Britský deník Financial Times si klade otázku, jak tým amerického prezidenta Donalda Trumpa vypočítával jednotlivým zemím celní sazby. A dochází k závěru, že postupoval podivně. Američanům bylo přitom řečeno, že reciproční cla budou jednoduchá.
Nová americká cla jsou pro české firmy špatnou zprávou, tvrdí analytici. Dopad na tuzemský průmysl podle nich bude zejména nepřímý, cla ale mohou ovlivnit i tuzemský export do dalších zemí. Experti také varují před zpomalením evropské i tuzemské ekonomiky. Předpokládají odvetné kroky ze strany EU i dalších zemí. Analytici zároveň upozorňují, že zatím není jasné, na co vše budou americká cla platit.
Spojené státy začínají vybírat 25procentní clo na dovoz osobních a lehkých užitkových aut. Pro automobily vyrobené mimo Spojené státy platí od čtvrtečního rána pětadvacetiprocentní přirážka, což je tvrdá rána pro automobilový průmysl ve světě, napsala agentura AFP a dodala, že následovat budou i 25procentní cla na dovážené automobilové součástky a náhradní díly. A mezitím americký prezident Donald Trump oznámil zavedení mnoha dalších cel.
Donald Trump dnešek překřtil na „den osvobození“. Nejspíš chystá další cla k sérii těch, která už svými exekutivními příkazy zavedl. Všechny mají za cíl narovnat údajně nespravedlivou obchodní politiku vůči USA a nakopnout domácí ekonomiku. Bude to fungovat? Z příkladu automobilového průmyslu je patrné, že mnohé americké firmy neskončí na straně vítězů, ale ve výčtu obětí.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se chystá většinu dovozu do Spojených států zatížit clem kolem 20 procent. S odkazem na tři informované zdroje to napsal server listu The Washington Post. Část ekonomů upozorňuje na hospodářské problémy, které takový krok přinese. Trump se chystá sérii cel oznámit ve středu, vybrané peníze by chtěl částečně použít na snížení daní Američanům.
Evropa obchodní konfrontaci se Spojenými státy nezačala, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropská unie je podle ní nadále otevřena jednání, má ale zároveň sílu se americkým clům bránit. Šéfka EK to prohlásila během plenárního zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku.
Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o zavedení rozsáhlých cel vyvolává velikou nejistotu a snižuje důvěru. Není však pravděpodobné, že by v blízké budoucnosti vyvolala recesi. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekla šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová.
Polský premiér Donald Tusk vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby přehodnotil svůj záměr zavést pětadvacetiprocentní cla na dovoz aut z Evropské unie. Uvedla to polská tisková agentura PAP.
Evropské lídry rozděluje přístup k americkým clům. Někteří chtějí Donalda Trumpa uchlácholit ústupky, někteří chtějí zaútočit na amerických technologický sektor a další alibisticky čekají, až se bouře přežene. Je lepší před americkým prezidentem kapitulovat nebo risknout tvrdou odpověď?
Spotová cena zlata stoupla o 0,6 procenta na 3036,1 dolaru za troyskou unci. Investoři se obávají, že cla, která by měla vstoupit v platnost 2. dubna, mohou podpořit inflaci, zpomalit hospodářský růst a zvýšit obchodní napětí.
Americký prezident Donald Trump zavádí další sadu cel. Tentokrát jde o nová, 25procentní cla na všechny dovážené automobily. Jaké to bude mít dopady nejen na evropské ekonomiky, rozebírá na datech ekonom Lukáš Kovanda.
Největší kryptoměnové burze na světě Binance se již podařilo zajistit prostředky na náhradu 90 procent kryptoměn odcizených při rekordním hackerském útoku na její platformu. Zbývajících deset procent tvoří méně likvidní tokeny, jejichž získání v potřebném množství může trvat déle.
Dnešních protestů proti rostoucím životním nákladům a stavu školství se po celé Francii zúčastnilo na 320 tisíc lidí, z toho 70 tisíc se sešlo na hlavní demonstraci v Paříži. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na francouzské ministerstvo vnitra. Dnešní účast je nižší než 410 tisíc lidí z minulé soboty a 550 tisíc demonstrantů ze 17. října, kdy na řadě míst země vypukly nepokoje.
Velvyslanectví Spojených států v Moskvě varovalo před možným útokem s velkým počtem obětí v parku Caricyno na jihu ruské metropole. Ruská tajná služba FSB podle státní agentury TASS uvedla, že od americké strany získala informace o přípravě teroristického útoku a podniká příslušná opatření.
Norská rada pro cestovní ruch spustila humornou kampaň lákající na nejpůsobivější veřejné záchody v zemi. Reagovala tak na to, že americký prezident Donald Trump označil tento severský stát vulgárním výrazem pro latrínu, protože opět nedostal Nobelovu cenu. Tu přitom neuděluje norská vláda, nýbrž nezávislý Nobelův výbor, což Norsko Trumpovi opakovaně vysvětlovalo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na telegramu potvrdil, že evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli.
V Praze, Libereckém kraji a dalších krajích, kde hnutí ANO v říjnových komunálních volbách výrazně oslabilo, se budou konat jeho mimořádné sněmy. V Libereckém kraji již byl stanoven termín, v Praze se o něm jedná. V diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO).
Tři letadla přepravující evakuované obyvatelé města Olešky, které se nachází na území Ukrajiny okupovaném Ruskem, přistála na letišti u běloruského města Homel. Informovala o tom běloruská státní tisková agentura Belta.
Rusko v noci na dnešek opět útočilo pomocí dronů na Ukrajinu. V ukrajinské Dněpropetrovské oblasti jeden člověk přišel o život a dva lidé byli zraněni. Dronové útoky vedly rovněž k rozsáhlým výpadkům v dodávkách elektřiny. Informovali o tom ukrajinští představitelé.
V Polsku se vyostřil spor o ústavní soud, u jeho budovy zasahovala policie. Část soudců tvrdí, že dosavadnímu předsedovi a místopředsedovi pozastavili výkon funkce. Generální prokurátor, kterým je ministr spravedlnosti Waldemar Žurek, požádal, aby byli oba zbaveni imunity.
Americké ministerstvo zahraničí dnes oznámilo, že schválilo prodej 500 střel PAC-3 do systémů protiraketové obrany Patriot Ukrajině. Odhadovaná cena je 2,1 miliardy dolarů (45,8 miliardy Kč) a financovat nákup budou "partneři a spojenci", uvedlo ministerstvo.