Kovanda: Povodně státní schodek nejspíš nezvýší, pomohou přebytkové místní rozpočty

Mohou mít nyní hrozící povodně zásadní dopad na českou ekonomiku a třeba i státní rozpočet? To je zatím, samozřejmě, předčasná otázka. Jednak je třeba doufat v co nejmenší škody, jednak je těžko odhadovat dopady děje, jehož celkovou intenzitu a rozsah působení ještě ani plně neznáme. Nicméně některé opatrné úvahy lze uskutečnit už nyní, a to díky historické zkušenosti.

Tak například katastrofální povodně, které roku 2002 zasáhly Čechy, zásadnější makroekonomické dopady neměly. „Makroekonomické dopady [srpnových záplav], včetně fiskálních, nebudou zřejmě zásadního charakteru,” uvádí Česká národní banka ve zprávě z října 2002 ke zhodnocení vlivu záplav (zde).

Zpráva ČNB i tak počítala s tím, že dojde k určitému oslabení průmyslové produkce ve třetím čtvrtletí 2002. V zemědělství dopad podle ní neměl být příliš významný, neboť povodně tehdy zasáhly méně významné zemědělské oblasti v pokročilém stádiu sklizně (což je i případ letoška). Centrální bankéři počítali ovšem s přechodným snížením výkonnosti sektoru služeb, zejména v dopravě, spojích, maloobchodu a cestovním ruchu. Naopak čekali již ve druhé polovině roku 2002 pozitivní impuls pro činnosti spjaté s opravami majetku poškozeného záplavami a pro stavebnictví.

Celkově zpráva počítala se zpomalením růstu HDP v rozsahu 0,2 až 0,3 procentního bodu v roce 2002. Pro rok 2003 ovšem předpokládala naopak dodatečný pozitivní impuls z povodní, zhruba v rozsahu zmíněného poklesu roku 2002. Už střednědobě tak ekonomika prakticky „zůstala na svém“.

Přitom v roce 2002 způsobily povodně v Čechách škodu 73 miliard, což odpovídá 2,7 procenta tehdejšího HDP. Pro srovnání, o pět let dříve při povodních na Moravě pak škoda představovala 63 miliard, tedy 3,2 procenta tehdejšího HDP.

Tři procenta HDP ve hře

Pokud by hrozící letošní povodně představovaly svojí intenzitou, ničivostí a zásahem území jakýsi průměr let 1997 a 2002, způsobí škody čítající necelá tři procenta letošního HDP. To odpovídá škodám za 235 miliard korun (shodou okolností částka zhruba odpovídající navrhovanému schodku státního rozpočtu pro příští rok).

V tuto chvíli je ale naštěstí pravděpodobnější, že nynější povodně by neměly být až tak ničivé jako ty z let 1997 nebo 2002. A to i díky efektivnější práci odpovědných složek státu, nejvíce pochopitelně těch záchranných, a celkově lepším monitorovacím a komunikačním možnostem a metodám.

Nabízí se tak spíše srovnání s povodněmi, které zasáhly Čechy v roce 2013. Ty napáchaly škody za zhruba 15 miliard korun, neboli 0,4 procenta HDP, šlo o třetí nejničivější živelní pohromu v historii ČR. V letošních cenách a při letošním výkonu ekonomiky by jedenáct let staré škody odpovídaly částce zhruba 28 miliard korun. Stále však existuje značná naděje, že škody by mohly být letos stále výrazně nižší i než právě roku 2013. Přesto se však podle všeho budou počítat na miliardy. Zůstává však otázkou, zda to budou dvouciferné miliardy.

Pokud by se škody pohybovaly například v rozmezí deseti až dvaceti miliardy korun, stále by nemuselo dojít k novelizaci zákona státního rozpočtu a navýšení jeho letošního schodku. Ten je zatím plánovaný na 252 miliard korun. Stát by vzhledem k dosavadnímu vývoji jednotlivých měsíčních plnění měl být schopen najít rezervy ve státním rozpočtu na pokrytí daných povodňových škod nebo jejich části. Další část totiž mohou pokrýt přebytky krajů, měst a obcí, které letos dosahují rekordní souhrnné úrovně. V pololetí letošního roku činil přebytek krajů a obcí bezprecedentních přibližně 83 miliard korun.

Výše přebytků se ale liší napříč regiony. Existují například četné obce, které jsou třeba i v poměrně hlubokém, obtížně řešitelném deficitu.

Ovšem například město Ostrava, které může patřit k nejvíce zasaženým nynějšími povodněmi, v uplynulých deseti letech většinově vykazovalo přebytek až více než 1,6 miliardy korun roku 2016. V letech 2014, 2020 a 2022 sice skončilo v deficitu, ale i tak ke konci loňska dosahoval zůstatek na účtech Ostravy zhruba 6,9 miliardy korun při celkovém dluhu přibližně 2,7 miliardy.

Město Opava vykázalo v uplynulých deseti letech většinou přebytek svého hospodaření, a to až takřka 300 milionů korun. Výjimkou byla pouze léta 2018 a 2020, kdy skončilo ve schodku. Ke konci loňska měla Opava na účtech 1,3 miliardy korun při dluzích v rozsahu necelé půlmiliardy.     

Rezervy pomohou

Zatím se tedy zdá, že povodňové škody by mohly případně pokrýt rezervy státního rozpočtu či přebytky krajů a obcí. Ostatně i celý Moravskoslezský kraj by měl mít peníze k dispozici. Vždyť loni ke konci roku měl na účtech 12,6 miliardy při dluhu 3,1 miliardy korun.

Nemělo by tedy být nutné novelizovat zákon o státním rozpočtu a navyšovat tak jeho letošní schodek. Tento závěr je však samozřejmě zatížen nejistotou, neboť povodňovém škody narůstají a průběh povodňové situace se bohužel může ještě i výrazně zhoršit.