Svět se ocitá v obchodní válce, která v éře moderní globalizace nemá obdoby. Vždyť Spojené státy jako největší ekonomika světa nyní aplikují průměrnou celní sazbu, která je nejvyšší od roku 1943. A to je jenom začátek.
Americký prezident Donald Trump naplňuje svoji hrozbu masivních cel. Na dovoz z Kanady a Mexika zavádí nové clo ve výši 25 procent, s výjimkou dovozu energetických surovin z Kanady (na které uplatní clo desetiprocentní). Na Čínu pak uplatní nově sazbu desetiprocentní, když už však na její dovoz v únoru zavedl nové, rovněž desetiprocentní clo.
Spojené státy zavedly cla ve výši 25 procent na dovoz z Kanady a Mexika a zároveň o deset procent zvýšily cla Číně. Oznámil to Bílý dům, podle něhož minutu po půlnoci místního času (6:01 středoevropského času) vstoupil v platnost plán prezidenta Donalda Trumpa. Čína v reakci oznámila, že od 10. března zavádí odvetná cla v rozmezí 10 až 15 procent na některé americké produkty. Kanadský premiér Justin Trudeau o několik hodin dříve uvedl, že jeho země ode dneška zatíží 25 procenty dovoz z USA v hodnotě 155 miliard kanadských dolarů (téměř 2,6 bilionu korun).
Americký prezident Donald Trump plánuje zavedení cel na dovoz zemědělských produktů do Spojených států od 2. dubna. Oznámil to na své sociální síti Truth Social. Podle agentury DPA ale není jasné, zda se cla budou vztahovat na dovoz ze všech zemí světa, či zda budou existovat výjimky pro některé obchodní partnery. Trump totiž pravidelně využívá hrozbu cly jako vyjednávací taktiku, kterou si vynucuje ústupky, dodala DPA.
Příměří mezi Ukrajinou a Ruskem by mohlo být uzavřeno už v příštích týdnech, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí večer washingtonského času v rozhovoru pro média po setkání se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.
S americkým prezidentem Donaldem Trumpem se o obchodu jedná obtížně, protože je jeho ekonomické myšlení v mnoha ohledech iracionální, píše v komentáři německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). To by však podle autora nemělo Evropskou unii odradit, aby v nové situaci viděla příležitost a začala s odbouráváním vlastních celních bariér.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že zavede 25procentní clo na dovoz oceli a hliníku do Spojených států. Cla se budou vztahovat na všechny země a vstoupit v platnost by měla 12. března, oznámil Bílý dům. Opatření podle Trumpovy administrativy podpoří produkci oceli a hliníku v USA. Zároveň však zvyšuje riziko širšího obchodního konfliktu. Představitelé zemí, kterých se cla dotknou nejvíce, včetně EU, plánují protiopatření, aby ochránili zájmy svých firem. Současně však dodávají, že jsou připraveni s americkou vládou jednat.
Americký prezident Donald Trump říká, že už během dvou dní zavede další sadu cel. Tentokrát půjde o takzvaná reciproční cla. Dorovnával by tedy americká cla s těmi, jež na USA uplatňují jiné země.
Čína zavedla dodatečná cla na dovoz vybraného zboží ze Spojených států. Reaguje tak na opatření, k němuž minulý týden sáhla administrativa prezidenta Donalda Trumpa, uvedla agentura Kjódó. Clo nad rámec už zavedených poplatků se liší podle konkrétních položek a dosahuje až 15 procent v případě amerického uhlí a zkapalněného zemního plynu (LNG), desetiprocentním poplatkem je pak zatížen dovoz ropy, zemědělských strojů či některých aut.
Cena plynu v EU vyskočila na více než dvouleté maximum. Dosáhla až 57,9 eura za megawatthodinu. Zásobníky v Evropě jsou naplněny jen ze 49 procent, zatímco pětiletý průměr pro tuto část roku je 57 procent. Cenu zvyšuje také vyhlížené chladné počasí v severozápadní Evropě. A také ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu letos na Nový rok. Ukrajina sama teď plyn postrádá, takže jej musí nově dovážet ze Slovenska a ve vyšší míře z Maďarska, což cenu plynu v EU dále šponuje.
Američtí dovozci hromadí zásoby italského Prosecca. Předzásobují se kvůli obavám z cel i stávek v amerických přístavech, píše agentura AP. O výrazném a neočekávaném nárůstu prodejů do USA mluví výrobci a zaznamenali ho i statistici. Objemy vypitého Prosecca se přitom v posledních měsících ve USA příliš nezměnily.
Spojené státy chtějí snížit počet svých vojáků na východním křídle NATO. Oznámilo to rumunské ministerstvo obrany. Agentura Reuters s odkazem na činitele NATO k oznámení Rumunska uvedla, že úpravy pozic amerických sil nejsou neobvyklé.
