Nástup vodíkových technologií, které přemění nejen energetiku, ale celé hospodářství, je podle všeho pouze otázkou času. Možná delšího, než si představovali optimisté, ale možná příliš krátkého na to, aby se Česko a celá Evropa připravily na všechny důsledky – včetně bezpečnostních. Rizika spočívají hlavně v tom, že se náš kontinent stane závislým na dovozu jako v případě zemního plynu a že Čína nástup nové éry opět využije k budování své technologické převahy, píše ve své analýze pro Export.cz Jan Žižka, šéfeditor Moderní ekonomické diplomacie.
Boom umělé inteligence (AI) na globálním trhu dopadá na akcie firem, investice do inovací nebo zakládání startupů, které se chtějí na nové vlně svézt. Také zaměřuje pozornost nečekaným směrem, k odvětvím, u nichž by to mnozí nečekali. Jedním z momentálních vítězů „humbuku kolem AI“ se stává jaderná energetika.
V Česku máme po právu pocit, že naše dodávky vojenského materiálu, které byly z drtivé většiny ze soukromých výrobních kapacit, jsou významným příspěvkem pro Ukrajinu. Jiné státy tam ale dodávaly ještě větší objemy, připomněl v rozhovoru pro Export.cz vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. Teď český leadership v rámci muniční iniciativy vidí a sleduje každý Ukrajinec. „Nyní jsme se z hlediska reputace českého obranného průmyslu na mezinárodní scéně dostali do první světové ligy. A z ukrajinského pohledu jsme tam dokonce v čele tabulky,“ dodal Tomáš Kopečný.
Představy části evropských bankéřů, že jim financování obranného průmyslu a jaderné energetiky pokazí pověst, naráží na tvrdou realitu. Evropský kontinent ohrožuje agrese Ruska a Evropská unie zjišťuje, že dlouhodobě zanedbala své obranné kapacity, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Evropa se děsí zaostávání v polovodičovém průmyslu a Brusel vyhlásil cíl, podle něhož má Evropská unie dosáhnout 20procentního podílu ve výrobě čipů do roku 2030. Jak už to s evropskými cíli bývá, doprovází je silná skepse. Ve skutečnosti jsou ale továrny na čipy jen jednou ze součástí polovodičového oboru. Evropa má v rámci dodavatelského řetězce čipů silná místa a týká se to i Česka. Na udržení a posílení těchto svých předností by Evropané měli sázet především, píše v analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie, který vydává ministerstvo zahraničí.
Paralela mezi rekonstrukcí Ukrajiny a poválečným Marshallovým plánem vždy pokulhávala. Realizace Marshallova plánu odstartovala až několik let po druhé světové válce. Obnova Ukrajiny začala ještě během války s Putinovým Ruskem a časem přejde do fáze poválečné rekonstrukce. Plány obnovy napadené země se vytvářely v době, kdy nebylo jasné, kdy a jak přesně válka skončí. Na tom se nic nemění. Přesto se na Západě čím dál víc skloňuje termín „únava donorů“, píše v analýze na Export.cz Jan Žižka, editor časopisu Moderní ekonomická diplomacie.
Svět je na startu nového oboru jaderných modulárních reaktorů, přechod z fáze výzkumu a vývoje do reálné výroby chystají desítky firem. Nad „energetickým odvětvím budoucnosti“ ještě stále visí spousta otazníků, ale vše nasvědčuje tomu, že dříve či později ho čeká významný boom. O vítězích se rozhoduje už dnes. Česko má v jaderné energetice celá desetiletí historických zkušeností a může se stát předním výrobcem i exportérem, pokud dokáže svůj potenciál využít. Nebude to snadné, píše ve své analýze na Export.cz Jan Žižka, editor časopisu Moderní ekonomická diplomacie.
Hlavním trhem českých výrobců zemědělských strojů je dlouhodobě Evropská unie, zároveň se dokázali výrazně prosadit také v zemích bývalého Sovětského svazu. Časy se ale mění. S ruským trhem už není možné počítat a Putinova agrese na Ukrajině prozatím zmařila i řadu obchodů v této zemi. Jak v rozhovoru pro Export.cz upozornil Michal Kukula, prezident Asociace zemědělské a lesnické techniky (A.Zet), poptávka klesla také v Evropě – v důsledku energetické krize, války na Ukrajině, zvýšené inflace a nižších výkupních cen zemědělských komodit.
Obnova Ukrajiny přiláká do země spoustu firem z celého světa, konkurenční boj bude tvrdý. Češi nemohou spoléhat na to, že mají předem vyhráno díky sympatiím Ukrajinců. „A už vůbec nám tyto sympatie nepomůžou k úspěchu v tendrech Světové banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj nebo Evropské investiční banky,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz český vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný.
