Některý z povodňových stupňů stále platí na 244 místech Česka. Z toho téměř na třetině byl třetí stupeň nebo stupeň, který meteorologové označují jako extrémní povodeň. Kritická je situace především na severní Moravě. Moravskoslezský a Olomoucký kraj už vyhlásily stav nebezpečí.
Dnešní večerní předpověď hydrologů zmírnila kulminaci Svratky i Svitavy před přítokem do Brna.
Města v České republice chystají kvůli extrémním dešťům a očekávanému vzestupu hladin evakuace obyvatel a staví protipovodňové bariéry. Někde již museli lidé opustit chatové oblasti. Bez proudu byly odpoledne tisíce domácností, do vedení většinou spadly vlivem deště a větru stromy nebo větve. Na Náchodsku najel do spadlého stromu vlak, nikdo se nezranil. Nejhorší situace by měla být o víkendu, déšť ještě zesílí. Extrémní povodňové ohrožení platí pro celou Moravu a Slezsko, Vysočinu, východní, jižní či severní Čechy, ale podle aktuální výstrahy se na velkou vodu musí připravit i Praha a většina Středočeského kraje.
Jihomoravské obce se musí připravit na stoletou vodu a aktivovat své povodňové plány. Například Brno, kde se protipovodňová opatření budují, před ní ale nyní chráněno není, řekl ředitel pro správu Povodí Moravy Antonín Tůma.
Povodně z let 2002 a 1997 představují vůbec nejnákladnější živelní pojistné události v historii České republiky. Jde zároveň o jediné dvě pojistné události, které způsobily pojištěnou škodu ve výši deseti miliard korun u více.
V Česku v pondělí dopoledne nadále stoupají hladiny řek a potoků. Nejvyšší stupeň povodňové aktivity platil dopoledne zhruba na 20 stanicích, Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na několika místech vyhlásil extrémní stupeň nebezpečí. Bez proudu zůstávalo 3700 domácností, poruchy se ale daří odstraňovat a jejich počet by měl klesat. Podobné je to na železnici, kde se už podařilo většinu popadaných stromů z kolejí odklidit. Odpoledne bude vítr slábnout.
Uplynulý týden ve světě i v Česku byl ve znamení rekordních veder a následných požárů na řeckém ostrově Rhodos i jinde. V Indii či na Filipínách ale naopak lidé bojovali se záplavami, Vltava se suchem, fanoušci charismatické zpěvačky Sinéad O´Connor se zprávou o její předčasné smrti v 56 letech a fotbalistky o titul mistryň světa na šampionátu na Novém Zélandě. Podívejte se, jak uplynulých sedm dnů zachytili nejlepší fotografové světových agentur.
Vracel jsem se večer z pražské Letné, kde jsem před dvaceti lety pracoval a která je pěkně vysoko nad Vltavou, do Karlína z večerní služby. Televize už byla plná zpráv o blížící se povodni. Začínal třetí srpnový týden roku 2002. Primátor Igor Němec nám oznamoval, že „situace je nadmíru výtečná“, což v každém z nás vyvolávalo jisté obavy.
Od roku 2002 vzniklo v Praze téměř 20 kilometrů protipovodňových zábran, od zemních valů, betonových stěn a až po vrata uzavírající Čertovku. Ochrannou funkci plní i projekty vznikající u řeky. Podívejte se na některé z nich.
Pět let po tragických záplavách na Moravě v roce 1997 se příroda vzbouřila znovu, tentokrát v Čechách. I díky zkušenostem z roku 1997 a poté zavedeným opatřením bylo obětí výrazně méně než na Moravě, škody ale dosáhly částky přes 73 miliard korun, o deset miliard více než na Moravě. O víkendu to bude přesně dvacet let, co v Praze kulminovala tehdejší pětiset- až tisíciletá voda. Podívejte se ve fotogalerii na svědectví desítek fotografií ze srpnových záplav v roce 2002, které zasáhly třetinu Čech zejména od jihu k severu.
Nejtragičtější záplavy v novodobých českých dějinách se odehrály v červenci roku 1997 na Moravě a ve Slezsku. Celkem zahynulo 50 lidí, z toho devět v Troubkách na Přerovsku, které se staly smutným symbolem povodní. Zničeno bylo přes 2100 domů, škody dosáhly asi 63 miliard korun. Podívejte se ve fotogalerii na tehdejší obrazové svědectví zejména fotografů ČTK.
Nelze nyní pokutovat firmy, které do evidence nezapíšou skutečné majitele. Dokud stát nezmění právní úpravu evidence skutečných majitelů, nemůže nutit firmy k zápisu údajů a sankcionovat je, pokud zákonnou povinnost nesplní. Uvedl to místopředseda Nejvyššího soudu (NS) Petr Šuk. Důvodem je rozpor s unijním právem, na který letos soudy upozornily.
