Jsou povodně v Evropě ničivější než v minulosti? Ne, nejsou. Způsobují nižší ztráty na životech i ztráty finanční než v 19. nebo 20. století. Hrozbou je tedy „nerůst“, který by v budoucnu zbytečně zabíjel lidi a zbytečně zhoršoval životní prostředí.
Na sbírková konta určená na pomoc lidem postiženým nynějšími ničivými záplavami v Česku se během víkendu sešly miliony korun. Člověku v tísni poslali lidé za 24 hodin 24 milionů korun.
Hasiči díky poklesu hladin vodních toků ukončili záchranné práce na Jesenicku, které o víkendu postihly katastrofální záplavy. Hasiči v tomto horském okrese zachránili celkem 230 lidí a evakuovali 2000 obyvatel, zhruba 350 z nich využilo nouzového ubytování.
Moravu a Slezsko přes víkend sužovaly povodně, problémy a škody působily také na jihu a severovýchodě Čech a na Vysočině. Toky se po deštích rozvodňují od pátku, v sobotu Moravskoslezský a Olomoucký kraj vyhlásily stav nebezpečí, v neděli ho zavedl Liberecký kraj pro Frýdlantský výběžek. Voda se vylila do některých měst, na Jesenicku její nápor nevydržely některé domy. Evakuováno bylo v celé ČR přes 10 tisíc lidí, pohřešováni jsou čtyři lidé. Výpadky jsou v energetice i v sítích mobilních operátorů, problémy jsou v dopravě. Provoz omezí některé školy. Vláda bude jednat o materiální pomoci.
Takovou prověrku před senátními a krajským volbami si určitě nikdo nepřál. Hřmění stoleté vody, respektive to, jak politici – především starostové a hejtmani - zvládnou průběh povodní a jejich následky, možná nakonec přehluší obvyklé starosti regionů a bude pro výsledek hlasování rozhodující. Jestli se tedy volby v předem daném termínu vůbec budou konat.
Mohou mít nyní hrozící povodně zásadní dopad na českou ekonomiku a třeba i státní rozpočet? To je zatím, samozřejmě, předčasná otázka. Jednak je třeba doufat v co nejmenší škody, jednak je těžko odhadovat dopady děje, jehož celkovou intenzitu a rozsah působení ještě ani plně neznáme. Nicméně některé opatrné úvahy lze uskutečnit už nyní, a to díky historické zkušenosti.
V Česku dál pokračuje vlna záplav. Nejvíc vody spadlo do rána v Jeseníkách, Beskydech a v Krkonoších. Dramatická je situace zejména v Moravskoslezském kraji a na severu kraje Olomouckého. Na řece Opavě ve městě Opava byl překročen stoletý průtok. Domovy musely opustit tisíce lidí. Některé obce jsou kvůli zatopeným komunikacím odříznuty od okolního světa. Horskou obec Malou Úpu ve východních Krkonoších odřízly od českého vnitrozemí sesuvy půdy. Na dvou místech v Jihomoravském kraji platí extrémní povodňový stav. Z jihočeských vodních nádrží Husinec a Římov přetéká voda.
Některý z povodňových stupňů stále platí na 244 místech Česka. Z toho téměř na třetině byl třetí stupeň nebo stupeň, který meteorologové označují jako extrémní povodeň. Kritická je situace především na severní Moravě. Moravskoslezský a Olomoucký kraj už vyhlásily stav nebezpečí.
Uznávám, že psát glosu s takovým titulkem uprostřed povodně, kdy nejhorší máme teprve před sebou, může působit poněkud pošetile. Nicméně jde o postřeh v průběhu boje. Veškeré přípravy tentokrát působí koordinovaně, nasazení je obrovské, sto tisíc hasičů v akci. Ale i energetiků, dopravců a dalších profesí.
Vysušená půda vstřebala velké množství vody, po vydatných deštích je už ale téměř nasycená a odtéká. Hlavní roli v zachycení povodní přebírají přehrady, uvedl dnes na síti X portál Intersucho.
V sobotu ráno byl některý z povodňových stupňů na 145 místech Česka. Třetí stupeň, tedy stav ohrožení, byl na 27 místech dvou desítek toků.
