Vláda bude deset dnů před druhým kolem prezidentské volby čelit vyslovení nedůvěry. Mimořádnou schůzi sněmovny si vyžádalo hnutí ANO. Že je to součást kampaně na podporu Babiše, šéfka frakce Schillerová důrazně odmítá. Samozřejmě. Bude to jen drtivá kritika Fialova kabinetu a pění oslavných ód na schopnosti a úspěchy vůdce hnutí. O návrhu programu schůze se při vyslovení důvěry či nedůvěry vládě nehlasuje. Je to předem prohraný pokus – vládní koalice má v dolní komoře většinu. Bude to ale mnohahodinová debata. A to se hodí.
Je hotovo. Voliči v prvním kole podle předpokladů dali nejvíce hlasů Petru Pavlovi a Andreji Babišovi, jejich zisky se nijak dramaticky neliší. Generál Pavel ale má teoreticky větší šanci, že se mu ve druhém kole podaří přetáhnout na svou stranu více příznivců. Podporu mu deklarovali jak Danuše Nerudová, tak i Pavel Fišer. Neznamená to ovšem, že se k němu automaticky přelijí všechny hlasy, které exrektorka a senátor získali, upozorňuje komentátorka newstream.cz Jana Havligerová.
Do druhého kola prezidentských voleb postoupili bývalý představitel české armády a NATO Petr Pavel a předseda ANO a expremiér Andrej Babiš. Po sečtení všech okrsků je dělí nejmenší rozdíl hlasů v dosavadních prvních kolech prezidentské volby. Pavel získal 35,40 procenta hlasů a Babiš 34,99 procenta. Třetí je se ziskem 13,92 procenta voličů ekonomka Danuše Nerudová. Účast voličů byla z dosavadních prezidentských voleb rekordní, činila 68,24 procenta. Druhé kolo se uskuteční za dva týdny, tedy 27. a 28. ledna.
Češi v cizině trhají rekordy v prezidentských volbách na zastupitelských úřadech. Obrovský zájem hlásí Německo, Belgie, Británie i Spojené státy americké. Ani menší státy ale nezůstávají pozadu. Velvyslanci i konzulové ve všech 111 voličských místech za hranicemi České republiky zaznamenali mnohem vyšší účast voličů než při posledních volbách prezidenta v roce 2018.
Ať už vzejde z probíhajících prezidentských voleb jako nová hlava státu kdokoli, na tuzemskou ekonomiku to prakticky nebude mít žádný dopad. Bezprostředně, ale ani střednědobě. Nový prezident či prezidentka může mít výraznější vliv teprve dlouhodobě, tedy zhruba v horizontu deseti let, ale to pouze v tom případě, že svůj mandát v dalších prezidentských volbách obhájí a bude tedy vládnout až do roku 2033.
Budoucím prezidentem se stane jeden z osmi kandidátů, které k volbám 25. listopadu zaregistrovalo ministerstvo vnitra, případně o jejich kandidatuře rozhodl Nejvyšší správní soud. Hlavními favority jsou alespoň podle sázkových kanceláří Petr Pavel, Danuše Nerudová a Andrej Babiš, ostatní mají od nich obrovský odstup. Původně jich bylo devět, ale Josef Středula pět dnů před volbami odstoupil a podpořil možná překvapivě Nerudovou.
Hlavní číslo show může začít. Nejmarkantnější to bylo ve středeční „superdebatě“ na Primě. Generál Pavel očekávaně nepřítomnému Babišovi přinesl dárek v podobně červené kšiltovky. Měl to být asi vtip, chtěl ho popíchnout, zesměšnit. I v jeho nepřítomnosti. Nicméně ukázal, jak moc je pro něj Babiš důležitý. Potřebuje ho. Kdyby nebyl Babiš, nemohl by se proti nikomu vymezovat. Zbyla by mu jen jeho fešná tvář.
Bývalý vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel je i den před začátkem volby prezidenta sázkovým favoritem. Po středeční debatě na TV Prima a CNN Prima News si pozici upevnil a jeho kurz je na hodnotách 1,45:1 až 1,52:1. Naopak si pohoršila ekonomka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, která měla v pondělí kurz na výhru 5:1 a aktuálně stoupl na 10:1 až 14:1. Další z kandidátů na hlavu státu, předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš zůstává podle bookmakerů druhým favoritem s kurzem okolo 3,4:1. Vyplývá to z informací sázkových kanceláří na jejich internetových stránkách.
Povinnost zveřejnit dárce splnili jen čtyři kandidáti na prezidenta. Dva - Tomáš Zima a Josef Středula - to neudělali vůbec, oznámil Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Další uvedli neúplné údaje.
