Výsledné hospodaření české vlády za loňský rok je nakonec úspěšné, a to v tom smyslu, že se konečný deficit „vešel“ do vytyčeného rámce, aniž by vláda loni musela přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona.
Ve svém vánočním projevu se premiér Fiala poměrně výrazně věnoval také ekonomickým tématům. Z nich se zaměřil zejména na inflaci. „Příští rok skončí neustálé zdražování,“ slibuje premiér. To ovšem není pravda. Zdražování bude pokračovat, jen pomalejším tempem než letos nebo loni. A sice – nejpravděpodobněji – tempem zhruba třetinovým v porovnání s letoškem a přibližně pětinovým v porovnání s loňskem.
Premiér Fiala přednesl své vánoční poselství.V něm opět předvedl, že víc než schopným kapitánem, který umí provést zemi těžkými časy, je spíše snílkem, který žije ve světě velkých myšlenek a iluzí, ale všední realita společnosti mu uniká.
Příští rok nabízí podle premiéra Petra Fialy (ODS) naději, že bude mnohem lepší než roky předcházející. To nejhorší má Česko za sebou, řekl Fiala ve svém vánočním projevu. Inflace se vrátí v roce 2024 k hodnotám obvyklým před třemi roky, skončí neustálé zdražování a reálné mzdy začnou růst, dodal. Za dobrou zprávu označil, že se podařilo i díky konsolidačnímu balíčku dostat pod kontrolu zadlužování země a deficit veřejných financí klesne pod tři procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Fialova vláda bude moci hned zkraje roku 2024 deklarovat vítězství nad inflací, vyplývá z nové analýzy agentury Bloomberg. Pravděpodobnost, že Fialův kabinet bude vládnout minimálně do roku 2029, tak vzroste, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Ministerský předseda Petr Fiala je přesvědčený, že do nového roku se Česko může dívat s optimismem. Potraviny podle něj zlevňují, a díky vládě budou zlevňovat i v roce 2024. Ceny energií se dostávají na rozumné hodnoty a například za elektřinu nebude většina lidí platit víc než nyní, kdy ceny (do konce roku) omezují stropy. Citelné zdražení pocítí jen každý sedmý. Tak přestaňte sýčkovat.
Pravděpodobnost pádu hutí Liberty Ostrava roste. Byl by to problém hlavně pro region jako takový, protože je v něm spousta firem a subdodavatelů navázaných na Liberty. Makroekonomicky to země celorepublikově nepocítí, v rámci kraje to však bude znatelná rána, s níž by došlo ke zvýšení regionální míry nezaměstnanosti. Pak by nastal řetězový efekt, firmy by neměly komu dodávat a číslo lidí, kteří přijdou o práci, by mohlo být daleko vyšší.
Stát uvolní na pomoci energeticky náročným firmám s cenami energií 3,5 miliardy korun. Peníze použije na snížení plateb firem na hladině vysokého a velmi vysokého napětí za obnovitelné zdroje energie, a to v průměru o dvě třetiny. Pomoc je určena pro téměř 25 tisíc odběrných míst. Na středeční tiskové konferenci to uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
Česká vláda uleví energeticky náročným firmám částkou 3,5 miliardy. Pomoc je to „lepší než dostat drátem do oka“. Srovnatelná německá pomoc má být ale stonásobná – a desetinásobná po přepočtu na velikost ekonomiky, komentuje dnešní rozhodnutí Fialova kabinetu ekonom Lukáš Kovanda.
V předchozích letech si česká ekonomika navykla výrazným „dávkám“ fiskálních prostředků. Dlouhých osm let levicových vlád, které uplácely své voliče si vybralo svou daň v hospodářství. A následné období pandemie, kdy se řada firem přizpůsobila řadě programů, typu Antivirus nebo Covid – Nepokryté náklady, situaci jen dále zhoršilo.
Expremiér a bývalý předseda ČSSD Jiří Paroubek, který byl a patrně stále je ochoten schvalovat zákony i s Marťany, pokud se dostane do sněmovny, se opět hlásí do boje. Vysněnou metu, vstup do dolní komory parlamentu, nebude dobývat rovnou s Marťany, zatím poslouží bývalá sociálnědemokratická poslankyně Jana Wolfová. Ta vede stranu Česká suverenita, nově zvanou Česká suverenita sociální demokracie. Partaj chce používat „opuštěnou“ zkratku ČSSD. Paroubek, nyní předseda spolku Nespokojení, hodlá stranu svým vstupem výrazně podpořit. To bude hit sezóny.
