Veřejné rozpočty naší země si zaslouží změnu aktuálního trendu, kdy jsou příjmy a výdaje v zjevné dysbalanci. Vládou připravený soubor několika desítek zákonů, přezdívaný jako konsolidační balíček, byl představen právě coby řešení popsaného stavu. Balíček, stále ještě projednávaný Sněmovnou, přináší relevantní opatření mířící ke snížení veřejných výdajů, ať již jde o náklady na provoz státu, nebo objem přerozdělovaných dotací. Přiznejme si, že takový přístup česká ekonomika potřebuje a věřme, že i v dalších balíčcích, o kterých se mluví, najdou politici odvahu předkládat návrhy postavené na této logice, tvrdí hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Připravovaný konsolidační balíček promluví také do cen potravin. Jeho tvůrci se sice zaklínají tím, že povede ke zlevnění potravin, o čemž minulý týden řetězce ujišťovaly i premiéra. Nedávná zkušenost z Finska nebo Německa ale hovoří spíše proti nim. Naopak, balíček může vytvořit tlak na zdražení potravin, neboť zdraží nájem z půdy zemědělcům.
Vládní konsolidační balíček ve Sněmovně prošel druhým čtením a je tak před závěrečným schvalováním. Poslanci vznesli osm desítek návrhů úprav, úpravy balíčku navrhla i vládní koalice. Poslanci by měli předlohu schvalovat na konci září.
Téměř třicet hodin trvalo jednání sněmovny o programu, jehož hlavním bodem je schvalování vládního konsolidačního balíčku. A to bude kvůli obstrukcí opozice ještě výrazně delší - možná potrvá i týden.
Návrh konsolidačního balíčku znervóznil Čechy, jeho dopadů se obává 81 procent lidí. Nejvíce se bojí navyšování DPH u některých produktů, strach z něj mají tři čtvrtiny lidí. Vyplývá to ze srpnového průzkumu společnosti Generali Investments mezi 1000 respondenty. Kvůli strachu o své finance dvě třetiny Čechů šetří na energiích, 60 procent z oslovených také na potravinách.
Sněmovní rozpočtový výbor podle očekávání doporučil dolní parlamentní komoře přijetí vládního konsolidačního balíčku s úpravami, na kterých se dohodla vládní koalice. Koaliční úpravy nemají snížit příjmy státu, s nimiž počítal vládní návrh. Poslanci opozičního hnutí ANO podle své předsedkyně Aleny Schillerové předloží návrhy až při projednávání balíčku na zářijové schůzi Sněmovny.
Finální podoba balíčku, kterou koalice dojednala, představuje částečně promarněnou příležitost, neboť ruší některá ekonomicky smysluplná opatření původní podoby balíčku. Na druhou stranu nelze říci, že by se finální podoba balíčku od té původní lišila jakkoli dramatičtěji. Je na ní patrný vliv politických vyjednávání, která ovšem původní verzi balíčku zavedla z ekonomického hlediska převážně horším směrem.
Vládní pětikoalice se dohodla na úpravách konsolidačního balíčku. Změny se dotknou daní, účetnictví či zaměstnaneckých benefitů. Ve finále jsou změny spíše kosmetické, dopad na státní rozpočet zůstává zhruba stejný jako při původním návrhu. Projděte si úpravy a doplnění vládního ozdravného balíčku.
Změny v konsolidačním balíčku, které se podle dnešní zprávy Mladé fronty Dnes nejspíše podaří prosadit hnutí STAN, by v příštím roce připravily státní rozpočet o více než deset miliard korun – v porovnání se situací při prosazení stávající, nepozměněné podoby balíčku. Více než deset miliard korun přitom představuje zhruba třetinu výnosu, který měl státnímu rozpočtu balíček na příjmové straně v příštím roce zajistit. Nejde tudíž o žádné „drobné“.
Pokud vláda ponechá v balíčku zvýhodnění benefitů, sníží své šance na volební úspěch, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Voliči pětikoaličních stran totiž volají po úsporách a i oni těžko vstřebají, proč se má šetřit na důchodcích, a ne na zaměstnancích. Změny daní v balíčku jinak zvýší inflaci, dodává ekonom s tím, že slábnoucí koruna přitom nepomůže.
Připravovaný konsolidační balíček zvýší lidem inflaci a firmám marže. Konstatuje to Česká národní banka ve své v pátek zveřejněné Zprávě o měnové politice.
Obce se obávají nedostatku peněz na financování nepedagogických pracovníků ve školách, které od letošního roku přebírají místo státu. Problémy se zajištěním peněz budou mít více než tři čtvrtiny obcí, uvedlo v tiskové správě Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR).
Novým starostou New Yorku se po složení přísahy stal 34letý demokrat Zohran Mamdani, který je prvním muslimským starostou tohoto největšího amerického města. Do úřadu bude slavnostně uveden odpoledne místního času,
Vláda udělá vše pro to, aby se česká rozdělená společnost začala sjednocovat, hlavně v otázce hrdosti a vlastenectví. V novoročním projevu, zveřejněném dnes na sociálních sítích, to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Předseda vlády také doufá, že letošní rok bude rokem míru.
Jaderné elektrárny Temelín a Dukovany v loňském roce vyrobily rekordních 32,066 terawatthodiny (TWh) elektřiny. To je dosud nejvíce za jeden kalendářní rok. Loňská produkce jaderných zdrojů by tak pokryla přibližně půlroční spotřebu celé České republiky. Letos bude vlivem odstávek pro výměnu paliva výroba o něco nižší.
Praha ode dneška zpoplatnila parkování elektromobilů v zónách placeného stání, které bylo dosud zdarma. Majitelé vozů na elektřinu zaplatí za parkovací oprávnění polovinu toho, co řidiči aut se spalovacími motory, tedy 600 korun ročně. Majitelé bezemisních vozidel si také mohou pořídit oprávnění, na základě kterého budou moci parkovat po celé Praze za 24 tisíc korun ročně.
Od ledna se mění některé podmínky fungování veřejného zdravotního pojištění. Stát bude na základě valorizace nastavené podle vývoje ekonomiky platit za státní pojištěnce, tedy seniory, děti či nezaměstnané, 2188 korun měsíčně, letos to bylo o 61 korun méně. Pojistné nebude stát nově hradit za pečující o děti od sedmi do 15 let, dosud částku platil, pokud měl pečující dvě.
O silvestrovských oslavách vyjížděli hasiči 🚒 v Česku ke 259 požárům, bylo jich o 98 méně než na přelomu roku 2024/2025. Většina případů byla méně vážných a týkala se především zapálených odpadkových košů, kontejnerů nebo zbytků pyrotechniky.
Hrad loni opět obdržel více než tisíc žádostí o milost, přesný počet bude znám během ledna. Prezident Petr Pavel loni udělil 15 milostí, od března 2023, kdy nastoupil do funkce, jich bylo 19.
Francie odloží zákaz jednorázových plastových kelímků o čtyři roky na rok 2030. Podle vlády by jeho původně plánované zavedení od ledna příštího roku bylo technicky obtížné.