Prezidentská kampaň jede konečně naplno, závěrečné dny budou vyhrocené. Kandidáti už nemají co ztratit, budou útočit a napadat soupeře, píše pro Newstream David Ondráčka, protikorupční expert a bývalý ředitel české pobočky Transparency International.
Dlouho se spekuluje o tom, zda má nějaký kandidát potenciál zvítězit už v prvním kole. V aktuálním společenském klimatu to není možné nejen matematicky, protože se Češi dělí na tři názorové a postojové proudy, a nikoli na dva, jak tomu je například v Americe nebo Velké Británii. Jaké to jsou proudy? A jací kandidáti jim odpovídají?
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v současné době ❌ není na seznamu světových představitelů, se kterými se v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN plánuje setkat hlava Spojených států Donald Trump. Dnes o tom informoval portál stanice Suspilne, který se odvolává na seznam zveřejněný americkým velvyslancem při OSN Mikem Waltzem.
Opoziční občanští demokraté navrhnou při projednávání rozpočtu v Poslanecké sněmovně obnovit první tři dny nemoci bez nemocenské. Předseda ODS 👨 Martin Kupka to uvedl v diskusi televize Nova s ministrem zahraničí a předsedou Motoristů Petrem Macinkou. Ten obnovení takzvané karenční doby neprosadil v uplynulém týdnu při jednáních se zástupci SPD a ANO ve vládní koalici. V debatě řekl, že při hlasování určitě nebude proti.
Německá chystaná opatření proti 📈 vysokým cenám pohonných hmot mohou být podle analytiků signálem i pro Česko, aktuální zdražování ale automaticky nevyřeší. Tuzemské vládě proto doporučují spíše vyvážený a opatrný přístup. Pokud by česká vláda nakonec rozhodla o regulaci, pak analytici podporují cílené kroky jako například snížení spotřební daně. Naopak zastropování cen by podle nich mohlo krizi ještě prohloubit.
Senátní volby mohou obměnit složení Sněmovny. V říjnovém výběru zástupců do horní parlamentní komory usiluje o zvolení čtveřice nynějších poslanců, a to výhradně z koaličního tábora. Jde o tři zákonodárce hnutí ANO a jednoho z hnutí SPD. Pokud by ve volebním klání uspěli, poslanecký mandát by jim ❌ zanikl. Do sněmovních lavic by za ně nastoupili náhradníci podle pořadí na příslušných kandidátních listinách.
Stejně jako v minulých letech přilákaly 👑 korunovační klenoty na Pražský hrad stovky návštěvníků. Pražané i čeští a zahraniční turisté dorazili před Vladislavský sál ještě před otevřením výstavy, která letos nese podtitul Habsburkové 500. Kolem 09:00 se již fronta táhla téměř přes celé Jižní zahrady. Expozice představuje příběh klenotů od nástupu Ferdinanda I. Habsburského v roce 1526 až do konce 18. století.
Na letišti v Mošnově na Novojičínsku dnes začaly dvoudenní Dny NATO v Ostravě a Dny Vzdušných sil Armády ČR, které jsou největší bezpečnostní přehlídkou v Evropě. Ze všech stran jsou kolony 🚗 aut, která na akci jedou. Nejdelší kolona je ze strany od Studénky ve směru od dálnice D1. Je dlouhá asi devět kilometrů.
Ekonomickou situaci v ČR zhodnotilo 👍 pozitivně 52 procent zaměstnavatelů, což je nejvíce za dobu sledování od jara 2020. Zároveň ale 39 procent jich čeká zhoršení stability podnikatelského prostředí v souvislosti s kroky vlády. Vyplývá to z průzkumu společnosti Alma Career mezi 550 firmami, který tak ukázal výrazný kontrast mezi hodnocením ekonomiky a očekáváním dalšího vývoje.
V Mnichově dnes začíná 191. ročník pivních slavností 🍺 Oktoberfest. Do 4. října ho podle pořadatelů navštíví více než šest milionů lidí. Ve festivalovém areálu budou i letos panovat přísná bezpečnostní opatření, která bude zajišťovat přes 600 policistů. Konkrétní poznatky o ohrožení návštěvníků ale policie nemá.
Americký prezident 👴 Donald Trump v pátek oznámil, že se dohodl s Dánskem na urovnání vztahů kolem Grónska. USA tam nyní budou kontrolovat své bezpečnostní zájmy a žádná nepřátelská země si tam nebude moci vybudovat základnu bez amerického souhlasu, uvedl. Podle dánské premiérky Mette Frederiksenové bude dohoda dobrá pro Dánsko i NATO, uvedla agentura AFP.
