Guvernér České národní banky připustil, že snižování sazeb může pokračovat. Brzy bychom se tak mohli dostat nadohled 5procentní hranici. Pak ale podle guvernérových slov začne být ČNB ostražitější. A není se čemu divit. Boj s inflací totiž není ani zdaleka vyhraný. Ačkoli se to na první pohled nemusí zdát.
Svět Česku pro letošek prognózuje nižší inflaci, než jakou má mít Evropská unie jako celek. Na Slovensku má letos být inflace citelně vyšší než v Česku, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Spotřebitelské ceny v prosinci meziročně stouply o 6,9 procenta. Tempo růstu tak zpomalilo z listopadových 7,3 procenta. Meziměsíčně se ceny snížily o 0,4 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Za celý loňský rok činila průměrná míra inflace 10,7 procenta. Bylo to o 4,4 procentního bodu méně než v roce 2022, kdy ovšem byla druhá nejvyšší inflace od vzniku samostatné ČR.
Českou ekonomiku čeká v příštím roce oživení, hrubý domácí produkt vzroste o 1,7 procenta po letošním poklesu o 0,3 procenta. Hospodářství by měla nastartovat spotřeba domácností, kterým začne znovu růst disponibilní příjem po opadnutí inflační vlny. Růst spotřebitelských cen by měl příští rok zpomalit na 2,9 procenta z letošních 10,8 procenta. Vyplývá to z pravidelného průzkumu ministerstva financí k vývoji ekonomiky na základě prognóz 16 tuzemských odborných institucí.
Míra inflace v Evropské unii v říjnu klesla na 3,6 procenta, uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice inflace dosáhla 9,5 procenta a byla druhá nejvyšší ze zemí sedmadvacítky. Nejvyšší inflaci mělo s hodnotou 9,6 procenta Maďarsko.
