Americký prezident Donald Trump zopakoval svůj záměr zabrat Pásmo Gazy, když podnikatelům na jednání v Kataru řekl, že Spojené státy by z toho válkou zdecimovaného území vytvořily „zónu svobody“. Argumentoval přitom tím, že na tomto palestinském území už není co zachránit, napsala agentura Reuters. Zástupce teroristického hnutí Hamás Básim Naím reagoval slovy, že Pásmo Gazy není na prodej.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přicestoval na návštěvu Maďarska, a to navzdory zatykači, který na šéfa vlády židovského státu vydal Mezinárodní trestní soud (ICC). Do Maďarska pozval Netanjahua premiér Viktor Orbán, jehož země zatykač ignoruje.
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa zrušila granty a kontrakty s Kolumbijskou univerzitou v New Yorku v hodnotě 400 milionů dolarů (9,2 miliardy korun), napsala agentura Reuters. Opatření podle ní americké ministerstvo školství zdůvodnilo „nečinností“ univerzity „tváří v tvář šikaně vůči židovským studentům“.
Útok 7. října 2023 byl naprostým selháním izraelské armády, která zcela podcenila teroristické hnutí Hamás. Plyne z uveřejněných závěrů vnitřního vyšetřování izraelské armády, píše agentura AFP. Teroristický útok byl veden ve třech vlnách, přičemž celkem na území Izraele proniklo přibližně pět tisíc ozbrojenců a dalších osob z Pásma Gazy.
Palestinci nebudou mít právo na návrat do Pásma Gazy, až bude toto zdevastované území po válce ve „vlastnictví“ Spojených států, řekl americký prezident Donald Trump. Informovaly o tom tiskové agentury s odkazem na zveřejněnou ukázku z prezidentova rozhovoru pro média.
Izraelský ministr obrany Jisrael Kac nařídil armádě, aby připravila plán umožňující odchod Palestinců z Pásma Gazy. S odvoláním na Kacův úřad o tom informoval server The Times of Israel (ToI). Pokyn přichází krátce poté, co americký prezident Donald Trump zmínil záměr, že Spojené státy převezmou Pásmo Gazy, přičemž tamní obyvatelé budou přesídleni do okolních arabských zemí.
Spojené státy chtějí převzít kontrolu a vlastnictví nad Pásmem Gazy a přestavět ho poté, co bude místní palestinské obyvatelstvo přesídleno jinam. Řekl to podle agentury AP americký prezident Donald Trump po úterním jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Bílém domě. Palestinské teroristické hnutí Hamás, které Pásmo Gazy ovládá, považuje Trumpův návrh převzít kontrolu nad touto oblastí za směšný, absurdní a nebezpečný.
Americký prezident Donald Trump pozval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua do Bílého domu, setkají se v úterý 4. února. Oznámila to Netanjahuova kancelář. Izraelský premiér je podle agentur prvním zahraničním lídrem, který obdržel pozvání do Bílého domu od začátku Trumpova druhého funkčního období. Americký prezident se mandátu ujal minulý týden.
Izraelská armáda začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
Americké ministerstvo zahraničí zmrazilo veškerou stávající zahraniční pomoc a pozastavilo poskytování nové zahraniční pomoci. Informovaly o tom agentury AP a Reuters s odkazem na kabelogram, který rozeslal nový ministr zahraničí Marco Rubio ambasádám po celém světě. Výjimkou má být pouze humanitární potravinová pomoc a vojenská podpora pro Izrael a Egypt. Ty mají pokračovat.
Dohoda o příměří v Pásmu Gazy uzavřená mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás snižuje rizika pro veřejné finance a mohla by zlepšit úvěrový rating země. Uvedla to agentura Moody's Ratings. Vysoké náklady na boje v Gaze a Libanonu způsobily, že hlavní ratingové agentury Moody's, S&P Global a Fitch loni rating Izraele snížily.
Ceny ropy 🛢 dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly. Brent přidává 7,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 7,5 procenta a prodává se kolem 85,20 dolaru za barel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