Ukrajina se přetočila do módu celkové modernizace, a to ohromnou rychlostí. Zmocněnec české vlády pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný v rozhovoru pro Export.cz upozornil, že budoucí investice v napadené zemi půjdou i do nových oborů. „Pro české firmy bude důležité nejen sledovat sektory, v nichž byla Ukrajina tradičně silná, ale také pozorovat, do čeho budou investovat sami Ukrajinci i jejich partneři v mezinárodních institucích,“ dodal.
Součástí vědecké diplomacie je sbírat a posuzovat poznatky o tom, jak k inovacím a modernizaci ekonomiky přistupují nejúspěšnější země jako Švédsko nebo Izrael. „Zaujalo mě, jak jsou Švédové schopni podpořit jakýkoliv inovativní návrh a postupem času vyhodnotit, jestli má nějaký smysl a je životaschopný,“ řekl v rozhovoru pro časopis MED první náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák.
Maximální ceny pohonných hmot, které denně určuje stát, ve středu opět 📈 vzrostou. Benzin oproti dnešku zdraží o devět haléřů na 40,56 koruny za litr. Litr nafty pak budou moci čerpací stanice prodávat nejvýše za 36,61 koruny, což je o 14 haléřů více než dnes.
Společnost GasNet, která je největším distributorem plynu v Česku, loni vykázala čistý zisk víc než 2️⃣,8️⃣7️⃣ miliardy korun. Meziročně si tak polepšila o přibližně 21 procent. Zhruba o desetinu vzrostly také tržby na 21,16 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy podniku zveřejněné v obchodním rejstříku.
Skandinávská letecká společnost SAS koupí 40 letadel Airbus A330. Katalogová cena činí více než 🔟 miliard dolarů (212,8 miliardy korun), výrobci ale běžně poskytují velké množstevní slevy. Jde o největší objednávku v historii SAS, letadla mají podpořit další rozvoj sítě dálkových letů, uvedly aerolinky v dnešní tiskové zprávě.
Evropská komise dnes vyplatila prvních 3️⃣,9️⃣ miliardy eur (94,6 miliardy korun) z vojenské části půjčky pro Ukrajinu. Peníze jsou určené na pořízení dronů, uvedla unijní exekutiva. Platba navazuje na převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliardy korun) v rámci makrofinanční podpory, který šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila minulý týden.
EU zavádí kvóty a clo na dovoz oceli, chce ochránit evropský ocelářský průmysl. a zvýšit využití jeho výrobních kapacit na 80 procent, oznámila dnes komise. Roční bezcelní dovozní kvóty EU se podle nových pravidel snižují o 47 procent na 18,3 milionu tun. Současně se zavádí 50procentní clo na dovoz nad rámec kvót u 26 kategorií ocelářských výrobků dovážených do unie.
Automobilce Hyundai v Nošovicích na Frýdecko-Místecku loni klesl čistý zisk téměř o 60 procent (o 6,42 miliardy) na 4,32 miliardy korun. Podniku klesly i tržby o 15 procent na 159,71 miliardy korun. Společnost Hyundai Motor Manufacturing Czech (HMMC) to uvedla ve výroční zprávě zveřejněné ve Sbírce listin.
Číst více
Společnost Leo Express 🚉 v loňském roce utržila 1,03 miliardy korun, v roce 2024 měla tržby 1,02 miliardy korun. Čistý zisk dopravce klesl na loňských 16,2 milionu korun ze 43,5 milionu o rok dřív. Důvodem meziročního poklesu byly investice do příprav na spuštění několika nových linek. Uvedl to mluvčí Leo Expressu Emil Sedlařík.
Číst více
Zpřesněný odhad hrubého domácího produktu (HDP) ✅ potvrdil dříve odhadovaný meziroční růst české ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí o 2,2 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes na webu zveřejnil Český statistický úřad. Mezičtvrtletně HDP stoupl o 0,2 procenta. Stejné míry růstu uváděl už první zpřesněný odhad v květnu.
Číst více
Prezident 👨 Petr Pavel jmenoval na Pražském hradě novým náčelníkem generálního štábu české armády Miroslava Hlaváče. Ve funkci k 1. červenci vystřídá Karla Řehku, který byl zároveň z postu odvolán. Vedení armády Hlaváč tradičně převezme dnes dopoledne na pražském Vítkově při slavnostním nástupu u příležitosti Dne ozbrojených sil.
Japonský jen při dnešním asijském obchodování pokračoval v 📉 propadu na nejnižší hodnoty za 40 let a poprvé od roku 1986 prolomil hranici 162 jenů za dolar. To vyvolalo obavy z přímých intervencí Japonska.
