Hajní tráví mezi stromy celý život, jejich práce je po staletí prakticky stejná. Jen jim dnes pomáhají moderní stroje či technologie a místo pytláků, kteří se vyskytují méně, nahánějí jezdce na terénních čtyřkolkách.
Zaměstnání hrobníka bylo v dřívějších letech synonymem pro místního stárnoucího opilce, který kope jámy na hřbitově. Tento pohled se postupně mění a ke zmíněné práci se dostávají i mladší lidé.
„Je to hrozná práce, ale příliš si vybírat nemůžu, protože nemám vzdělání a do gastronomie se mi už znovu nechce.” Tak hodnotí svou práci třicetiletá Zuzana, která prodává v trafice s občerstvením u jedné ze stanic pražského metra. Každé ráno vstává v půl páté a v práci je celou směnu na nohou. Nějaké posedávání dle ní nepřipadá v úvahu.
Hledáme řidiče. V současné době jeden z nejčastějších motivů personální inzerce. Sedět za volantem kamionu a dobývat dálnice bývalo v dobách socialismu snem mnoha mladíků. Nyní je situace odlišná. Do téhle dřiny se chce málokomu, byť finanční ohodnocení není vůbec špatné.
Řeznické řemeslo je v Česku téměř na vymření. Každý devátý řezník loni pověsil řemeslo na hřebík. Vyplývá to z dat Potravinářské komory. Na trhu chybí tisíce řezníků. A zájem mladých o učební obor je nicotný, zní od zaměstnavatelů i profesních organizací. Ani rostoucí platy na tom nic moc nemění.
Česká pošta prochází transformací, chce se dostat do černých čísel. Proto zavřela tři stovky poboček a prodává své nemovitosti. Ztráta státního podniku se loni po několika letech dostala pod miliardu a dosáhla „pouze” 700 milionů korun. Letos si chce podnik vylepšit čísla prodejem své vlajkové lodi, tedy hlavní pošty v pražské Jindřišské ulici. V aukci za ní vyžaduje minimálně 1,5 miliardy korun.
