Ministr financí Zbyněk Stanjura vrací na stůl možné snížení nebo zrušení podpory státnímu stavebnímu spoření. Po prezidentských volbách se totiž vládě otevírá několikaměsíční „okno příležitosti“, kdy může provádět citlivá a nepopulární úsporná opatření.
Životní a existenční minimum se od ledna zvýší o pět až šest procent. Přesné číslo chce ministerstvo práce a sociálních věcí stanovit podle údajů ČSÚ o inflaci za říjen.Přídavek na dítě by se měl zvýšit o 30 procent. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
O tomto víkendu se opět odehraje změna času, která už vůbec neměla být. Evropští poslanci už před třemi lety podpořili plán na zrušení povinného střídání standardního a letního času. Ke zrušení mělo dojít loni. Jenže kvůli covidové pandemii se rušení střídání času odložilo.
Slovenské ekonomice hrozí kvůli prudce rostoucím nákladům na elektřinu kolaps, řekl britskému ekonomickému listu Financial Times (FT) slovenský premiér Eduard Heger. Obrovský nárůst cen po ruské invazi na Ukrajinu by podle něj mohl slovenskou ekonomiku zlikvidovat, pokud Bratislava nezíská z Bruselu podporu v řádu miliard eur.
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) kvůli inflaci a snížení dodávek plynu z Ruska zhoršila výhled růstu mladých tržních ekonomik na příští rok na tři procenta, zatímco dosud počítala s růstem o 4,7 procenta. Varovala přitom, že rostoucí ceny energií zvýší cenový tlak na spotřebitele v rozvíjejících se zemích Evropy, Střední Asie a severní Afriky.
Svět se mění, očekává se hluboká recese a centrální banky otáčejí své měnové politiky. V důsledku toho se světové měny dostávají na horskou dráhu, kde již dlouhé roky nebyly. K čemu to povede?
Evropská komise navrhla odebrat Maďarsku 7,5 miliardy eur (184 miliard korun) z fondů Evropské unie mimo jiné kvůli nedostatečnému potírání korupce a problematickému přidělování veřejných zakázek. Unijní exekutiva členským zemím posílá ke schválení návrh, který může Budapešť připravit asi o třetinu jejích peněz z kohezních fondů, oznámil dnes eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn.
„Holubičí“ náznaky amerických centrálních bankéřů zazelenaly v uplynulém týdnu globální akciové trhy. Index S&P 500 se tedy vrátil nad 4000 bodů. Burzy se zjevně také oklepaly s rozhodnutí ECB rekordně zvýšit úrokové sazby o 75 bazických bodů na jednom zasedání. Banka tímto krokem sáhla k největšímu růstu sazeb za celou historii měnové unie. A jaké události měly největší dopad na trhy v minulém týdnu?
Během sedmdesátileté vlády Alžběty II. se její obličej stal jedním z těch nejznámějších po celém světě. Z velké části díky jeho zobrazení na mincích a bankovkách kterými se platí ve třech desítkách zemí. Nový král, Karel III., se svého obličeje na platidlech dočká také, ale nebude to přes noc.
Majetek, který mají Češi uložený v podílových fondech, letos od ledna do konce června klesl o 20 miliard na 688 miliard korun.
Pokles ruské ekonomiky letos bude nečekaně mělký, prognózují největší americké banky jako JP Morgan nebo Citigroup. První jmenovaná, největší banka USA, nově počítá s poklesem ruské ekonomiky čítajícím pouze 3,5 procenta. Jednalo by se tak o dramaticky slabší propad, než jakému ruské hospodářství čelilo v letech 2008 a 2009, v době světové finanční krize, nebo v roce 2020, kdy propukla covidová pandemie.
