Uplynulý týden se nesl zejména v duchu příprav na největší křesťanský svátek. Velikonoce mají v různých zemích až neobvyklou podobu. Jak viděli hlavní události posledních sedmi dnů, jako například návštěvu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Číně či návrat papeže Františka z nemocnice do úřadu světoví i čeští fotografové? Podívejte se ve fotogalerii na jejich nejlepší snímky.
Finsko začalo stavět oplocení na hranici s Ruskem, aby posílilo svou bezpečnost. Informovala o tom stanice BBC News na svém webu s odvoláním na finskou pohraniční stráž. Bariéra má být podle ní dlouhá 200 kilometrů a vysoká tři metry, na její horní části bude ostnatý drát. Finsko s Ruskem sdílí nejdelší hranici ze zemí Evropské unie, měří přibližně 1300 kilometrů.
Společnost Nokia mění logo. Jedním z důvodů je fakt, že většina lidí si stále myslí, že vyrábí stejnojmenné mobilní telefony. Nokia se však v současnosti zaměřuje na internet věcí a rozvoj 5G sítí.
Turecko zrušilo únorové jednání se Švédskem a Finskem o vstupu těchto severských zemí do NATO, aniž stanovilo náhradní termín. Píší to dnes turecká státní média s odkazem na diplomatické zdroje. Rozhodnutí přichází den poté, co turecký prezident Recep Tayyip Erdogan Stockholmu sdělil, že nemůže počítat s tureckou podporou při vstupu do Severoatlantické aliance kvůli víkendovým demonstracím prokurdských skupin a odpůrců islámu.
Izraelská technologická společnost Playtika nabidla 751 milionů eur (asi 18 miliard korun) za akcie finské společnosti Rovio Entertainment, která se svou kultovní hrou Angry Birds patřila k průkopníkům mobilních her.
Nizozemská společnost Lightyear zahájila jako první na světě sériovou výrobu elektromobilu, který získává energii přímo ze slunečního svitu. První model Lightyear 0 stojí 250 tisíc eur (6,1 milionu korun) a firma má již předběžné objednávky na zhruba 150 vozů, napsala agentura Bloomberg.
V projevu před poslanci Evropského parlamentu finská premiérka Sanna Marinová reagovala na přetrvávající válku mezi Ukrajinou a Ruskem, jejíž důsledek prožívá Evropa v energetické krizi a narůstající inflaci. Řešení je podle ní v náhradě fosilních paliv za udržitelné zdroje energie a snížení tak energetické závislosti na Rusku. Marinová zároveň vyjádřila lítost nad důvěrou, kterou Evropa vůči Putinovi v minulosti zachovávala.
Sněmovna souhlasila se vstupem Finska a Švédska do Severoatlantické aliance (NATO). Oba severské státy o vstup do aliance požádaly počátkem července kvůli ruské invazi na Ukrajinu, a rozhodly se tak ukončit svou neutralitu. Senát schválil rozšíření NATO o Finsko a Švédsko už dřív, zbývá podpis prezidenta. Zeman vstup obou zemí do aliance podle dřívějšího vyjádření jeho mluvčího od začátku podporoval.
Spojené státy v úterý dokončily ratifikaci finské a švédské přihlášky do NATO, když příslušný návrh po schválení v Kongresu podepsal americký prezident Joe Biden. USA jsou 23. členem aliance, který rozšíření o skandinávskou dvojici odsouhlasil. Zbývá ještě dalších sedm zemí včetně Česka, přičemž Biden tyto spojence vyzval, aby co nejrychleji následovali USA a další státy.
Německá vláda převezme ve společnosti Uniper zhruba 30procentní podíl, aby zabránila jejímu úpadku. Firmato uvedla po jednání se zástupci vlády. Uniper je v Německu největším dovozcem ruského plynu, kvůli prudkému růstu cen a omezení dodávek suroviny z Ruska se však ocitl v existenčních potížích a stal se zatím největší obětí současné krize na trhu s energiemi v Evropě.
Zástupci třiceti členských zemí Severoatlantické aliance podepsali protokoly o přistoupení Finska a Švédska, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do aliance. Oznámil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož budou obě země přínosem pro bezpečnost této obranné organizace. Helsinky a Stockholm se rozhodly pro vstup v obavách z dopadů ruské invaze na Ukrajinu, Moskva jejich rozhodnutí nese nelibě.
Agrofert může opět čerpat dotace 🤑, rozhodl zemědělský fond na základě analýz. Současně uvedl, že nebude zpětně vymáhat nárokové evropské dotace, které Agrofert dostal v letech 2017 až 2021.
Číst více
