Čeští europoslanci podpořili půjčku pro Ukrajinu. Proti byli tři
Drtivá většina českých europoslanců dnes podpořila novou finanční pomoc Ukrajině, která počítá s půjčkou ve výši až 35 miliard eur (884 miliard korun). Proti hlasovali jen tři z 21 poslanců zvolených v ČR, ukazují záznamy Evropského parlamentu. Celkově byl návrh schválen výraznou většinou.
Z 21 českých europoslanců hlasovali proti Kateřina Konečná, Ondřej Dostál (oba zvolení za koalici Stačilo!, v EP nezařazení) a Ivan David (SPD) z frakce Evropa suverénních národů (ESN). Dalších 18 europoslanců zvolených v ČR návrh podpořilo. Celkem pro návrh zvedlo ruce 518 europoslanců, proti jich bylo 56; hlasování se zdrželo 61 zákonodárců.
Mechanismus počítá s tím, že splátky půjčky budou kryté výnosy ze zmrazeného ruského státního majetku. To je jeden z důvodů, proč mnozí čeští europoslanci novou finanční pomoc podpořili. Podle europoslance Filipa Turka (Motoristé sobě) z klubu Patrioti pro Evropu se jedná o „přiměřenou reakci na porušení mezinárodního práva Ruskou federací vůči Ukrajině“. Podle něj prostředky půjdou na zajištění chodu státu, obnovu a humanitární účely. Podle něj finanční prostředky zajistí, že „nedojde k pádu země, a tím k vyvolání další uprchlické vlny milionů Ukrajinců do zemí Evropy“.
Krytí půjčky z výnosů zmrazeného ruského majetku označila za „nebezpečný precedent“ europoslankyně Konečná. „Výsledkem tohoto rozhodnutí také může být nižší důvěra firem z třetích států v naše tržní prostředí a může vést ke snížení investic,“ uvedla Konečná, která je předsedkyní KSČM. Podle ní EU posílá peníze do „jednoho z nejzkorumpovanějších států v Evropě“ a prodlužuje půjčkou konflikt na Ukrajině.
Ukrajinská ekonomika musí fungovat
Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených při setkání s novináři uvedla, že konečná výše unijní půjčky se bude odvíjet od toho, kolik prostředků poskytnu Ukrajině země G7. Poukázala, že Evropská komise využila postup, který si nevyžaduje jednomyslné schválení ze strany členských států. „Je poměrně jasné, že nejspíš Maďarsko, a velmi pravděpodobně teď i Slovensko, by standardní makrofinanční asistenci Ukrajině zablokovalo,“ uvedla Gregorová. Podle ní se Ukrajina nemůže vojensky bránit bez fungující ekonomiky.
Europoslankyně Danuše Nerudová (zvolená ze STAN) se domnívá, že nyní před EU stojí otázka konfiskace zabaveného ruského majetku a jeho využití na obnovy Ukrajiny po válce. „Ty škody (způsobené válkou) na Ukrajině dneska, ať už přímé či nepřímé, jsou 600 miliard eur,“ uvedla europoslankyně z klubu Evropské lidové strany (EPP).
Rozdělení Patrioti
Hlasování výrazně rozdělilo frakci Patriotů pro Evropu. Finanční pomoc podpořily všichni čeští europoslanci v klubu, kteří byli zvoleni za hnutí ANO a koalici Přísahy a Motoristů. Řada jejich kolegů v klubu se však zdržela a někteří hlasovali proti. „Vypadá to, že jsme jedinou demokratickou frakcí v Evropském parlamentu. U nás závazná hlasování nejsou,“ uvedl v prohlášení europoslanec Ondřej Knotek (ANO).
Během dopolední rozpravy však vůči chystané půjčce zazněly i kritické hlasy. Evropský poslanec Thierry Mariani z Patriotů pro Evropu uvedl, že EU vynaloží desítky miliard eur na to, aby „udržela při životě stát, který už před válkou byl prolezlý korupci a neschopný plnit základní potřeby svých občanů“. Podle Marianiho se Evropská unie dále zadluží. Poukázal, že při zrušení sankcí nebude výnosy zmrazeného ruského majetku možné dále použít k splácení půjčky. Půjčku a způsob jejího krytí označil za „doslova loupež“ slovenský nezařazený europoslanec Ľuboš Blaha ze strany Sociální demokracie – Směr. Blaha čelil na plenárním zasedání v pondělí kritice kvůli své nedávné návštěvě Moskvy, při které se omlouval za údajnou „rusofobii na Západě“. Oba zmínění europoslanci nakonec hlasovali proti návrhu.
Nová finanční pomoc je součástí dohody zemí skupiny G7 z června, že poskytnou Ukrajině prostředky ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun). Jedná se o půjčky kryté výnosy ze zmrazeného ruského státního majetku. Půjčka EU dorovná prostředky poskytnuté dalšími státy G7 do úrovně 50 miliard dolarů, její maximální výše bude 35 miliard eur. Návrh musí ještě schválit kvalifikovanou většinou členské státy. Mělo by se tak stát v příštích dnech.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
