Vláda schválila návrh novely zákona o dočasném snížení spotřební daně na naftu a benzin o 1,5 koruny na litr. Premiér Petr Fiala to oznámil po jednání kabinetu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) před týdnem uvedl, že opatření by mělo platit v období od 1. června do 30. září. U nafty přitom ministerstvo financí zvažuje zavést snížení trvale.
Kvůli ruské invazi na Ukrajinu, sankcím západního světa proti Rusku a odvetným krokům Kremlu stoupá obava, že by mohla dojít v evropských zásobnících nafta. Kontinent má zásoby asi na 40 dnů, ale mezi jednotlivými zeměmi je velký rozdíl. Kdyby musely státy spoléhat jen na své zásoby bez jejich doplňování, už za 13 dnů by nafta došla Lucemburčanům a v Česku za 11 týdnů. Nejdéle by vydrželi Finové – přes půl roku, uvedla agentura Bloomberg.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vyhověl požadavkům dopravců, které tíží vysoké ceny paliv, jen částečně - zrušil zálohy u silniční daně a odložil platby DPH. Podnikatelé v autodopravě však po vládě požadovali úplné zrušení silniční daně, přímou finanční pomoc a snížení spotřební daně z nafty na minimum EU.
Překvapení se nekoná. Ministerstva průmyslu a financí udělala „obří razii“ na pumpaře. Podle některých „expertů“, kteří se vylíhli na státních úřadech, totiž mohli právě pumpaři za obří zdražení pohonných hmot. Člověku, který umí sčítat jedna a jedna, bylo přitom dopředu jasné, jak celá akce dopadne.
Ministerstvo financí při kontrole prodejních cen pohonných hmot neodhalilo plošně nepřiměřené marže čerpacích stanic. Nemá ani podezření na kartelovou dohodu. „Problém je, že ministerstvo nezkoumalo marže rafinérií. Možná záměrně. Pokud by se totiž potvrdil trvalejší trend vyšších cen pohonných hmot, špatně by se mu odráželo volání dopravců za zrušení spotřební daně z paliv,“ komentuje zjištění resortu ekonom Lukáš Kovanda.
Včera skončila několikadenní etapa často historicky rekordně prudkého zlevňování jak benzínu, tak nafty. Důvod? Zdražující ropa, která reaguje na stupňující se boje na Ukrajině.
Zlevňování pohonných hmot pokračuje rychlým tempem. Byť včera už tempo zlevňování oproti úterý zpomalilo. Platí ovšem, že úterní a včerejší zlevnění ve svém součtu představují nejvýraznější dvoudenní zlevnění pohonných hmot v historii sledování od začátku roku 2005.
Pohonné hmoty v ČR začaly prudce zlevňovat. Děje se tak poprvé od začátku války na Ukrajině. Benzín „přes noc“ zlevnil nejvýrazněji za posledních více než jedenáct let.
Pohonné hmoty letos citelně zdražují takřka v celé EU. V Česku je však jejich růst druhý nejvýraznější. Pouze v jediné zemi, v Německu, letos benzín i nafta zdražují ještě výrazněji než v Česku. Vyplývá to z údajů, které pravidelně zveřejňuje Evropská komise.
Nafta v ČR i včera zdražovala, navzdory poklesu ceny na burze v Rotterdamu.
Ceny pohonných hmot letí raketově vzhůru v celé Evropě. A vedle všeobecné snahy pomoci Ukrajincům zasažených válkou se lidé začínají bát, za kolik budou tankovat. Vlády mají docela dost možností, jak cenu benzinu a nafty srazit. Ale z nějakého důvodu vymýšlejí složité mechanismy, které k cíli nevedou vůbec, nebo jen minimálně. Ale proč to dělat jednoduše, když to jde i složitě, že?
Vlny veder na konci června poškodí zemědělce, lze čekat propad výnosů. U mnohých plodin lze očekávat zásadní propad, řekl bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.
