Zatímco Fed včera zvýšil úrokové sazby o 25 bazických bodů do pásma 4,50-4,75 procenta, ECB dnes přidá k dobru rovnou půl procentního bodu a svou depozitní sazbu zvýší na 2,5 procenta. V případě ČNB se naopak žádná změna nastavení měnové politiky dnes nečeká, míní analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Co očekávají přední investoři a ekonomové od roku 2023? Jak se bude vyvíjet ekonomika a kapitálové trhy? Máme za sebou vrchol inflace i úrokových sazeb, nebo nás čeká další růst? A co očekávaná recese znamená pro akcie? Vyplatí se přechod k dluhopisům? I na tyto otázky budou odpovídat odborníci na konferenci Investiční výhledy 2023, kterou pořádá investiční společnost EMUN ve spolupráci s hlavními partnery KPMG ČR a PPF bankou. Newstream je mediálním partnerem konference.
Od července je Jan Frait podruhé členem bankovní rady ČNB. Poprvé do ní na šestileté funkční období nastoupil už v roce 2000. Letos v únoru se stane viceguvernérem. „Žijeme v době inflačního šoku,” říká Frait. Podle něj není žádné optimální řešení, jak s růstem cen rychle zatočit. Hraje tu moc vlivů, například ceny energií jsou nyní naprosto nepředvídatelné. „Nemáme klasickou inflaci, kdy by rostlo víceméně všechno.” Česko se podle něj letos dostane do mírné, asi jednoprocentní recese. Přesto prý není důvod „pro katastrofické scénáře o prudkém poklesu produkce nebo razantním růstu nezaměstnanosti”.
Koruna v pondělí ráno zpevnila vůči euru na nejsilnější úroveň od roku 2008, citelně sílí i vůči dolaru. Pomáhá ji post-covidový boom čínských a asijských trhů a slábnoucí vyhlídky dolaru, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Koruna vstupuje do nového roku při síle, je nejsilnější od srpna 2011 a nachází se blízko maxim od roku 2008. Svědčí jí včerejší slova guvernéra ČNB Aleše Michla.
Centrální banka podle očekávání ponechala beze změny jak úrokové sazby, tak závazek bránit korunu proti “nadměrným výkyvům”. Pro stabilní sazby na úrovni sedm procent hlasovalo pět členů bankovní rady, zatímco dva členové zvedli ruku pro růst sazeb o 50 bazických bodů.
Prezident Zeman si během svého druhého prezidentského mandátu doskládal radu České národní banky. Chvilku si na to musel počkat, jelikož mandát členů rady je šestiletý. Ale nakonec se mu to těsně před vypršením svého vlastního prezidentského mandátu povedlo.
Noví členové bankovní rady jsou známi. Prezident Miloš Zeman dnes jimi jmenoval Jana Procházku, dosavadního šéfa pojišťovny EGAP a Jan Kubíčka, šéfa Úřadu Národní rozpočtové rady. Prezident Zeman se při jejich jmenování vyslovil pro to, aby se úrokové sazby ČNB dále nezvyšovaly, takže je zřejmé, že posledním „jestřábem“ bankovní rady zůstane od února Tomáš Holub.
Prezident Miloš Zeman jmenuje nové členy bankovní rady České národní banky (ČNB) už tuto středu. Řekl to v rozhovoru pro Český rozhlas.
Česká národní banka už zhruba měsíc neintervenuje na podporu koruny na devizovém trhu, nedala na ni ani jediné euro ze svého sejfu. Koruna se přesto drží na historicky silné úrovni.
Japonská investiční banka Nomura vydala zprávu, že České republice, Maďarsku a Rumunsku hrozí v příštím roce měnová krize, a to kvůli rostoucím rozpočtovým a vnějším problémům. Je na tom koruna skutečně tak špatně? „Je to úplný nesmysl. Naše nezaměstnanost je pod učebnicovou přirozenou mírou. Dokud se u nás bude vyrábět, koruna neoslabí, právě naopak,“ myslí si přední tuzemský odborník na měny Petr Krčil z Art of Finance.
Americký dolar 📈 posiluje vůči koši předních světových měn. Zotavení dolaru umožnily výprodeje na dluhopisových trzích a rostoucí obavy o veřejné finance v Británii a Japonsku, které oslabily britskou libru a japonský jen. Obchodníci nyní čekají na páteční údaje o zaměstnanosti v USA, které by mohly naznačit další vývoj americké měny.
Polský národněkonzervativní prezident Karol Nawrocki v rozporu s tradicí ❌ nevzal do své delegace na cestu do Spojených států žádného zástupce ministerstva zahraničí. Šéf kanceláře prezidenta navíc podle médií řekl, že vláda premiéra Donalda Tuska žádnou politiku vůči Spojeným státům nevede, protože s nimi žádné vztahy nemá.
Ekonomika Severní Koreje díky posílení hospodářských vazeb na Rusko 📈 rostla loni nejrychleji za osm let. Růst hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2024 zrychlil na 3,7 procenta ze 3,1 procenta o rok dříve. S odkazem na odhad centrální banky Jižní Koreje (BOK) o tom informuje agentura Reuters.
