Návrat turbíny pro plynovod Nord Stream 1 do Ruska je kvůli západním sankcím nemožný. Uvedl to ve středu ruský plynárenský podnik Gazprom, který chybějící turbínou zdůvodňuje omezení dodávek. Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie.
Plynovod Nord Stream 1 je od včerejška v provozu. Zatím však pouze na 40 procent své přepravní kapacity. Ruský prezident Vladimir Putin přitom varuje, že už příští týden může plynovodem proudit plyn pouze z 20 procent jeho kapacity. Nejistota ohledně dalšího vývoje žene cenu plynu v EU opět vzhůru, aktuálně o přibližně šest procent.
Země Evropské unie by měly kvůli očekávanému výpadku dodávek ruského plynu omezit během nadcházející topné sezóny spotřebu plynu o 15 procent. Navrhla to Evropská komise v rámci sady opatření, která mají členským zemím mimo jiné prostřednictvím vzájemné solidarity zajistit dostatek plynu pro domácnosti a klíčové provozy.
V Německu se debatuje o tom, kdo bude mít v případné energetické krize prioritu, zda firmy, anebo spotřebitelé. Největší evropská ekonomika se připravuje na to, že Rusko ukončí dodávky plynu. Podle unijních pravidel mají v případě nedostatku suroviny přednost domácnosti a kritická infrastruktura, například nemocnice či domovy seniorů, píše ekonomický list Financial Times (FT).
Největší německý výrobce elektřiny a rovněž dovozce ruského plynu RWE oznámil, že obdržel od ruské společnosti Gazprom vyrozumění, že ruská firma dál nemůže plnit své závazky z důvodu zásahu vyšší moci. Stejné sdělení dostal od ruského plynárenského gigantu také Uniper, který je největším dovozcem ruského plynu do Německa. To by znamenalo, že se Gazprom snaží vyvázat z odpovědnosti za neplnění závazků vůči Uniperu a RWE.
V současnosti nejsledovanějším a nejdiskutovanějším průmyslovým zařízením světa je bezesporu jedna konkrétní turbína, co odešla na údržbovou opravu do kanadského Montrealu. Poslal ji tam Gazprom, ruský plynárenský gigant, jejž ovládá Kreml. Jenže turbína nemůže zpět do Ruska. Kanada totiž v červnu zavedla sankce na ruský ropný a plynárenský průmysl, které znemožňují export právě takových zařízení do Ruska.
Německá energetická společnost Uniper, která je největším odběratelem ruského plynu v Německu, požádala vládu v Berlíně o stabilizační pomoc. Společnost, která se dostala do potíží kvůli nedostatku plynu a jeho prudce rostoucím cenám, navrhuje kapitálová opatření, aby vláda mohla do podniku vstoupit. Uniper chce také přenášet cenovou zátěž plně na zákazníky. Cílem je zastavit kumulaci ztrát a zajistit firmě likviditu.
Německá vláda je podle dnešních slov kancléře Olafa Scholze připravena zachránit Uniper. Tento plynárenský kolos ze země našich západních sousedů se zmítá ve vážných finančních problémech poté, co jej ruský prezident Vladimir Putin v polovině června odstřihl od zhruba 60 procent nasmlouvaných dodávek plynu. Akcie Uniperu ve čtvrtek propadají o skoro dvanáct procent, za poslední měsíc jsou dole o takřka 41 procent.
Skupina KKCG miliardáře Karla Komárka jedná s vládou o převodu výkonu akcionářských práv ve společnosti Moravia Gas Storage (MGS) na český stát. Oznámila to mluvčí skupiny Dana Dvořáková.
Ruská plynárenská společnost Gazprom za loňský rok nevyplatí žádné dividendy. Naposledy se tak rozhodla v roce 1998. Cena akcií firmy, nad kterou má kontrolu Kreml, se v reakci na oznámení propadla o více než čtvrtinu, píše agentura Reuters.
Úplné přerušení dodávek zemního plynu z Ruska by ve druhém pololetí mohlo snížit výkon německé ekonomiky o 12,7 procenta. Vyplývá to ze studie, kterou pro bavorskou hospodářskou asociaci vbw vypracoval institut Prognos. Podle hlavního ekonoma institutu Prognos Michaela Böhmera by tak německá ekonomika „sklouzla do hluboké recese“, píše agentura DPA.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni je základní úroková sazba od června. Finanční trh očekával, že české úrokové sazby zůstanou stabilní, přestože centrální banky eurozóny i Spojených států v září přistoupily ke zpřísnění měnové politiky.
