „drobné“.
Guvernér České národní banky Aleš Michl rozhodl, že na speciální pětitisícikorunové bankovce ke 100. výročí založení Národní banky Československé ❌ nebude jeho podobizna. Michl to řekl dnes po zasedání Bankovní rady ČNB. Nápad, který kritizovala řada expertů, podle něj vznikl v sekci peněžní a platebního styku centrální banky.
Slovenská rafinerská společnost Slovnaft neobdržela na dnešek sjednanou dodávku 5️⃣8️⃣ tisíc tun ropy od chorvatské firmy JANAF, která je provozovatelem jadranského ropovodu Adria. Informoval o tom podle agentury Reuters slovenský podnik.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes nechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3️⃣,5️⃣ procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Rozhodnutí odpovídá očekávání finančního trhu. Základní úroková sazba je na nynější úrovni od začátku května.
