Jediná cesta k míru v Evropě vede přes silnou vojenskou podporu Ukrajiny, ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi o mír nejde a nikdy nešlo. Po ruských nočních útocích na Kyjev a další města to na síti X uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) je Rusko tím, kdo nechce dohodu.
Prezidenti a premiéři 26 členských zemí Evropské unie se v Bruselu shodli na další podpoře bránící se Ukrajiny. Potvrdil to unijní zdroj. Vyzvali rovněž Rusko, aby ukázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku, kterou rozpoutalo svým útokem na sousední zemi v únoru 2022. Proti byl maďarský ministerský předseda Viktor Orbán. Text proto nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu, k jejichž schválení je potřeba jednomyslný souhlas všech zemí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj věří, že letos bude možné dosáhnout trvalého míru na Ukrajině. Napsal to na X po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem, s nímž se v únoru v Bílém domě dostal do roztržky. Dnešní jednání označil za pozitivní, velmi věcné a upřímné. Později doplnil, že se necítil pod tlakem.
Ruský prezident Vladimir Putin během telefonátu o válce na Ukrajině se svým americkým prezidentem Donaldem Trumpem souhlasil se zastavením útoků na energetickou infrastrukturu na 30 dnů. Podle agentury Reuters o tom informoval Kreml. Putin dal příslušný rozkaz ruské armádě. Kromě toho spolu oba státníci hovořili také o potřebě míru a příměří na Ukrajině, uvedl podle Reuters Bílý dům v prohlášení. Hovořili podle něj také o Blízkém východě a bilaterálních vztazích mezi USA a Ruskem. Telefonát trval více než dvě a půl hodiny.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že bude v úterý mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války na Ukrajině, včetně území a elektráren. Informovaly o tom agentury Reuters a AP. Chystaný hovor potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, k jeho obsahu se však nechtěl vyjádřit.
Podmínky, které si klade Rusko pro souhlas s příměřím ve válce na Ukrajině, ukazují, že Moskva ve skutečnosti nechce mír, řekla novinářům šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Česko na zasedání zastupuje ministr Jan Lipavský, který chce se svými protějšky probrat i téma dalšího vysílání rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), s jejímž financováním končí americká vláda.
Britský premiér Keir Starmer po virtuálním jednání se světovými státníky řekl, že takzvaná koalice ochotných zemí vypracuje plány, aby pomohly zajistit bezpečnost Ukrajiny v případě mírové dohody s Ruskem, napsala agentura Reuters. Podle ministerského předsedy se jednání posouvá do operační fáze, příští týden se v Británii sejdou vojenští představitelé.
Cenou za příměří na Ukrajině čelící ruské agresi nemůže být podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) to, že by Ukrajina měla ustoupit ze svých požadavků. Ministryně to uvedla po setkání se svým ukrajinským protějškem Rustemem Umerovem. Ukrajinský ministr obrany před novináři poděkoval za veškerou pomoc, kterou ČR Ukrajině poskytuje, politickou i vojenskou. Jednání označil za produktivní.
Rusko souhlasí s návrhy na zastavení bojů, měly by ale vést k dlouhodobému míru a k řešení příčin krize, řekl podle státní agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin.
Rusko je připravené jednat s Američany o návrhu na příměří ve válce na Ukrajině už dnes, řekla mluvčí ruského resortu zahraničí Marija Zacharovová. Do Moskvy přiletěla delegace amerických vyjednávačů vedená Stevem Witkoffem, speciálním vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zahraničněpolitický poradce Kremlu Jurij Ušakov vyjádřil ohledně klidu zbraní skepsi, příměří by podle něj jen dalo ukrajinské armádě možnost si oddechnout.
Rusko předložilo Spojeným státům seznam požadavků, jimiž podmiňuje dohodu o ukončení války na Ukrajině a obnovení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva zdroje obeznámené s touto záležitostí. Zatím však podle ní není jasné, co přesně Moskva požaduje či zda je ochotna zahájit mírová jednání s Kyjevem ještě před souhlasem s jejími podmínkami.
